Jestli si myslíte, že mrtvý zub už nemůže dělat žádné potíže, pak jste na omylu. I mrtvý zub se totiž může kazit, stejně jako ten živý. U neošetřených zubů bakterie volně proudí mezi ústy a kostí a produkují plyn, který se v zubu hromadí. Nejčastěji pak zuby bolí na skus. Mrtvé zuby jsou křehké a je třeba je proteticky ošetřit, aby nepraskaly a nemusely se extrahovat.
Zánět zubu – příznaky
Endodontické ošetření má za cíl zachránit zub se zánětem zubního nervu nebo již mrtvý zub před extrakcí (vytržením). V případě, že je kaz již velmi hluboký a došlo k infekci kořenového systému zubu, je potřeba infikované kanálky opracovat, vydezinfikovat a pečlivě vyplnit. Kanálky se plní speciálními cementy a gutaperčou, což je druh gumy. Kvalitní výplň pak zamezí dalšímu pronikání infekčních bakterií kořenovým kanálkem.
Zubní kanálky jsou příčinou bolesti dokonce i v již mrtvém zubu. Infekci je třeba zlikvidovat, ale mechanické čištění kanálku na to obvykle nestačí. Kořenový kanálek je prostor uvnitř kořenu zubu. Tyto dutiny mohou být v závislosti na zubu a člověku různě dlouhé, nejčastěji měří od 14 do 31 milimetrů. I jejich množství je individuální. V některých zubech najdeme jeden až dva kanálky, jinde jsou tři nebo čtyři, stomatologové ale vídají i zuby pětikanálkové. Nejsou vyloučeny ani šestikanálkové, ale ty jsou již hodně vzácné.
A jak se kanálky čistí? Kanálek je třeba v celém rozsahu mechanicky rozšířit, čímž jsou zlikvidovány bakterie schované v jeho stěnách. Označení kanálek je ale skutečně zjednodušené. Jsou kanálky hlavní a ty se opracovávají. Z hlavních kanálků ale odstupují i další spojky, třeba mezi kanálky vzájemně nebo ven na povrch zubu. To je také důvodem, proč nestačí pouze mechanické ošetření. Kanálek je nutné rovněž důkladně chemicky vypláchnout, což zabíjí i bakterie ukryté tam, kam se zubař nedostane. V kanálcích žijí velmi nepříjemné bakterie, které produkují zapáchající plyny a špatně se likvidují. Při ošetření se používá i operační mikroskop, zejména na komplikované zuby nebo při opravě předchozích starších ošetření. Díky mikroskopu se vidí hluboko do kanálku, může se pracovat přesněji a cíleněji.
Pokud nedojde k ošetření infikovaných kanálků, může akutní infekce, která se z nich šíří do těla, v extrémním případě způsobit i smrt. Obvykle infekce není tak agresivní a u zubu vznikne chronický váček nebo píštěl. Váček je obranná bariéra těla, která se vytváří v okolí kořene nemocného zubu. Dochází k rozpuštění kosti a vzniku měkké tkáně, v níž se likvidují přítomné bakterie. Po dobrém vyčištění kanálků není tato bariéra už potřeba a váček za několik měsíců zmizí. Něco mezi je takzvaná periostitida čili akutní zánět kosti v okolí zubu, ta ale naštěstí neohrožuje život. Pacient pociťuje tlak v zubu, bolest zubu na skus a může se objevit otok.
Ošetření kořenových kanálků je časově náročné. U horní jedničky trvá od začátku do konce třeba hodinu, u pětikanálkové obtížné dolní šestky bez problému i přes tři hodiny. Za ošetření kanálků zaplatíte u&nb
V naší poradně s názvem SKVRNY POD JAZYKEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Ano, strach je na místě. Pokud skvrnky pod jazykem nezmizí do tří týdnů, tak bude vhodné je co nejdříve nechat zkontrolovat u svého stomatologa. Ten pak určí další postup.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vojtěch.
Pod jazykem jsem si nalezl bílo žlutý váček. Co by to mohlo znamenat. Váček nebolí, ale strach mám.
Nejčastějším důvodem pro zhotovení korunky je s velkým náskokem indikace, že působením zubního kazu došlo k rozsáhlému zničení tvrdých zubních tkání a chybějící část zubu již nelze nahradit zhotovením výplně.
Chybí-li sousední zub a mezera se řeší zhotovením můstku, je zapotřebí zhotovit korunky na zuby sousedící s mezerou, která se můstkem překlenuje. Alternativou, která ušetří mnohdy jinak zdravé zuby před nutností preparace na korunku, je nahrazení chybějícího zubu implantátem. To ovšem vždy z různých důvodů nelze (nedostatek kvalitní kosti, vyšší cena a podobně).
Endodonticky ošetřený (lidově „mrtvý“) zub, to znamená zub, u kterého byly zaplněny kořenové kanálky, už není tak elastický jako zub živý. Po určité době od ošetření kanálků se zub stane křehkým a hrozí, že i při běžném zatížení praskne. Často se bohužel ulomí až u dásně, nebo dokonce lomná linie zasahuje pod úroveň dásně a kořen je pak nutno vytáhnout. Proto je vhodné a správné na endodonticky ošetřený zub zhotovit korunku. Zub je tak na řadu let chráněn před případnou frakturou. Dalším důvodem, proč zhotovit korunku na mrtvý zub, je estetika. Mrtvý zub po čase změní svou barvu a stane se našedlým, což vadí zejména u zubů ve viditelném úseku chrupu.
Při zhotovení snímatelné zubní náhrady je nutno náhradu připevnit ke zbylým zubům, aby držela v ústech. Zub, ke kterému je náhrada po nasazení uchycena, se opatří korunkou, na které mohou být zhotoveny různé typy takzvaných retenčních prvků – sponová korunka. Od jednoduchých, mezi lidmi neoblíbených háčků u levnějších náhrad přes „konusové“ korunky nebo na první pohled neviditelné systémy takzvaných attachmentů fungujících na principu patentky, zásuvky a podobně.
Korunka musí být použita i v případě, kdy následkem úrazu došlo k odlomení tak velké části zubu, že nahrazení chybějící části zubu výplní neslibuje dlouhodobou úspěšnost, podobně jako v případě hlubokého zubního kazu.
Dalším důvodem pro zhotovení korunky bývá korekce anomálního tvaru či postavení zubu, které je na pohled neestetické a zhoršuje možnost provádění ústní hygieny. Zejména v případech, kdy z nejrůznějších důvodů není možná korekce postavení zubu ortodontistou.
Korunku lze použít i tehdy, kdy je nutné vyměnit rozsáhlé výplně a z důvodu zajištění stability zubu a estetických důvodů by výměna výplní neměla smysl.
Používá se i tam, kde jsou vrozené defekty skloviny povrchu takového rozsahu, že je nelze korigovat výplněmi.
Dále je vhodná u zubů, u kterých došlo k takzvané vertikální nebo horizontální abrazi, tedy obroušení části tvrdé zubní tkáně v důsledku skřípání zubů (bruxismus), špatnou technikou
Ve svém příspěvku VÁČEK NA DÁSNI - DOMÁCÍ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slámová lucie.
Jak co nejrychleji zbavit vacku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kateřina.
Mám váček na dásni, chtěla bych ho odstranit sama. Je nutné ho propíchnout nebo stačí jen zuby a dáseň čistit a váček sám zmizí .. není-li nutná návštěva zubaře.
Zánět zubu vznikne tak, že máte na některém ze svých zubů veliký kaz, který si nenecháte opravit – dokud je tento kaz pouze na povrchu zubu (ve sklovině) nebo v dentinu (vrstva pod sklovinou), zub nebolí. Ale jakmile kaz dojde do středu zubu a bakterie infikují nervy a cévy, dochází k tak zvané akutní pulpitidě. Bolest pak připomíná „švihnutí bičem“, jde o bolest pulzní, ostrou, někteří pacienti uvádějí, že jim v zubu „přímo tepe“. Tato bolest je velmi nepříjemná, nedá se při ní spát, zub nejvíce bolí vleže v noci. Je nutné postižený zub okamžitě začít léčit – stomatolog odstraní zubní kaz a pak se udělá trepanace, to znamená, že se vyčistí kořenové kanálky. Jednoduše řečeno: zánět zubu je pouze komplikací zubního kazu – bez kazu zánět zubu nevznikne.
Vznik „váčků” je obvykle přisuzován dědičnosti, nekvalitním zubům, špatné imunitě a podobně. Příčinou je však vždy infekce šířící se ze zubu. A protože k infikování zubu dochází většinou díky zubnímu kazu, můžeme tvrdit, že stačí dobrá ústní hygiena, která vzniku kazu zamezí, a nikdo se „váčků” obávat nemusí. Stejně tak již dávno není „váček” důvodem k extrakci zubu, téměř vždy je léčitelný. To, co je lidově nazýváno čištěním kanálků, se odborně nazývá endodontické ošetření. Princip je jednoduchý – zbavit vnitřek zubu pokud možno všech bakterií a zub natěsno vyplnit tak, aby v něm už žádné nemohly znovu přežívat a svými produkty způsobovat zánět a poškození okolní kosti – „váček“. Princip je jednoduchý, ale dosáhnout výsledku je obtížnější. Pouze spojením maximální pečlivosti ošetřujícího, použitím moderních nástrojů a techniky lze dosáhnout úspěchu. Bez takových pomůcek, jako je 3D CT přístroj, kofferdam nebo apexlokátor, není moderní endodoncie představitelná.
V naší poradně s názvem PŘÍČINA LÁMÁNÍ ZUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Co je příčinou lámání zubů? Nejčastější příčinou lámání zubů, respektive stoliček, je jejich tvar. Když jsou například stoličky hluboko klenuté, takže do sebe při skusu velmi zapadají, tak se často stává, vlivem nějaké tvrdé stravy, že se zub ulomí. V místě, kde uvízne například kus pepře, se vytvoří při skusu tak velký tlak, že to klenba zubu neudrží a zub praskne.
Přední zuby jsou zase náchylné na nárazy z frontální strany dutiny ústní při pádech nebo při soubojích.
U některých pacientů může být příčinou lámání zubů i nedostatek vápníku. Při nedostatku vápníku v těle se zuby stávají krehčí a náchylnější k lámání zubů. Když byste chtěli vápník doplnit doplňky stravy, tak vápník se nejlépe vstřebává když se podává společně s vitamínem D3 a bere se před spaním.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kolem roku 1600 se Jacques Guelleman pokusil o malou revoluci v oblasti zubních náhrad, místo zvířecích či lidských zubů, které v ústech podléhaly zkáze, bakteriím a podobně, navrhl minerální pastu k výrobě zubů umělých. Ta obsahovala mimo jiné bílý vosk, mastix, drcené korály a perly. Tím natolik předběhl svou dobu a vlastně i technické možnosti, že tento návrh zůstal spíše hudbou budoucnosti. V 19. století v Anglii byly zuby běžně nabízeny na tržištích, neboť zubní lékaři si zvykli vyrábět zubní náhrady z lidských zubů. A této možnosti, jak přijít k penězům, využívalo nemálo chudých lidí. Největšími dodavateli však zůstávala bitevní pole stejně jako vykradači hrobů. Nejcennější byl kompletní chrup či sada zubů sobě podobných. Tolik k historii.
Lidově řečeno: porcelánové zuby jsou vyrobeny z tvrdé dentální keramiky, která vydrží velký žvýkací tlak. Jsou velmi kvalitní, vysoce estetické, splynou s okolím a vypadají jako vlastní zub. Používají se také jako možné řešení pro celý nový chrup.
Celokeramické materiály umožňují jak náhradu ztracených zubů, tak ošetření různých defektů zubů. Celokeramické materiály jsou pevné, přesné, mají dlouhou životnost a především jsou estetické. Čím lépe se bude pacient o celokeramické materiály starat, tím déle mu budou dobře sloužit. Zuby nesoucí korunku jsou i nadále náchylné ke vzniku zubního kazu v oblasti krčku, kde je umístěn okraj korunky. Zároveň se v případě zanedbávání ústní hygieny může rozvinout zánět dásní.
Korunka je protetický výrobek, který tvoří umělý plášť ošetřovaného zubu. Svým tvarem a barvou by měl zcela věrně napodobit původní zub. Zhotovení korunek se doporučuje ve všech případech, kdy zub nelze kvalitně rekonstruovat jiným konzervativnějším způsobem (například výplní). Korunka umožňuje nejen rekonstrukci tvaru zubu, ale také významně zvýší mechanickou odolnost ošetřeného zubu a ochrání zub před možným podélným prasknutím. Korunkami se dají rovněž řešit větší korekce tvaru, postavení a barvy zubů.
Můstek je protetický výrobek, který nahrazuje ztracený zub anebo zuby spojuje. K jeho zhotovení je nutné obrousit nejméně 2 zuby sousedící s mezerou po ztraceném zubu. Na obroušené zuby se zhotoví korunky, které jsou spojené pomocí takzvaného mezičlenu (tedy daného nahrazovaného zubu). Můstky byly v minulosti hojně užívány, dnes jsou ztracené zuby většinou nahrazovány pomocí zubních implantátů. Jsou ale situace, kdy můstek představuje efektivnější variantu ošetření (například zuby jsou již nabroušené nebo v místě nahrazovaného zubu není dostatek kosti pro implantát). Můstek na implantátech má delší prognózu, protože na rozdíl od zubu je implantát v čelistní kosti zcela pevně ukotven. Platí samozřejmě
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Svědění zubu, jakkoliv se nám to může zdát nemožné, je u mnoha lidí běžná věc. Jde zde spíše o pocit, který vyvolává hojení po nepatrném zánětu kolem zubního krčku, který se projevuje jako svědění zubu. Jak předcházet svědění zubu? Jednoduše, zabránit vzniku oněch drobných zánětů v okolí krčků zubů. Toho dosáhneme pečlivou zubní hygienou, ale ne zase přehnanou, abychom si s ní krčky zbytečně neobnažili a nepřipravili podhoubí pro tvorbu nových mikrozánětů. Je třeba zakoupit si vhodný jemný kartáček a protizánětlivou zubní pastu a opatrně si zuby pravidelně, ale důkladně čistit. Zároveň je třeba do čištění zařadit i nové nástroje, jako dentální nit nebo mezizubní kartáček, který taktéž namožíme do protizánětlivé zubní pasty. Jako vhodná zubní pasta, která působí proti zánětu zubu se nám doma osvědčila zubní pasta s obsahem Nimby. Nimba působí v ústní dutině protizánětlivě.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zprvu se může jednat o červený boulovitý útvar, který může po chvíli zbělat a následně se zvětšit. Pokud je výstupek citlivý na dotek a pokud z něj také vytéká hnis, pravděpodobně se jedná o zubní váček, který je třeba řádně prošetřit u stomatologa. Zubní lékař provede řádné vyšetření, zhotoví rentgenové snímky a domluví se na možnostech léčby.
Rady typu nechat váček prasknout, nebo jej dokonce propíchnout, okamžitě odmítněte, jelikož byste si zadělali na mnohem větší problém. Pokud tedy objevíte váček na dásni, je nutná návštěva stomatologa.
Nikdy nepodceňujte výskyt váčku. Ten se projevuje v podobě zarudnutí, horkosti či otoku v místě váčku, bolestivostí či vyklenutím dásně. Méně známý je i fakt, že se tento zánět může projevit kdekoliv na těle. Pokud je imunita jedince navíc oslabena chřipkou či nachlazením, zubní váček může doprovázet otok s hnisem. Chronický zánět zubního váčku pak může nejen vážně zatížit imunitní systém, ale i ohrozit některé orgány jako ledviny či srdce.
Pokud vám zubař na váček předepíše antibiotika a problém jinak neřeší, léčí pouze akutní příznaky, tak se jedná o zastaralou léčbu zubního váčku. I když máte váček, tedy zánět, který se momentálně viditelně neprojevuje, je třeba problém řešit hned. Zub otevřít, vyčistit kanálky. Protože váček je „tikající bomba“.
Váček je vlastně jen zavedený lidový výraz, nic takového medicína nezná, ale pro lepší komunikaci s pacienty se stále používá. Jde o zánět, který vznikne kvůli bakteriím. Bakterie v tkáni vyvolávají reakci. Máme-li bakterie v kořenových kanálcích zubu, dostávají se odtud do okolní tkáně, kde vznikne „váček“. Organismus se zánětu samozřejmě brání, a pokud tento stav trvá delší dobu, oslabuje to naši imunitu. Takto postižený chrup se pak může projevit například při chřipce.
Vždy je třeba odstranit původce problému!!! Antibiotika pomohou pouze zvládnout akutní stav, ale vždy by se mělo jednat o podání až po odstranění příčiny zánětu.
Mrtvý zub s kvalitním endodontickým ošetřením je nejlepší implantát. Lékaři se snaží jej v ústech zachovat co nejdéle, ale v mrtvém zubu nesmí být přítomny bakterie, které vedou ke vzniku váčku. Dříve se používaly materiály, které bakterie spolehlivě zahubily. I když byly kanálky špatně ošetřeny, zuby vydržely dvacet let. Jenže jak se ukázalo, tyto látky byly toxické. A tak se dnes kvůli vedlejším účinkům nepoužívají a lékaři se snaží zlepšit techniku pročištění, aby v kanálcích nezůstávaly zbytkové bakterie.
Lékaři za čištění kanálků nic neplatíte, výkon je pojišťovnou plně hrazený. Při této proceduře existuje neúmyslná možnost nekvalitního ošetření a riziko váčku je pak relativně obrovské. Pokud se rozhodnete pro modernější postup a za čištění si zaplatíte, docílíte toho, že díky kvalitnímu ošetření kanálků zub vydrží dlouhá léta. Když přijdete o zub, náhrady jsou drahé, dražší než investovaná péče, a nikdy nejsou jako vlastní zub.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA BĚLENÍ ZUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Efektivní domácí recept na bělení zubů je založen na směsi tvořené z těchto surovin:
- půl čajové lžičky prášku zvaného jedlá soda,
- půl čajové lžičky kyselé tekutiny - ocet
- a ještě na bělení zubů nesmí chybět sůl, stačí jí jen špetka.
Směs by měla vypadat jako pasta, kterou si potřete své žluté a ošklivé zuby a po chvíli z nich směs smyjte. Procedura ze zubů odstraní hnědý povlak na zubech, dále pak ze zubů smyje bakterie a ochrání chrup před kazem. Vtipné levné a jednoduché a navíc jde o velmi efektivní nápad na domácí bělení zubů.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zubní kanálky jsou příčinou bolesti dokonce i v již mrtvém zubu. Infekci je třeba zlikvidovat, ale mechanické čištění kanálku na to nestačí. Kořenový kanálek je prostor uvnitř kořenu zubu. Tyto dutiny mohou být v závislosti na zubu a člověku různě dlouhé, nejčastěji měří od 14 do 31 milimetrů. I jejich množství je individuální. V některých zubech najdeme jeden až dva kanálky, jinde jsou tři nebo čtyři. Zubní kanálky je někdy třeba vyčistit, neboť zanícená zubní dřeň v nich může být příčinou bolesti. Cílem zákroku je zlikvidovat infekci v kořenových kanálcích, aby se předešlo vzniku váčku u kořene zubu, nebo aby případný váček zmizel.
Váček se vytváří v okolí kořene nemocného zubu. Dochází tu k rozpuštění kosti a vzniku měkké tkáně, kde se likvidují přítomné bakterie. Po dobrém vyčištění kanálků není tato bariéra už potřeba a váček za několik měsíců zmizí. Kanálek je nutné rovněž důkladně chemicky vypláchnout, což zabíjí i bakterie v místech, kam se zubař nedostane. Pokud nedojde k ošetření infikovaných kanálků, akutní infekce, která se z nich šíří do těla, může v extrémním případě způsobit i smrt. Obvykle infekce není tak agresivní a u zubu vznikne chronický váček nebo píštěl. „Něco mezi“ je takzvaná periostitida, tedy akutní zánět kosti v okolí zubu, který však neohrožuje život. Ošetření má za cíl zachránit zub se zánětem zubního nervu nebo již mrtvý zub před vytržením. V případě, že kaz je již velmi hluboký a došlo k infekci kořenového systému zubu, je potřeba infikované kanálky opracovat, vydezinfikovat a pečlivě vyplnit. Kanálky se plní speciálními cementy a gutaperčou, což je vlastně guma. Kvalitní výplň pak zamezí dalšímu pronikání infekčních bakterií kořenovým kanálkem. I mrtvý zub se může kazit stejně jako živý. I mrtvý zub může bolet. U neošetřených zubů bakterie volně proudí mezi ústy a kostí. Navíc produkují plyn a ten se v zubu hromadí. Nejčastěji zuby bolí na skus. Mrtvé zuby jsou křehké a je třeba je proteticky ošetřit, aby nepraskaly a nemusely se vytahovat.
Ve svém příspěvku OTOK TVÁŘE OD ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vaclav havara.
Dobry den,udelal se mi vacek pod spodni 7 v pravo a jelikos nemam sveho zubare uz pul roku,sel jsem na ostravskou pohotovost kde i prez me poukazani na vacek pod zubem ktery sel nahmatat mi byli predepsany antibiotika augmentin,beru je uz 3 den a mezi tim.mi otekla oblast pod celisti vmiste zlaz a pride mi ze se to nelepsi.je to normani nebo antibiotika zabiraj pozdeji.nemam ho provrtany ani procisteny.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně připojuje k zubu a slouží k ochraně pod ní ležících tkání před infekcí a jinými škodlivými vlivy.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Zubní extrakce
Zuby se odstraňují z důvodu nenapravitelného poškození nás
V naší poradně s názvem BLEŠÍ KOUSNUTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Emil.
Dobrý den, rád bych se zeptal jestli po bleším kousnutí můžeme mít později na ( asi za cca dva dny někdy i za pár hodin ) pupínku hnisavy váček ? , který se musí vymáčknout. Nejsme si se ženou jisti jestli máme doma třeba komára nebo nějakou blechu, přitom doma zadne zvíře nemáme. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Kousnutí od blechy nevytváří pupínky vyplněné tekutinou. U blešího kousnutí hrozí rozškrábání a zanesení druhotné infekce, podobně jako při svrabu. To co popisujete spíše vypadá na kousnutí od mravence. Kousance od mravenců se podlijí tekutinou a vypadají pak takto: https://www.google.cz/image…
Na kousnutí od mravence pomáhá ledování na zmírnění bolesti a proti svědění volně prodejný krém Hydrokortizon a následné obvázání gázovým obvazem. Když šťípance od mravence nerozškrábete, tak se do týdne ztratí. Komplikace mohou nastat při alergii a nebo při zanesení druhotné infekce. To pak hojení trvá déle.
Zuby jsou uloženy v zubním lůžku a s kostí jsou spojeny drobnými závěsnými vlákny. Závěsný aparát zubu bývá nazýván jako parodontium nebo také ozubice. Periodontium je tvořeno zubním cementem, periodontálními vazy, kostí lemující zubní lůžko a dásní. Vyplňuje úzký štěrbinovitý prostor mezi zubním lůžkem a cementem pokrývajícím kořen zubu. Hlavní součástí jsou periodontální vazy, které jsou tvořeny kolagenními vlákny. Prostor mezi vlákny je vyplněn amorfní hmotou obsahující ojedinělé buňky. Jedná se o nediferenciované buňky, které se mohou v případě potřeby přeměnit na buňky, které tvoří kost (blasty), nebo naopak na buňky, které kostní tkáň odbourávají (klasty).
Funkce
Vlákna periodontálních vazů probíhají různými směry. Na základě jejich průběhu a uspořádání je dělíme do několika skupin. Některá vlákna upevňují dáseň k zubu v krčkové oblasti (gingivální vlákna), další vlákna spojují krčky sousedních zubů (transseptální vlákna), ale většina jich spojuje kořen zubu s kostním lůžkem. Uspořádání vláken má velký význam pro pružné zavěšení zubu v zubním lůžku, což umožňuje především vyrovnávání tlakových sil, které na zub působí při kousání.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Nejčastějším problémem je tvorba plaku. Jedná se o pevně lpící, strukturovaný, vysoce organizovaný nažloutlý zubní povlak, složený z mikroorganismů zakotvených v proteinové a polysacharidové hmotě na povrchu zubu. Na tvorbě a vývoji zubního plaku se podílejí nejrůznější mikroorganismy, které žijí v dutině ústní. Dále je jeho vznik ovlivněn vlastnostmi zubních tkání, slinami a tekutinou, kterou vylučují dásně. Zubní plak je obecně označován jako vysoce organizovaná ekologická jednotka, tvořená velkým množstvím bakterií, které jsou usazeny v makromolekulární hmotě bakteriálního a slinného původu. Složení i struktura plaku se liší dle lokalizace. Neustále se mění a vyvíjí. Mineralizovaný zubní plak je označován jako zubní kámen. Na čisté zubní plošce se začíná nejdříve formovat pelikula, což je vrstva glykoproteinů pocházejících ze slin, která je umístěna na povrchu zubu. Tato vrstva umožňuje přichycení bakterií k povrchu zubu. Tím se začíná vytvářet zubní plak, který je postupně osídlován dalšími mikroorganismy. Bakterie se na tvorbě pelikuly nepodílejí. Růst zubního plaku podporují látky a mechanismy, které usnadňují přichycení bakterií k povrchu zubu. Jedná se například o fyzikálně chemické adhezivní síly (například van der Waalsovy), specifické adheziny, složení slin (sacharóza, vápník) a produkty metabolismu bakterií (teichoová kyselina, glykosiltransferáza). Naopak tvorbu zubního plaku znesnadňuje žvýkání, povrchové jevy (smáčivost a hydrofobie), antimikrobiální látky obsažené ve slině
V naší poradně s názvem HNĚDY FLEK NA DASNICH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivanka Kučerová.
nejprve malý černý flíček //myslela jsem,že je to modřina/ na dásni pod zubem se přestěhoval do místa zpředu mezi 2 zuby. Velikost asi 3 mm. Nebolí,nereaguje na chlad a teplo, je to jako pigmentová skvrna.Pravdepodobně se to udělalo po silném čištění mezi zuby párátkem.Lékař vyčistil zubní kámen,ošetřil peroxidem-Myslí.že se do dásně dostalo barvivo zubního kamene.Má někdo jiný názor?Děkuje Ivča ,která toto sleduje 2 měsíce
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je nesmysl, aby barvivo ze zubního kamene obarvilo natrvalo dáseň kolem zubu. To spíše vypadá na zanedbaný váček na dásni, který se zapouzdřil a takto se zbarvil. Pro vyčištění je potřeba obarvenou tkáň naříznout a vyčistit. Zkuste absolvovat ještě jednu návštěvu u jiného zubaře. Pokud tyto stavy zanedbáte, tak riskujete odchlípnutí dásní od zubů a následnou parodontózu. Fotka, na které jsou vidět tmavé dásně kolem zubů, je vidět zde: https://www.tomasvanek.cz/i…
Zubní váček je zánět zubu, jímž se organismus brání před přítomnými bakteriemi. Do zubu, tedy do takzvaného kořenového kanálku zubu, se bakterie dostanou nejčastěji z neošetřeného zubního kazu. Když se bakterie dostanou do kořenového kanálku, způsobí nejdříve zánět, otok, tlak v zubu a pak odumření zubní dřeně. Kořenové kanálky přímo komunikují s čelistní kostí. Když se tedy dostanou bakterie kořenovým kanálkem do blízkosti kosti, organismus vytvoří pod zubem zánět (zubní váček). Zubní váček vzniká také u zubů, které nebyly kvalitně ošetřeny a u nichž i po ošetření zbyly v kořenovém kanálku bakterie. K průniku bakterií do kořenového kanálku může dojít i při broušení zubu na korunku nebo můstek.
Abyste si uměli představit, jak vypadá takový zubní váček, podívejte se na přiložené fotografie.
V naší poradně s názvem VÁČEK NA DÁSNI DOMÁCÍ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristýna.
Dobrý den udělal se mi Vacek na dásní a bolí mě ucho a mám hnisavou rýmu můžete mi poradit prosím je to fakt bolestivé
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Budete muset k zubaři. Někdy se totiž stane, že váček na dásni je vyústěním píštěle, která prochází až do hlavových dutin, kde způsobuje zánět, který se projevuje jako hnisavá rýma a bolest ucha. Zubař je první lékař, který by se měl pokusit vaše problémy léčit. Pokud zjistí, že to nesouvisí s dutinu ústní, tak pak teprve se obraťte na lékaře z oddělení ORL. Tyto problémy většinou trvají velmi dlouho, než se samovolně (bez lékařského ošetření) vyhojí a někdy se to vůbec nepovede. Proto je na místě návštěva lékaře, který provede nezbytná vyšetření vedoucí k odhalení příčiny a zároveň poskytne účinnou léčbu, která je jinak bez lékařského předpisu nedostupná.
Zubní váček je zánět, kterým se váš organismus brání před bakteriemi v zubu. Do zubu, tedy do takzvaného kořenového kanálku zubu, se bakterie dostanou nejčastěji z neošetřeného zubního kazu. Když se bakterie dostanou do kořenového kanálku, způsobí nejdříve zánět a pak odumření zubní dřeně. Tyto kořenové kanálky přímo komunikují s čelistní kostí. Když se tedy dostanou bakterie kořenovým kanálkem do blízkosti kosti, náš organismus vytvoří pod zubem zánět (zubní váček). Zubní váček vzniká také u zubů, které nebyly kvalitně ošetřeny a kde i po ošetření zbyly v kořenovém kanálku bakterie. K průniku bakterií do kořenového kanálku zubu může také dojít při broušení zubu na korunku nebo můstek. Dokud je zánět v klidu, nijak nás netrápí. Pokud ale dojde k oslabení našeho imunitního systému (chřipka, nachlazení), může dojít k akutnímu vzplanutí tohoto chronického zánětu a zub nás začne bolet, může rovněž vzniknout otok s hnisem. Chronický zánět navíc trvale zatěžuje imunitní systém a může poškodit některé orgány jako ledviny, srdce.
V naší poradně s názvem RESEKCE HORNÍCH 5 ZUBŮ A NÁSLEDNĚ VYTVOŘENÍ CELKOVĚ SNÍMATELNÉ ZUBNÍ PROTÉZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Budíková.
Dobrý den, mám k vám dotaz. 21.3.19 mi bude provedena resekce 5 zubů v horní čelisti a následně mu bude dána provizorní protéza, za vytržení zubů a za náhradní protézu mám zaplatit 5.OOO,--Kč , jsem u VZP, stálá protéza, je hrazena zdrav.pojišťovnou, náhradní mi zůstává. Také beru roky Warfarin 5- l tabl.denně, mám Leydenskou mutaci.Můj dotaz:
1. kolik dní před resekcí musím vysadit Warfarin- bylo mi řečeno,že týden? Zdá se mi to dlouhá doba, podle INR po 4 dnech vysazení mi budou dány injekce-tj.3 dny před resekcí- je to správně?
2.cena 5.OOO,--je v pořádku, nikde jsem nenašla ceník, záleží na stomatologovi, ten určuje cenu? Náhradní zubní proteza je nutná? proč nedostanu hned protezu hrazenou zdrav.pojišťovnou?
3. kolik by byla cena inplantátů těch 5 zubů na čepy do dásní, je mi 7O let, kolik let by mi to vydrželo, moje rozhodnutí na celkovou protézu je správné?
Děkuji vám za odpověď a jsem s pozdravem Budíková D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při vysazení Warfarinu důvěřujte svému lékaři a postupujte přesně podle toho, jak určí. Co se týče náhradní protézy, tak ta je nezbytná proto, aby se vaše dásně zatáhly a vytvořily stabilní podklad pro novou zubní náhradu. Po vytrhání zubů se bude chvíli (půl roku) měnit profil vaší čelisti a investovat hned do trvalé náhrady není rozumné, protože by vám dlouhodobě neseděla. Cena za implantáty je vysoká, deset tisíc i víc za jeden zub. Implantáty pak vydrží celý život.
Trhání kořene zubu se provádí po umrtvení tkání v okolí zubu. Lékař speciální pákou uvolní okolní měkké tkáně, poté je pohyby do stran zub vyjmut z kostěného lůžka.
Možné komplikace:
zlomení kořene během trhání zubu;
prodloužené krvácení z rány – lékař do rány na podporu sražení krve vloží kolagenní hmotu;
odlomení části kostěného lůžka zubu;
rozpad krevní sraženiny v ráně během hojení a vznik takzvaného suchého lůžka – po vyčištění se do lůžka vloží speciální hmota s dezinfekčními účinky;
v horní čelisti může zřídka dojít k otevření v bezprostřední blízkosti se nacházející čelistní dutiny – lékař musí přes lůžko přešít sliznici z okolí rány;
při trhání dolních zubů moudrosti (osmičky) může ve výjimečných případech dojít ke zlomenině čelisti;
poškození sousedního zubu během rozkývání trhaného zubu;
poranění měkkých tkání v sousedství trhaného zubu;
poranění cév či nervu;
vdechnutí či polknutí trhaného zubu.
Trhání zubu se zánětem
Po extrakci horních zubů v bočním úseku se zánětem je možné otevření čelistní dutiny, případně zatlačení zubu či části zubu do čelistní dutiny, kdy je nutné otvor rozšířit a zub vyjmout, stav se následně řeší plastikou slizničním lalokem. Po výkonu může docházet k mírné krvavé sekreci z nosu. Hojení rány může být prodlouženo místním zánětem zubního lůžka, jehož léčba spočívá v drenáži a lokálním ošetřování rány.
V naší poradně s názvem BLEŠÍ KOUSNUTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Kousnutí od blechy nevytváří pupínky vyplněné tekutinou. U blešího kousnutí hrozí rozškrábání a zanesení druhotné infekce, podobně jako při svrabu. To co popisujete spíše vypadá na kousnutí od mravence. Kousance od mravenců se podlijí tekutinou a vypadají pak takto: https://www.google.cz/image…
Na kousnutí od mravence pomáhá ledování na zmírnění bolesti a proti svědění volně prodejný krém Hydrokortizon a následné obvázání gázovým obvazem. Když šťípance od mravence nerozškrábete, tak se do týdne ztratí. Komplikace mohou nastat při alergii a nebo při zanesení druhotné infekce. To pak hojení trvá déle.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Emil.
Kousance ze začátku vypadají jako od komára a ( nejsou většinou menší jak od mravence ale ty menší máme taky ) pak tam máme ten váček...
S mravenci jsme se v poslední době nesetkali a bohužel to takhle máme už čtyři dny a hlavně to svědí, když jsme váček vymačkávali tak se někdy objevil znova ( u menších pupínku ) ale u větších zmizel a máme tam jen červenou skvrnku. Jinak děkuji za odpověď zkusíme se ještě poradit a snad to zmizí.
V naší poradně s názvem BERU WARFARIN, CO PŘI NĚM NESMÍM JÍST? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.
Dobry den udelal se mi vaček na dasni a mam nateklou pusu jak nejrichleji se toho zbavit dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váček na dásni, kdy je již viditelně nateklá celá pusa, je nejlepší řešit v ordinaci zubního lékaře. Pro případ opakování je důležité důsledně provádět čištění mezizubních prostor a vyplachovat ústa ústní vodou po každém jídle. Když se i přes tato opatření váček začne vytvářet, tak existuje roztok s názvem Herbadent, který se nanáší štětičkou na postižené místo 3 krát denně. Herbadent je volně prodejný a mají ho běžně v každé lékárně. Všechny tyto postupy nijak neovlivňují účinky Warfarinu.
Otok je nahromadění tekutiny v mezibuněčném prostoru, a to v místech mimo cévy. Nadměrné filtraci tekutiny do okolí cév zabraňuje stěna cév, respektive hydrostatický a osmotický tlak. Otok je jedním z příznaků zánětu spolu s teplou kůží, zarudnutím, bolestivostí a poruchou funkce orgánu (takzvaných pět Celsových znaků zánětu). Pokud je v těle chorobný proces nebo třeba cizí těleso, imunitní systém produkuje látky, které způsobí, že se cévy v tomto místě roztáhnou, což umožní snazší prostup bílým krvinkám do tohoto místa. Zároveň se také filtruje do okolí cévy tkáňový mok, což způsobí zvětšení oblasti a otok. Otok je charakteristický při zánětu zubu. Zánět zubu neboli pulpitida je zánět zubní dřeně doprovázený extrémně silnou bolestí, která často vystřeluje do obličeje. Příčinou je především hluboká destrukce zubu zubním kazem. Zánět zubu je velmi bolestivé onemocnění, které do ordinací zubních lékařů přivede i ty, kteří se jim jinak vyhýbají. Mezi nejbolestivější záněty patří zánět zubní dřeně. Zubní dřeň je měkká tkáň vyplňující dutinu uvnitř zubu včetně kořenových kanálků. Je bohatá na cévy a nervy. Nejčastěji bývá zubní dřeň poškozena zubním kazem, který se postupně propracuje skrz tvrdý povrch zubní skloviny až do hloubky zubu. Další možností může být takzvané přetížení zubu, které je způsobeno nevhodnou protézou nebo příliš vysokou výplní. Důležité je chodit na preventivní prohlídky zubů. Zánět zubu může vzniknout také na podkladě zlomeniny zubu nebo při jeho přehřátí, ke kterému dochází při nešetrném broušení zubu.
V naší poradně s názvem ZUBNÍ VÁČEK U ZUBNÍHO MŮSTKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Draha.
Udělal se mi váček u zubního můstku,poraďte co s tím,mám trochu oteklou pravou tvář,při doteku bolí
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepší řešení bude návštěva zubního lékaře. Doma si můžete zkusit pomoci výplachem peroxidem vodíku 3% dvakrát denně a vyčistit mezizubním kartáčkem co se dá.
Dětský chrup je křehký, a proto potřebuje speciální péči, díky níž budou zoubky dítěte krásné, zdravé a leskle bílé. Navíc jsou mléčné zuby základem pro zuby trvalé, a proto je péče o ně neméně důležitá. S péčí o dětské zoubky je potřeba začít co nejdříve. Mléčný chrup je pro dítě velmi významný, i když je pouze dočasný. Je důležité začít čistit už první zoubky u kojenců a batolat, aby se dětský chrup nekazil. K čištění zoubků malých dětí skvěle poslouží gumový zubní kartáček, který se navléká na prst a bezbolestně se dostane i do těch nejnepřístupnějších míst v dětské ústní dutině.
Pro čištění prvních zoubků u miminek není zapotřebí používat zubní pastu, stačí pouze vyčistit chrup kartáčkem pro odstranění zubního plaku. Zubní pasta se může začít používat až po dosažení 1 roku věku, ale dbejte na to, aby bylo použito pouze malé množství a aby byla pasta určena speciálně pro nejmenší děti. Vybírat můžete z past s fluorem i bez něj. Dětský chrup čistěte 2x denně, vždy ráno a večer po posledním jídle nebo po posledním sladkém nápoji. Větší děti začněte pozvolna učit, jak si mají správně čistit zuby, ale je potřeba si uvědomit, že děti jsou schopné správně provést čištění zubů většinou až po dosažení věku 6 let. Do té doby je správné pohyby pečlivě učte a vždy na ně při čistění zubů dohlédněte, aby byly zoubky čisté, bílé a zdravé.
I přes dostatečnou hygienu může dojít k výskytu kazu na základě konzumace nevhodných potravin. Hnisavý váček na dásni u dětí je pak možnou komplikací. Komplikace hlubokého kazu u dětských zubů, zasahující až do dřeně, lze řešit ošetřením kořenových kanálků, které ale vzhledem k anatomii dětského zubu a spolupráci dětí nemá příliš velkou úspěšnost, proto je často nutné přistoupit k odstranění dočasných zubů. Ponechání dočasného zubu s váčkem může vést k dalším komplikacím, proto je lepší takový zub odstranit. S věkem je třeba sledovat při preventivních kontrolách vývoj skusu, zda se zuby zařazují správně, jinak žádná komplikace nehrozí.
Ve svém příspěvku ZUBNÍ VÁČEK NA DÁSNI V MÍSTĚ KDE JIŽ CHYBÍ ZUBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Erika Knittlová.
Mám novou protézu, která mi moc nesedí. Lékař mi ji už 2x obrušoval. Po
5-i denním nošení mě otekla dásenˇa v jednom místě se mi udělal váček. Léčím to kloktáním šalvěje a koupila jsem si v lékárně gel Mundigal na mazání a masírování,ale moc mi to nepomáhá.
Prosím, poraďte mi, co mám dělat. Děkuji Knittlová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zánět okostice je asi jedno z nejvíce nepříjemných zubních onemocnění. Jde o onemocnění obalu kosti, vyskytuje se převážně u zubů, ale může se vyskytnout i jinde. Nejčastěji zánět okostice vzniká na základě zánětu kořenového kanálku zubu. Určitě toto onemocnění od běžného zánětu dásní rozeznáte v důsledku stupňující se bolesti, která vás dožene ke stomatologovi. Mějte na paměti, že zánět okostice je život ohrožující stav a je zde možnost septického stavu.
Hlavní příčinou je ve většině případů váček u zubu. Tento váček je infekční a z tohoto váčku se nemoc šíří dál a dál. Často nemoc zaútočí nečekaně a velmi rychle. Charakteristická a nejintenzivnější je bolest při jídle. Pokud je bolest stále větší, znamená to, že zánět postupuje a zvětšuje se. Zde je jedinou pomocí okamžitá návštěva stomatologa.
Příznaky zánětu okostice čelisti
Hlavním příznakem je silná bolest zubu. Objevují se otoky, zvýšená teplota, což je projevem zánětu. Příznaky lze také zaměnit za nastávající příchod chřipky. Může se objevit tlak mezi zuby, dásně mohou být zarudlé, dásně se také v důsledku zánětu mohou odtahovat od zubů, může se objevit i krvácení z dásní.
Operace při zánětu okostice zubu
Operace při zánětu okostice zubu se provádí výjimečně, a to většinou u rozsáhlých a život ohrožujících stavů na stomatologických klinikách.
Léčba zánětu okostice čelisti
Při zánětu okostice je nezbytné zahájit léčbu, tedy odstranit zejména příčinu vzniku onemocnění, což je ve většině případů ošetření zubního kazu a následná léčba antibiotiky. V krajních případech může dojít i na vytržení zubu. Díky tomuto kroku se vyloučí to, aby se zánět znovu vrátil a pacientovi komplikoval život.
Zubní kaz se nejčastěji vyskytuje mezi zuby. Mezizubní prostory patří mezi nejohroženější místa a samotné každodenní čištění nestačí k jejich ochraně před zubním kazem. V tomto případě jsou nezbytnými pomůckami, doporučovanými i zubními lékaři, například mezizubní kartáčky. Ty odstraňují nebezpečný plak z mezizubních prostor a značně snižují riziko vzniku zubního kazu.
Chceme-li mít zdravé zuby i dásně, musíme dodržovat hygienické návyky. Ty spočívají především ve správném používání zubního a mezizubního kartáčku. Při nesprávném používání nebo nepoužívání zubního kartáčku vzniká zubní plak, jemuž se chrup není schopen bránit. Zubní plak je mazlavá hmota ulpívající na povrchu zubů, složená ze zbytků jídla a bakterií. A právě bakterie mohou produkcí kyselin, které naleptají zub a mohou ho poškodit. Výsledkem jejich dlouhodobého působení je zubní kaz či úplná ztráta zubu. Abychom jeho tvorbě zabránili, nestačí používat pouze zubní pastu, ústní vodu či vodní sprchu. Nejdůležitější je mechanické odstranění plaku pomocí zubního kartáčku.
Máte ten problém, že když si čistíte zuby, objeví se spolu se zbytky pasty v umyvadle i krev? Krvácení dásní je následkem zánětu. Zánět probíhá v dásni a v prostoru mezi ní a zubem. Tato rána je pak masivním zdrojem infekce. Až 98 % dospělého obyvatelstva trpí zánětem dásní. Ten se projevuje zápachem z úst, otokem, zčervenáním a bolestí. Zánět má za následek zvýšené množství a aktivitu buněk, které ničí kost tak dlouho, až dojde k uvolnění zubu a následnému vytržení. Pokud se neodstraní zubní kámen a povlak okolo a mezi zuby budete mít kazy, parodontitidu (paradontózu), dopracujete se brzy k zubům ve skleničce. Pamatujte, zdravé dásně nekrvácí.
Existuje řada různých technik čištění zubů, od těch úplně nesmyslných až po ty skutečně funkční. Správná technika čištění zubů vychází z předpokladu dokonalého odstranění zubního plaku i z hůře přístupných míst, jakými jsou dásňový žlábek či mezizubní prostory. Pokud pomineme mezizubní prostory, na jejichž vyčištění používáme mezizubní kartáček či zubní nit, je zubní kartáček pomůcka číslo jedna. Při jeho používání se však musíme držet několika zásad. Nahromadění zubního plaku v dásňovém žlábku vede ke vzniku zánětu dásní a jejich krvácení. Při dlouhodobém hromadění zubního plaku může dojít ke vzniku parodontitidy (parodontózy).
Zubní kartáček bychom měli držet volně, nejlépe mezi prsty jako propisovací tužku. Takovýto úchop nám zabezpečí přesný a jemný pohyb v dutině ústní. Zubní kartáček poté přiložíme čisticími vlákny na přechod zubu a dásně, tudíž by se část vláken měla nacházet na dásni a část na zubu. Nyní skloníme hlav