PULPITIDA

Jaká antibiotika na zánět zubu

Léčba zubních váčků je založena na endodontickém ošetření, což je odstranění bakterií, vyčištění a uzavření vnitřního prostoru zubu tak, aby se do kořenového kanálku další bakterie nedostaly. Zubní váček tedy není důvodem k vytržení zubu. Kvalitní endodontické ošetření je náročný výkon. Kořenové kanálky mají velmi malé rozměry v desetinách milimetrů. I když se ošetření kořenových kanálků provede s největší pečlivostí, ale „konvenčně“ (bez použití operačního mikroskopu), pohybuje se jeho úspěšnost od 30 do 50 %. Naopak při použití operačního mikroskopu, tedy „mikrochirurgicky“, se dosahuje úspěšnosti 96–98 % a není nutná léčba antibiotiky. Opakované otvírání a zavírání zubu, vkládání dezinfekčních vložek a ošetřování během několika návštěv často nevede k úspěšnému ošetření.

Dříve, a mnohdy i dnes, se tento stav řešil podáním antibiotik, která však problém jenom oddálila. Antibiotika pomohou pouze zvládnout akutní stav, ale vždy by se mělo jednat o podání až po odstranění příčiny zánětu. A tady se nabízejí dvě možnosti, jedna horší než druhá.

Zub se zánětem je potřeba otevřít a pročistit. Důležité je vyčistit všechny kanálky, a do toho se dříve pouštěl málokdo. Dnes se používá mikroskop, bez něj to prý dobře udělat prakticky ani nejde (ale dělá se to).

Pokud se to nezdaří, měl by se zub vytrhnout, jinak příčina zůstává a problémy budou pokračovat. Pro pacienty to zní děsivě. Dříve přišli k zubaři a dostali antibiotika, kterými se ale jen zakryly akutní projevy. Infekce zůstala uvnitř zubu. Zánět se buď ozval velmi brzy znovu, nebo naopak někdo mohl s váčkem vesele běhat řadu let. Ale tělo se s ním mezitím pere a znamená to pro něj zátěž. Riziko akutních stavů hrozí zejména u nemocných lidí s oslabenou imunitou či po některých zákrocích. Lidé po operaci chlopní nebo diabetici by se měli mít obzvlášť na pozoru. Rovněž před některými operacemi je třeba udělat vyšetření na vyloučení ložisek infekce, které by mohly uvolňovat do těla bakterie. V tom případě se přistupuje k extrakci zubů s nálezem (váčky), protože se musí vyloučit možné zdroje infekce a na léčbu už není čas. Volí se tedy rychlé a stoprocentní řešení.

O akutním zánětu vědět budete, na rentgenovém snímku se sice projevit nemusí, zato bude pěkně bolet. Při oslabení organismu pak dojde k aktivaci infekce a z chronického zánětu se lehce stane akutní. Prevencí váčku je mít zdravý zub. Tedy kvalitní péče, a to jak domácí, tak profesionální. Ale stoprocentně vzniku zánětu bohužel nezabráníte. Ošetření je pak málokdy možné zvládnout během jedné návštěvy.

Smluvnímu lékaři za čištění kanálků

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Váček pod zubem léčba

Bolest zubů – zánět

Zánět zubu je v podstatě zánět zubní dřeně. Zubní dřeň je měkká tkáň v dutině zubu včetně kořenových kanálků. Je plná krevních cév zásobujících zub. Jsou v ní také nervy, které nám způsobují nepříjemnou bolest. Zánět zubní dřeně se odborně nazývá pulpitida. Nejčastější příčinou bývá, nám starý známý, zubní kaz. Ovšem není to jediná možnost. Vznik pulpitidy může způsobit nevhodná protéza a také příliš vysoká výplň zubu. Další příčinou bývá zlomenina zubu a přehřátí zubu vzniklé při jeho broušení u zubního lékaře.

Zubní lékař nejdříve zjistí, o jaký zánět se jedná. Může použít poklep na zub, studený nebo teplý podnět a rentgen. Tím se zjistí, zda se zánět nerozšířil do okolí. Pak dojde k otevření zubu, odstranění špatné tkáně a vyčištění zubních kanálků. Následně se otvor zaplní výplní a zub se hermeticky uzavře.

Zdroj: článek Bolest zubů

Příznaky

Zánět nazývaný pulpitida se projevuje intenzivní bolestí a může vést k odumření zubní dřeně i nervu. Mezi typické příznaky zánětu zubu patří otok a zmíněná bolest, která člověka přepadá v okamžiku, kdy ulehne do postele. Bolest se postupně zhoršuje a v pozdní fázi pulpitidy je už prakticky nesnesitelná. V minulosti se přímo na zubní dřen dokonce aplikoval karcinogenní arzenik, aby se postiženému ulevilo od obrovské bolesti. Takové řešení se dnes již samozřejmě nepoužívá.

Nemocný též nemá chuť k jídlu a jediné, na co může myslet, je velká bolest zubu. Bohužel si za takový stav může v drtivé většině případů sám. Už samotný zubní kaz není příjemný a tím, že ho ignorujeme, si zaděláváme na další zubní problémy, či dokonce pohromu.

Zdroj: článek Zánět zubu

Otok tváře při zánětu zubu

Otok je nahromadění tekutiny v mezibuněčném prostoru, a to v místech mimo cévy. Nadměrné filtraci tekutiny do okolí cév zabraňuje stěna cév, respektive hydrostatický a osmotický tlak. Otok je jedním z příznaků zánětu spolu s teplou kůží, zarudnutím, bolestivostí a poruchou funkce orgánu (takzvaných pět Celsových znaků zánětu). Pokud je v těle chorobný proces nebo třeba cizí těleso, imunitní systém produkuje látky, které způsobí, že se cévy v tomto místě roztáhnou, což umožní snazší prostup bílým krvinkám do tohoto místa. Zároveň se také filtruje do okolí cévy tkáňový mok, což způsobí zvětšení oblasti a otok. Otok je charakteristický při zánětu zubu. Zánět zubu neboli pulpitida je zánět zubní dřeně doprovázený extrémně silnou bolestí, která často vystřeluje do obličeje. Příčinou je především hluboká destrukce zubu zubním kazem. Zánět zubu je velmi bolestivé onemocnění, které do ordinací zubních lékařů přivede i ty, kteří se jim jinak vyhýbají. Mezi nejbolestivější záněty patří zánět zubní dřeně. Zubní dřeň je měkká tkáň vyplňující dutinu uvnitř zubu včetně kořenových kanálků. Je bohatá na cévy a nervy. Nejčastěji bývá zubní dřeň poškozena zubním kazem, který se postupně propracuje skrz tvrdý povrch zubní skloviny až do hloubky zubu. Další možností může být takzvané přetížení zubu, které je způsobeno nevhodnou protézou nebo příliš vysokou výplní. Důležité je chodit na preventivní prohlídky zubů. Zánět zubu může vzniknout také na podkladě zlomeniny zubu nebo při jeho přehřátí, ke kterému dochází při nešetrném broušení zubu.

Zdroj: článek Otok tváře od zubu