Na lidské tváři přežívají dva druhy trudníků. Roztoči rodu Demodex jsou mikroskopičtí tvorové s osmi nohama. Tráví celý svůj život na našich tvářích, jedí zde, rozmnožují se i umírají. Dříve než si začnete drhnout tváře tím nejlepším přípravkem na čištění pleti, měli byste vědět, že těchto roztočů se ani náhodou jen tak nezbavíte. A co je hlavní, tito nájemníci pro nás nepředstavují žádný závažný problém. Na tváři žijí dva druhy roztočů – trudník tukový (Demodex folliculorum) a trudník mazový (Demodex brevis). Jedná se o členovce, tedy živočichy, jejichž končetiny mají klouby (do stejné skupiny patří například i hmyz a krabi). Mezi nejbližší příbuzné trudníků patří pavouci a klíšťata.
Trudníci mají osm krátkých tlustých nohou kousek za hlavou, jejich těla jsou válcovitá a protáhlá, připomínající červy. Oba dva druhy žijí na odlišných místech, trudník tukový žije v pórech a vlasových folikulech, trudník mazový žije hlouběji, v mazových žlázách.
Počet roztočů se u jednotlivých lidí liší. Ve srovnání s jinými částmi těla jsou na obličeji širší póry i četnější mazové žlázy, proto se trudníci rádi zdržují právě zde. V některých případech však byli nalezeni i v genitáliích či na prsou.
Není známo, čím přesně se tito roztoči živí, zda jsou to bakterie, odumřelé buňky, nebo zda se požírají navzájem. Co se týče rozmnožování, ví se pouze to, že samičky kladou vajíčka kolem okraje póru, ve kterém žijí. Nejspíš jich však nemají mnoho.
Soolantra je krém, který je indikován na topickou léčbu zánětlivých (papulopustulózních) lézí rosacey (růžovky) u dospělých pacientů. Soolantra obsahuje léčivou látku ivermektin, která patří do skupiny léčiv nazývaných avermektiny. Ivermektin je širokospektrální antiparazitikum a spolehlivě zabijí parazity lidského těla jako je například svrab, vši nebo trudník tukový.
Je to bílý až světle žlutý hydrofilní krém a 1 gram obsahuje ivermectinum 10 mg, 35 mg cetylalkoholu, 25 mg stearylalkoholu, 2 mg methylparabenu (E218), 1 mg propylparabenu (E216) a 20 mg propylenglykolu.
Dávkování
Doporučuje se jedna aplikace denně, obvykle se podává v délce 4 měsíců. Soolantru je nutné během léčebné kúry aplikovat denně. Léčebnou kúru je možné opakovat. V případě, že nedojde ke zlepšení po 3 měsících, je třeba léčbu přerušit.
Bezpečnost a účinnost Soolantry u dětí a dospívajících mladších 18 let nebyla stanovena. Příslušné údaje nejsou dostupné.
Způsob podání
Soolantra je krém určený jen pro kožní podání. Přípravek se aplikuje na kůži v množství velikosti hrášku na každou z pěti částí obličeje: čelo, brada, nos a obě tváře. Přípravek je třeba rozetřít v tenké vrstvě po celé kůži obličeje, přičemž je nutné vynechat oči, rty a sliznice.
Soolantru lze aplikovat pouze na obličej. Po aplikaci přípravku je třeba si umýt ruce. Kosmetické přípravky se na místa aplikace mohou nanést po zaschnutí přípravku.
V naší poradně s názvem ŠKODLIVOSŤ SÓDY BIKARBÓNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
je škodlivá soda bikarbona na lidský organismus při požití a jak
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Škodlivost sody bikarbony na lidský organismus je v přiměřeném množství vyloučena. Soda bikarbona neboli hydrogenuhličitan sodný (NaHCO3), lidově jedlá soda, je zásadité činidlo a je to naprosto bezpečná látka. Konzumujeme ji běžně například v pečivu pod označením E500 - protispékavá látka a kypřící prášek.
Tabletovanou jedlou sodu mohu doporučit všem, kteří mají problémy s pálením žáhy a stoupání žaludečních šťáv do dutiny ústní. Jedlá soda vyrovná překyselenost žaludku a odstraní tyto problémy. Dále se dá sypká soda použít jako bezvadný lapač pachů v chladničce (jeden prášek do pečiva na jeden měsíc). V kosmetice se používá také sypká jedlá soda rozmíchaná ve vodě jako čistící pleťová voda.
Jedlá soda se nehodí jako přísada do koupelí. Pokud si točíte vodu na koupání z vodovodního rozvodu, tak vám ve většině případů nateče voda zásaditá. Sodou byste tuto zásaditost ještě zvýšili a došlo by tak k přehnanému vysušení pokožky. Naopak do takové koupele z vodovodního řádu je velmi dobré nasypat kyselinu citronovou. Jeden sáček kyseliny citronové na plnou vanu vody a uvidíte jak budete mít při a po koupeli vláčnou pokožku.
Škodlivost sody bikarbony na lidský organismus je v přiměřeném množství vyloučena. Soda bikarbona neboli hydrogenuhličitan sodný (NaHCO3), lidově jedlá soda, je zásadité činidlo a je to naprosto bezpečná látka. Konzumujeme ji běžně například v pečivu pod označením E500 - protispékavá látka a kypřící prášek.
V naší poradně s názvem AKTIVNÍ UHLÍ NA DETOXIKACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Eulalia Bockova.
Vážení, Četla jsem si o účincích aktivního uhlí na lidský organismus,
co se týká detoxikace.
Mám 77 let. Víc jak dva roky se potýkám s nežádoucími účinky po očkování
proti Covidu.
Velké bolesti ve svalech,kostech, kloubech ... pálení, bodání, poruchy
močení.
I když jsem četla na Seznamu, že není možná návratnost, ...
Prosím o sdělení, zda by mi užívání aktivního uhlí mohlo pomoct na mé
potíže.
Děkuji.Bočková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Aktivní uhlí pravděpodobně nepomůže zbavit se vašich obtíží. Proč? Protože aktivní uhlí se používá jako léčba při spolknutí některých jedů. Pro jiné použití nejsou vědecké důkazy. Mechanizmus účinku aktivního uhlí spočívá v jeho pórech, které mohou zachycovat jedovaté chemikálie.
Očkování proti onemocnění COVID 19 neobsahuje žádné jedovaté chemikálie, nýbrž deaktivovanou schránku původního viru. Z tohoto důvodu nemá aktivní uhlí jak pomoci, protože vakcinací nevznikají žádné toxiny, které by uhlí absorbovalo.
Určitě pravidelně užíváte nějaké léky a aktivní uhlí snižuje vstřebávání léků a jiných chemikálií v žaludku a střevech. Užívání aktivního uhlí spolu s léky užívanými ústy může snížit množství léku, které tělo absorbuje. To může snížit účinky vašich léků.
Na zmírnění vašich obtíží bude možné využít vhodných léků proti bolesti, které vám doporučí váš ošetřující lékař, vzhledem k vašemu zdravotnímu stavu a probíhající medikaci. Poruchy močení vyšetří lékař urolog.
Kolik Diazepamu dát své kočce? Typická dávka podávaná kočkám je 0,5 až 1 mg na kg jejich hmotnosti. Podává se intravenózně do žíly podle potřeby nebo každých šest hodin a nebo jako infuze konstantní rychlostí (pomalé kapání intravenózní kanylou).
Kočka může ústy dostat i lidský Diazepam. Lidský Diazepam bývá v tabletkách o síle 5 nebo 10 miligramů. Pro kočky se ale tablety 10 mg nehodí, protože jsou pro ně moc silné a špatně se jim dávkují. I slabší tabletky o síle 5 mg bude potřeba pro kočky půlit a čtvrtit. Normální běžně užívaná dávka, která kočku dostatečně zklidní v počátcích léčby je 0,5 mg na 1kg její hmotnosti. To znamená, že pro kočičku s váhou 3,5 kilogramu, bude potřeba jen čtvrtka tablety o síle 5 miligramů. Velká kočka o váze 5 kilogramů bude potřebovat půl tabletky o síle 5 mg. Dvojnásobná dávka kočku spolehlivě a bezpečně na několik hodin uspí. Účinky Diazepamu trvají přibližně 4 až 6 hodin.
V naší poradně s názvem PLAŠIČ KRTKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Duchoslavová.
Dobrý den, prosím o sdělení jaký má dopad na zdraví osob, které se pohybují v těsné blízkosti profesionálních odpuzovačů krtků a hrabošů. V popisu se uvádí že míra hluku, který vydává činí 400 - 1000 Hz. Je tato hranice pro lidský organizmus škodlivá, pokud tyto zvuky vnímám. Často trpím migrénou a mám obavy aby se mi nezhoršoval zdravotní stav. Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem Duchoslavová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
400 - 1000 Hz není míra hluku, ale frekvence. Míra hluku je hlasitost v decibelech. Vše nad 70 dB škodí. Uvedená frekvence je ve slyšitelném pásmu, není nebezpečná. Respektive žádná frekvence zvuku není nebezpečná. Zvuk, který vydává plašič, může být pro člověka trochu otravný, takže by neměl být v doslechu.
Chronické onemocnění kůže vypadá jako akné, ale objevuje se až ve středním věku. Častěji ho mají ženy, ale u mužů má horší průběh. Vyskytuje se hlavně v obličeji a zasahuje nos, tváře, čelo i bradu. Projevuje se nejprve zčervenáním kůže a poté se zarudlá a napjatá pokožka pokryje otoky a hnisavými puchýřky. Nemoc se vyskytuje ve střední a severní Evropě u 10 % pacientů keltského typu. Jde o světlovlasé až rusovlasé ženy s jemnou světlou kůží, modrýma očima, fototypem I-II a ve věku okolo 40 let.
Příčina vzniku růžovky je zatím nejasná. Existují rizikové faktory, které mohou za určitých podmínek podnítit vznik tohoto onemocnění. Na prvním místě je to genetická predispozice pacienta ke vzniku onemocnění, která může kromě jiného být zodpovědná za labilní vazomotoriku obličeje (v podstatě ovládání cév ve smyslu zvětšování a zmenšování průsvitu cév, tedy vazokonstrikce a vazodilatace cév v obličeji). Genetická predispozice se může samozřejmě projevit i jinak, ale labilní vazodilatace se jeví jako stěžejní problém.
Dalším faktorem je přítomnost jednoho speciálního roztoče, který má doutníkovité tělo, zakrnělé končetiny a žije v mazových žlázkách na obličeji, nose, čele a podobně. Tento roztoč žije pouze na člověku a je z rodu trudníků (rod Demodex). Přesný název je trudník tukový (Demodex folliculorum). Patří mezi členovce (Arthoropoda), třída klepítkatci (Chelicerata, kam patří i pavouci), a je zařazen do velmi početného řádu roztoči (Acarina). Trudník tukový nezpůsobuje v podstatě žádné klinicky zřejmé onemocnění a uvádí se, že je jím nakaženo přes 10 % lidské populace.
Mezi další rizikové faktory růžovky patří hypertenze (vysoký tlak krve), dále to může být onemocnění gastrointestinálního traktu a podobně.
Potraviny, ve kterých je obsaženo velké množství manganu, jsou obiloviny, luštěniny a některé druhy zeleniny. Ovesné vločky, celozrnná pšeničná mouka, sójové boby, česnek a ananas jsou bohatým zdrojem manganu. Čaj také obsahuje nezanedbatelné množství tohoto stopového prvku. Maso, vyjma drobů, však obsahuje jen malé množství manganu. Lidský organismus potřebuje dostatečné zásobování manganem, což v podstatě zaručuje zdravá, vyvážená strava.
V naší poradně s názvem BÍLÝ POVLAK NA JAZYKU,ČERVENÉ TEČKY A HRBOLKY V ZADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcián.
Dobrý den, víte začínám mít strach,že by to mohla být rakovina dutiny ústní,nebo jazyka,jelikož mě pořád bolí v krku a jsem pořád nachlazen a ten červený bolák na špičce je viditelnější. Vzadu na straně se mi dělají nějáké vředy,nebo tak něco a jsou vidět na jazyku fialové žíly čím dál víc. Často vysmrkávám krvavý hlen. Na střední škole jsou kouřil a pak i práci,ale pak jsem přestal. No a víte ústní hygienu jsem zanedbával dlouhodobě kvůli pocitu na zvracení ze zubní pasty, takže 27.Února jdu na zubní kliniku a uvidím jak dopadnu. Je možné,že by ejakulace vlastního sperma do úst se špatnou hygienou mohla vyvolat rakovinu ústní dutiny či jazyka?
Děkuji Vám za Váš čas a budu se těšit na odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ejakulace vlastního sperma do úst nevyvolá rakovinu ústní dutiny ani jazyka? Sperma je nositelem zárodku nového života a není pro lidský organismus nijak nebezpečné. Špatná ústní hygiena může vytvořit příhodné podmínky pro vznik různých bakteriálních nákaz, které později mohou vést ke vzniku nádoru. Zkušený zubař rakovinu pozná, takže je opravdu dobře, že jdete na zubní. Tam vám všechno v ústech prohlédnou a přesně budete vědět na čem jste. Možná, že to bude jen obyčejná kandidóza jazyka, kterou jednoduše vyléčíte podle doporučení lékaře.
Co se týče příznaků a vlivu na lidskou pokožku, může se u některých lidí kvůli trudníkům objevit takzvaná růžovka. Jedná se o nemoc podobnou akné, projevující se začervenalými skvrnami ve tváři či pocity pálení. Lidé, kteří touto nemocí trpí, mají na obličeji více roztočů, než je běžné.
Trudníci toto onemocnění přímo nezpůsobují, jsou jen jeho součástí. Nemoc souvisí spíše se změnami kůže vlivem stárnutí a dalších faktorů. Když roztoči zemřou, vypustí všechen obsah, který za svůj život v těle natrávili. Ten často obsahuje mnoho bakterií a toxinů, které mohou způsobit podráždění obličeje. Tito roztoči se ve větší míře vyskytují také u lidí s oslabeným imunitním systémem, kteří trpí například rakovinou nebo nemocí AIDS.
Podle jedné teorie nám však trudníci mohou být i prospěšní. Dokážou vyčistit pokožku od odumřelé kůže nebo škodlivých kožních bakterií. Přesto by se jich lidé raději chtěli zbavit, neboť představa těchto nepěkných tvorů žijících v našem obličeji není zejména ženám úplně příjemná. Pro ty z vás, kteří už plánují, jak s roztoči ve svém obličeji zatočí, však máme špatnou zprávu – trudníků se nikdy zcela nezbavíte. I když se vám je podaří pro jednou zlikvidovat, stejně se na váš obličej dostanou odjinud (třeba od někoho jiného). Jsou všudypřítomní a člověk je pro ně ideálním hostitelem.
Kde se vůbec v lidském obličeji berou? Bylo zjištěno, že cesta těchto roztočů na nového hostitele může vést přes mateřské mléko, nebo dokonce již během porodu. Trudníky mají i psi, i když se jedná o trochu jiný druh. Může to však dokazovat, že právě od psů se trudníci kdysi dostali k člověku. To podporuje rovněž myšlenku, že by psi mohli být lidskými společníky už po dlouhých 20 tisíc let.
V diskuzi LÉČBA SVRABU BEZ RECEPTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tonda.
My bydlíme na vesnici a občas se stává, že nějaké dítko dostane svrab. Léčíme je normálně permethrinem. Permethrin je v masti Infectoscab, ale ta je jen na lékařský předpis a my to máme k doktorům daleko. Proto používáme Permethrin, který se dá volně koupit jako postřik proti mouchám. Je to vodný roztok 10% permethrinu. Já to vždycky naředím jedna ku jedné s tělovým mlékem a potom s tím natřu celé tělo. Funguje úplně stejně jako Infectoscab a je to bez lékařského předpisu volně prodejný přípravek. Tady je vidět cena a obchody, kde to mají www.zbozi.cz/hledani…
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hou hou.
Tady se podívejte jak se chová MUDr. Bláha. Přesně takhle se chovají všichni šarlatáni. Jsou to narcističtí manipulativní psychopati.
Co lékař, to naprostá žumpa a ulhaný, manipulativní lidský odpad.
Když by lékaři přestali podvádět, tak by přestali existovat, protože nic užitečného nedělají, všechno vždycky zmanipulují a zdraví 100% vždy jedině zhorší. Já bych je nahnal do Ruska ať tam jdou léčit Rusáky tak, jak si drze dovolují se chovat v ČR. To by těch Rusáku jen ubývalo, tomu věřte. Lékaři jsou žumpy a patří do hnoje.
Pokud tohle čte nějaký lékař, tak ať si nafackuje, psychopat jeden manipulativní. A doufám, že svrab dostanou lékaři a že nebudou ani pro ně žádné masti k dostání.
Kolik Diazepamu dát svému psovi? Typická dávka podávaná psům je 0,5 až 2 mg na kilogram jejich hmotnosti. Diazepam se aplikuje intravenózně do žíly a to buď jednorázově podle potřeby nebo každých šest hodin nebo jako infuze konstantní rychlostí (pomalé kapání intravenózní kanylou).
Perorálně se psovi může podat i lidský Diazepam v tabletách. Lidský Diazepam bývá v tabletkách o síle 5 nebo 10 miligramů. Pěti miligramové tablety se hodí spíše pro malé psy. Normální běžně užívaná dávka, která psa dostatečně zklidní v počátcích léčby je 0,7mg na 1kg hmotnosti. To znamená, že pro pejska s váhou 15 kilogramů, bude potřeba dvě tablety o síle 5 miligramů a nebo jedna tableta o síle 10 miligramů. Pro velkého psa o váze 50 kilogramů bude třeba sedm tabletek o síle 5 mg nebo tři a půl tabletky o síle 10 miligramů. Dvojnásobná dávka psa spolehlivě a bezpečně na několik hodin uspí. Účinky Diazepamu trvají přibližně 4 až 6 hodin.
Další možností aplikace Diazepamu u psa je do jeho prdelky per rectum, kam se zavádí speciální stříkačka naplněná lékem. Po zasunutí do hloubky 3 až 6 cm se do konečníku vstříkne obsah stříkačky.
V naší poradně s názvem ALAVIS TRIPLE BLEND - VEDLEJŠÍ ÚČINKY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Karabinová.
Dobrý den, prosím má někdo zkušenosti s vedlejšími účinky při užívání ALAVISU triple blend? Manžel (diabetik ,120 kg, artróza 3.st., kolena) jej začal užívat cca před 3mi týdny, 6g , a poslední dny ( 3-4 dny) mu není dobře od žalůdku. Žalůdek má OK a nemýval žádné problémy . Myslí si, že je to od Alavisu ( jeho silná slanost) . Mikde jsem nenalezla "vedleší" účinky přípravku při užívání lidmi . Má někdo něco jako "příbalový" leták , nebo zkušenosti. Děkuji za radu. Karabinová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Alavis Triple Blend je pro koně, takže v jeho přívalovém letáku těžko najdete vedlejší účinky pro lidi. Neexistují k tomu ani žádné seriózní studie, které by zkoumaly nežádoucí účinky na lidský organismus. Když se rozhodnete na své vlastní riziko používat veterinární preparát, který u vás způsobuje problémy se žaludkem, tak můžete zkusit dávku rozdělit do třech menších, které pak zkonzumujete během dne s hlavními jídly. Pokud by problémy i tak přetevaly, tak budete muset jeho užívání ukončit a přípravek zkrmit například ve stravě pro psa. Vedle Alavisu existuje ještě další podobný veterinární preparát s názvem Geloren, který je lidmi rovněž hojně využíván.
Tenkohlavec lidský (Trichuris trichiura) je rozšířený druh hlístic parazitujících v tlustém a slepém střevě člověka a lidoopů. Tenkohlavci mají nečlánkované tělo a jsou odděleného pohlaví. Samci měří 30–45 mm, samice 35–50 mm. Přední a delší část dospělých červů je nitkovitá, zadní část má výrazně větší průměr. Dospělí jedinci žijí ve stěně tlustého střeva, kde se tenkou přední částí zanořují a fixují ve sliznici, tlustý kaudální konec pak vyčnívá do střevního lumen. První vajíčka se ve stolici objeví až za 60–90 dní po nákaze. Onemocnění tímto parazitem se označuje jako trichurióza nebo trichocefalóza. Tenkohlavec lidský je rozšířen především v subtropických a tropických oblastech Asie, Ameriky a Afriky. Výskyt parazita je úzce spjat s nízkou úrovní hygieny. Délka života dospělých červů je zhruba jeden rok.
Tenkohlavec lidský – příznaky
Infekce je ve většině případů bez příznaků. Při silnějších infekcích (větší počet červů) může způsobovat nevolnost, bolesti břicha, průjem, zácpu, rovněž se může projevit krvavým průjmem a anémií. Pouze v ojedinělých případech může u silných infekcí dojít k protržení stěny střevní s následnou peritonitidou.
Diagnostika
Diagnostika se opírá o opakované mikroskopické vyšetření vzorků stolice a nález typických vajíček buď v tlustém nátěru dle Kato, nebo pomocí koncentrační flotační metody dle Fausta. Vzácnější je přímý makroskopický nález červa ve stolici nebo při endoskopickém vyšetření.
K léčbě se využívají benzimidazolové preparáty málo absorbovatelné ze zažívacího traktu – mebendazol nebo albendazol, někdy je nutné doplnit protiprůjmové přípravky. Je nutné opakované vyšetření stolice po terapii a v případě pozitivního nálezu se aplikace anthelmintik opakuje.
V diskuzi TRUDNÍK PSÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libuse.
Dobry den Vas clanek mi doopravdy otevrel oci, bohuzel muj 3 lety pes krizenec bulteriera a labradora je jiz ve fazi kdy ma v ,ekzemu' infekci. Mrzi me az zarazi, ze tento problem veterinarka neobevila cca ppred 14 dny naopak se obavam ze ockovani ktere toho dne provedla vse jeste zhorsilo. Poradte mi prosim jaky druh lecby bych mela zvolit a doporucte mi prosim lekare Muzikova Olomoucky kraj
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jablečný ocet – smíchejte 2 polévkové lžíce jablečného octa (nejlépe organický) ve sklenici vody a užívejte dvakrát denně. Jde o dlouhodobý lék. Alternativně lze smíchat 1/2 lžičky jedlé sody ve sklenici vody a pít dvakrát denně.
Pivovarské kvasnice – používají se v současnosti k léčbě roztočů u zvířat a jsou k dispozici ve většině obchodů s domácími zvířaty. Použití pivovarských kvasnic je možné praktikovat také u lidí – rozmíchejte 1 až 2 lžičky ve vodě a užívejte jednou denně.
Na likvidaci roztočů na pokožce či ve vlasech je možné použít:
Jablečný ocet – smíchejte 1/2 šálku s 2 dl vody a oplachujte si touto směsí vlasy denně po dobu čtyř až pěti dnů.
Eukalypt nebo olej z čajovníku – přidávejte je do vody spolu s octem, zlepšíte tím jeho účinnost.
Šampon z tee trea oleje – tee trea olej má antiseptické účinky, které zabíjejí mimo jiné i roztoče.
Olivový olej – vetřete jej do vlasů a vlasové pokožky na noc a ráno důkladně vymyjte – olivový olej může zahubit roztoče tím, že je obalí a zabrání jim tak v dýchání.
Alternativním zdrojem může být i majonéza – vtírejte si ji do vlasů a pokožky hlavy. Má stejné výsledky jako olivový olej.
Účinné jsou také oplachy citronovou šťávou nebo vodou z česneku – obě složky změní pH pokožky kůže a vznikne tak místo nehostinné pro roztoče.
V naší poradně s názvem REFLUX JÍCNU - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kolemjdoucí.
Bože to je hloupost.
měli jste tady někdo vůbec tenhle reflux ?? Já ho má už půl roku, skorem nic nepomáhá, zato hromada věcí to dokáže pěkně zhoršit. A tlačenka s octem a cibulí je zrovna jedna z nich.
Čerstvá cibule s octem pro člověka, který má spálené hrdlo, je jako kdyby si zdravý člověk popálil krk brutálně pálivou čili papričkou.Další taková skvělá rada, která putuje po internetu, je lžíce jablečného octa alespoň jednou denně. Nechci zpochybňovat pozitiva pro lidský organizmus, sám jsem ho používal místo normálního octa s tou tlačenkoua cibulí, když jsem byl zdravý, ale pro člověka se spálenými sliznicemi extraezofageálním refluxem opět ne! Už jsem to vyzkoušel a v ten moment jsem si tak poleptal už tak podrážděné hrdlo, že tu nutriční poradkyni, co mě to poradila, bych v ten moment zaškrtil.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pití octa s vodou opravdu pomáhá při léčbě refluxu, a víte proč? Protože ocet zvyšuje kyselost žaludku. Žaludek je uzavřen zvláštním svěračem, který se stahuje a síla sevření je přímo úměrná reakci PH v žaludku. Čím kyselejší je žaludek, tím sevřenější je svěrač.
Ovšem je pravda, že polknutí zředěného octa vyvolá nepříjemný pocit pálení už naleptané sliznice jícnu. V tomto případě by bylo vhodné žaludek uklidnit pomocí blokátorů protonové pumpy - typicky Omeprazolem a až se jícen zahojí (3 až 4 týdny), tak teprve pak zařadit ocet a vysadit Omeprazol a snažit se tak uměle dokyselovat žaludek.
K vyšetření přítomnosti trudníka se používá hluboký kožní seškrab a odběr chlupů. Seškrab i odběr chlupů se provádí v místech, kde nemocná tkáň přechází ve zdravou. Chlupy jdou v těchto místech lehce vytrhnout, spíše vypadávají samy. Bolestivost vyšetření je závislá na oblasti, odkud se vzorek odebírá. Převážně ho ale psi snášejí dobře.
Názory na léčbu se různí. Je nutné se vyvarovat léčení steroidy, které snižují obranyschopnost. Nejšetrnějšími způsoby léčby jsou například obojky a pipety obsahující amitraz (Preventix, Pro Meris Duo, Advocate – tento jediný amitraz neobsahuje). Nejedná se o žádnou razantní léčbu a psa tím nijak nevystavujeme stresu. Účinnost těchto přípravků bývá však podstatně nižší než u razantnějších léčebných postupů. Dalším velmi rozšířeným způsobem léčby jsou koupele (Ectodex, Tactic). Koupele jsou velmi nepříjemnou procedurou jak pro psa, tak pro majitele, a to kvůli jejich charakteristickému zápachu a četnosti použití. Je nutné je provádět v otevřené, větratelné místnosti. Pro psa i člověka jsou mnohdy stresující a bohužel dlouhodobou záležitostí.
Dezinfekce prostředí je mýtus, který se nezakládá na pravdě. Neexistuje jiná prevence než koupě štěněte od naprosto zdravých rodičů. Bohužel ne vždy je možné rozpoznat, zda jsou, či nejsou rodiče zdraví. Mnohdy to ani chovatel sám neví.
Demodikóza je kožní onemocnění způsobené přemnožením parazita, konkrétně trudníka. Trudník psí je roztoč žijící v chlupových váčcích a mazových žlázách. Při onemocnění způsobuje zánět chlupových váčků, jehož důsledkem je vypadávání chlupů a tvorba zarudlých míst až puchýřků. V malém množství žije v kůži většiny savců a teprve při oslabení imunity dochází k jeho množení, a tedy i k typickým projevům demodikózy.
Trudníci mají doutníkovitý tvar těla velikosti 0,3–0,5 mm. K jejich přenosu z matky na štěně dochází v prvních dnech života štěněte, zejména při sání mléka. Demodex není jiným způsobem přenosný na zvíře ani člověka. Není tedy možné chytit jej při venčení v parku s ostatními psy a podobně.
Nejvíce postiženou skupinou psů jsou krátkosrstá plemena.
Demodikóza se projevuje již výše zmíněným vypadáváním srsti. Jedná se o okrouhlá ložiska s prořídlou srstí a šedou barvou kůže. Uhynulí a oslabení trudníci jsou zanášeni krví do míšních uzlin, které pak bývají zvětšené. Mohou se také objevovat drobné puchýřky. Je důležité dát pozor na to, aby si pes puchýřky neškrábal a nezanesl tak do nich infekci. Při infekci přichází na řadu antibiotika, která oslabují imunitu, a tím pádem posilují výskyt demodexe. Dostáváme se tak do začarovaného kruhu. Podle rozšíření a věku psa rozlišujeme několik forem demodikózy.
Formy demodikózy
Lokální – objevuje se jen na několika místech jako okrouhlá ložiska. Nejčastěji bývá na hlavě, okolo očí a na čumáku.
Generalizovaná – jde o větší výskyt ložisek. Objevuje se i na bocích psa, lopatkách a nohách. Nedoléčená generalizovaná forma často přechází v pododemodikózu.
Pododemodikóza – vyskytuje se v meziprstí. Tato forma je bolestivá a psa může výrazně omezit v pohybu. Jedná se o nejhorší formu.
Juvenilní – touto formou trpí nejčastěji štěňata ve věku od 3. do 10. měsíců, může se však vyskytnout až do 2 let věku. Velmi často se vyléčí sama a není potřeba žádného zásahu. Převážně se jedná o lokalizovanou formu, kdy jen malé procento přechází ve formu generalizovanou.
Adultní – u dospělých psů. Může být jak lokální, tak generalizovaná.
Oslabení imunity může být dáno geneticky, v důsledku závažného onemocnění nebo po dlouhodobém podávání imunosupresivních látek (například kortikosteroidů, protinádorové terapie). U štěňat nastává imunitní problém často po očkování. Před zahájením léčby (zejména u generalizované formy) je vhodné nejprve vyloučit zdravotní problém, popřípadě ho začít léčit. Po celou dobu léčby se doporučuje podávat látky na posílení imunity, například betaglukan, pupalkový olej, sirup s echinaceou, ostropestřec a jiné byliny. Současně s léčbou někteří majitelé nemocných psů přistupují k injekcím na posílení imunity. Toto řešení je velmi individuální.
Trudník psí napadá především mladé psy zhruba do jednoho roku a štěňata. Vždy dochází k přenosu pouze při styku zdravého psa s napadeným, například z matky na krmené štěně. Demodikózou ovšem mohou onemocnět i starší psi, a to zejména psi oslabení, nemocní, napadení střevními parazity. Má se za to, že trudník psí napadá více krátkosrstá plemena psů.
Průběh napadení trudníkem může být různý, od šupinaté formy, kdy je léčba při včasném zjištění jednodušší, až po rozsáhlejší formu, kdy se vytvářejí na těle psa strupy, které obsahují mimo jiné velké množství parazitů, a kdy je léčba již obtížnější.
Trudníci mohou pronikat i do místních uzlin a vnitřních orgánů psa, v tomto případě po zaléčení nemoc většinou propuká znovu. Trudník psí přežívá i několik dnů mimo hostitele, je tedy nutné asanovat i prostředí, ve kterém pes žije.
Původcem je trudník psí (Demodex canis), který patří mezi roztoče. Má protáhlé tělo doutníkového tvaru o velikosti cca 0,3 mm (zjistitelné tedy pouze mikroskopem). Končetiny jsou krátké a zakrnělé.
Onemocnění souvisí s imunitním systémem psa, zjednodušeně řečeno s jeho neadekvátní funkcí (v dospělosti) nebo jeho nezralostí (ve štěněcím věku). Onemocnění je primárně nesvědivé, to znamená, že majitel si nejdříve všimne kožních změn na těle svého psa. Pokud dojde k infekci primárních změn, může dojít k bakteriální infekci kůže (pyodermii) a pes se může začít drbat (mírný až střední stupeň svědění). Pro veterinárního lékaře je velmi důležité, aby majitel dokázal popsat, co bylo dříve, zdali kožní změny, nebo svědění.
Rozeznáváme dvě formy onemocnění, a to lokální a generalizovanou. Lokalizovaná forma je nejlehčí formou onemocnění a setkáváme se s ní, jak již bylo zmíněno, zejména u štěňat, kde souvisí s nezralostí imunitního systému. Klinicky na psovi zjistíme okrouhlé lysinky se šupinatěním (a někdy i začervenáním) nejčastěji na čele, tváři psa, v okolí očí a na hřbetě nosu. Ve většině případů tyto změny vymizí i bez léčby, výjimečně však onemocnění může přejít do vážnější, generalizované formy.
Generalizovaná forma postihuje celé tělo zvířete. Klinicky lze zjistit zesílenou začervenalou kůži (odtud také lidový název červená prašivina), můžeme nalézt i malé neštovičky naplněné zpočátku vodnatým, později (při přidružené bakteriální infekci) i hnisavým a krvavým obsahem. Generalizovaná demodikóza je velmi závažné onemocnění, které vždy vyžaduje léčbu. Jestliže se neléčí správným způsobem a dostatečně dlouho, může přejít (v budoucnu) v hluboký a obtížně terapeuticky řešitelný meziprstní zánět na končetinách zvířete.
