Léčba se provádí především rehabilitací. Moderní metodou je takzvaná laserová léčba, která následuje, pokud nebyla rehabilitace úspěšná. Ve vážných stavech, kdy nebyly předešlé možnosti léčby vyhřezlé ploténky zdárné, může lékař doporučit operativní zákrok, kdy je část vyhřezlé ploténky chirurgicky odstraněna.
Laserová nukleotomie – operace meziobratlových plotének laserem – je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku, do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud usoudí, že se bude operovat dál (výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám), tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulzy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama a podobně. Je potřeba si uvědomit, že bez pravidelného cvičení může mít efekt minimální, či dokonce žádný. Toto platí také u klasické, chirurgické operace páteře.
V naší poradně s názvem VÝHŘEZ PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Operace vyhřezlé ploténky je dneska prováděna jako rutina a není zvlášť náročná ani nebezpečná. Přínosy, úspěšně operace jsou obrovské, zejména v kvalitě dalšího života. Nebojte se a dohodněte se svým lékařem na termínu. Jinak se vám to bude vracet a vždy to bude otravovat.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamila.
Moc Vám děkuji za rychlou odpověď, určitě mi pomohla v rozhodování.
Tejpy momentálně patří k jakési módě, nicméně jejich primární funkcí je pomoci člověku při pohybu. Mnohdy je ale mají na sobě i lidé, kteří momentálně neholdují žádné sportovní aktivitě. Kineziotejpem lze část páteře s výhřezem ploténky stabilizovat, ale chce to vždy pomoc odborníka.
Určitě nezkoušejte cvičit svépomocí podle videa na internetu, protože byste si mohli ještě více ublížit. Účinné bude jen takové cvičení, které vám fyzioterapeut sestaví přímo na míru. Cvičení berte opravdu vážně, jedině tak se vyhnete operaci. Cviky, které vás naučí fyzioterapeut, byste měli provádět doma 20 až 30 minut nejméně pětkrát týdně. Při léčbě vyhřezlé ploténky se váš fyzioterapeut jistě zaměří i na nácvik správného držení těla, správné provádění pohybů při všedních denních činnostech a v neposlední řadě s vámi probere rizikové faktory a prevenci. Na vyhřezlou ploténku je vhodné cvičení Pilates, které můžete cvičit přímo ve specializovaných centrech pod dohledem trenéra. V současnosti je velmi uznávaná McKenzie metoda. Důležitý je také nácvik zapojení hlubokých svalů, které napřimují páteř, čímž se odlehčí tlak na vyhřezlou ploténku. Existují i vhodné cviky na výhřezploténky v bederní oblasti.
Na vyhřezlou ploténku se doporučují léky pro uvolnění svalů, protizánětlivý léky či léky proti bolesti. Do této skupiny se řadí také léky, které se vpichují injekcí do bolestivého místa, takzvané obstřiky. Doporučují se hloubkové obstřiky, které jsou často velmi efektivní. Tyto obstřiky provádějí pouze lékaři – odborníci.
Masáž zad je vhodná při menší bolesti zad a je vhodné ji spojit s cvičením.
Cvičení, fyzioterapie – fyzioterapeutická cvičení provádí s pacientem kvalifikovaný fyzioterapeut, který zvolí vhodné cviky (u každého člověka jsou zcela odlišné). Pacient potom tyto cviky provádí doma sám. Je důležité cvičit minimálně 5x týdně.
Cvičení je pro bolest zad, respektive výhřezploténky, opravdu hodně důležité. Ale nečekejte, že se váš zdravotní stav radikálně zlepší po pár dnech cvičení, je potřeba vytrvat a cvičit dlouhodobě.
V naší poradně s názvem POSILOVANI PO OPERACI VYHREZLE PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den,chtěl bych se zeptat,zda-li mohu cvičit (posilovat),myšleno například cvičení v posilovně,když mám rok po operaci vyhřezlé ploténky. Zatím pravidelně 2 měsíce běhám. A chtěl bych pres zimu do posilovny. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud od osmého měsíce po operaci vyhřezlé ploténky běháte a nemáte z toho žádné bolesti, tak můžete zkusit i posilovnu. Na začátku každého cvičení bych se věnoval krátkému rozehřátí a pak rozcvičení se strečinkem. V posilovně si vybírejte izolované cviky na strojích, které vás lépe přimějí ke správné poloze. Úplně vyraďte mrtvý tah a nahraďte ho hyperextenzí. Se zátěží to nepřehánějte. Máte za sebou dlouhou pauzu a tělo ztratilo dřívější tonus ve svalech. K tomu je třeba přizpůsobit i pozvolnou zátěž. Bavte se tím cvičením, ale nehuntujte se!
Obratle tvořící páteř jsou mezi sebou odděleny pomocí pružných disků, které se nazývají meziobratlové ploténky. Ploténky absorbují nárazy působící na páteř a zároveň jí dodávají flexibilitu. Meziobratlová ploténka může být ale poškozena, a to například vinou zranění nebo přílišné námahy. V takové situaci může dojít k tomu, že je ploténka vytlačena mimo prostor, ve kterém má být usazena, nebo dokonce dojde k jejímu prasknutí a vnitřní obsah ploténky je pak vytlačován pryč z jejího jádra. Právě tento stav se nazývá vyhřeznutí ploténky. Vyhřeznutí ploténky může způsobit mechanický tlak na okolní nervy a vést k bolesti a zánětu. Když se výhřezploténky neléčí, může vést k ochrnutí a významné změně kvality života.
V diskuzi DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
Manžel trpí bolestmi bederní páteře,špatně se ohýbá,pomohla by Milgama?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dalibor Tuček.
Okamžitě ho objednejte k neurochirurgovi/orthopedovia ať nechá si udělat mag. rezonanci, nebo aspoň CT. Pravděpodobný je výhřezploténky ktetý když se podchytí včas, dá se navrátit SM Systémem cvičení. Nepodchytí-li se pak skvěle pomůže jednoduchá operace, fiknutí přebytečného výhřezu, druhý den vstává z postele a cítí úlevu okamžitě! Milgamma potom určitě neuškodí.
V diskuzi CVIKY NA VÝHŘEZ PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jiří Kostruh.
Vážení přátelé,
opíšu vám diagnozu ZLS sy vertobrogenní iritace S1 bilat ct L4S1 4/18 he paramed vpravo L45 cirk. Protruze L5S1. bez ortopedické intervence.
Musím chodit pomocí berlí, mám trochu znecitlivělá chodidla, bolesti v kyčlích, ve stehnem a lýtkách.
Jsem po obstřiku pod CT a stav se mi po tomto obstřiku mírně zlepšuje.
Mohli byste mi navrhnout systém potřebných cviků? Jsem sportovně založený 186/92, věk 68, pravidelně jsem chodil do fitka, plavu, jezdím na kole a provozuju bojový sport ruská systema, skákal jsem padákem, takže cvičit budu usilovně a rád, protože mi sport chybí, lidově řečeno - "jak sfiňa".
S pozdravem
Ing. Jiří Kostruh
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V diskuzi BRANDT DAROFFOVY CVIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Jsem po Epleyho manévru.Tyto cviky začínat na te straně,kde začaly závratě???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Emilie.
Dobrý den , potřebuji vědět zda mám začít cvičit nejprve na postiženou stranu ,tj. pravá strana a potom uléhat na levou stranu , cviky dělám doma Brandt daroffovy cviky.Děkuji.
Na přiloženém souboru PDF naleznete cviky nejen na krční páteř. Jedná se o srozumitelného průvodce a rádce, jak postupovat u jednotlivých cviků, jak správně provádět techniku cvičení. Jednotlivé cviky jsou popsány srozumitelně a jsou vizuálně podpořeny obrázky. Cviky jsou rozděleny do jednotlivých úseků a zaměřují se na uvolnění celé páteře, zvláště hrudní a krční části.
V naší poradně s názvem PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela.
Dobrý den, taky mne zajímá zda na milgamma n na plotenky?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Milgamma N obsahuje tři vitamíny řady B. Vitamín B1 ve formě benfotiaminu, vitamín B6 a vitamín B12. V této kombinaci slouží jako podpůrná léčba při onemocněních postihujících periferní nervový systém u těchto stavů:
- zánětlivá onemocnění periferních nervů a kořenů,
- onemocnění v rámci diabetes mellitus,
- následky chronického alkoholismu,
- obrna lícního nervu,
- postižení trojklanného nervu,
- kořenové syndromy,
- pásový opar.
Ani jeden z těchto vitamínů nemá vliv na stav plotének - meziobratlových prostor. Jako prevence před vznikem problémů s meziobratlovými ploténkami prokazatelně účinkuje pohyb, užívání kolagenu, chondroitinu a MSM síry. Pokud se problémy již vyskytly, tak pak pomůže jen chirurgické řešení.
Výhřez meziobratlové ploténky se nejčastěji vyskytuje v bederní oblasti. Je provázen velmi silnou bolestí, protože je utlačována mícha. Nastává porucha hybnosti i citlivosti, bolest často vystřeluje do nohy. Vyvolávajícím momentem je většinou prudký pohyb (například při tenise) nebo zvedání těžkých břemen na stavbách apod. Potíže mohou přijít náhle nebo se déle vyvíjet.
Pokud se jedná o vyhřeznutí ploténky v bederní oblasti, pak se vyskytují tyto příznaky:
bolest vystřelující do kostrče, nohou a chodidel; bolest zad může i nemusí být přítomna;
necitlivost nebo mravenčení v nohách nebo chodidlech;
V naší poradně s názvem VYHŘEZLÁ PLOTINKA KRČNÍ PÁTEŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
jak cvičit na vyhřezlá plotenka akrční pateř dekuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Posílám vám odkaz na video s cviky při vyhřezlé ploténce na krční páteři: youtu.be/0SLairHEutE
Video je v angličtině, ale cviky jsou velmi dobře vidět a pochopíte je i když anglicky nerozumíte.
Laserová nukleotomie představuje na rozdíl od chirurgické operace velice šetrný způsob, jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou, a to tak, že se k meziobratlové ploténce z boku do jejího středu zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky, respektive výhřezu. Pokud lékař usoudí, že lze operovat dál – výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám –, tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulzy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace) a poté je propuštěn domů. Týden nesmí vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama a podobně. Laserovou nukleotomii podstoupilo v Česku doposud velice málo lidí. Mnoho lékařů nemá o tomto druhu léčby meziobratlových plotének prakticky žádné informace, a proto je nemohou pacientovi sdělit.
Když dělají lékaři v zahraničí reklamu na tuto metodu a slibují mimo jiné „obnovení ploténky“, tak v podstatě mluví o tom, že po „odpaření“ laserem dojde v ploténce k fibrotizaci a vaskularizaci. Je ale pravda, že už nevysvětlí, co tyto pojmy znamenají. V podstatě to znamená, že tkáně ploténky odumírají a proces přechází do stadia srůstání těl obratlů. To má přirozeně za následek biomechanické narušení páteře a urychluje to proces degenerace v ostatních segmentech páteře. Ale co je bez chybičky?
Většina pacientů s onemocněním vyhřezlé ploténky je úspěšně léčená konzervativně, tedy bez nutnosti podstoupit operaci, přičemž dochází ke svému praktickému lékaři či neurologovi. Páteř je znehybněna, je nařízen klid a zákaz zvedání těžkých břemen. Pomáhá teplo, léky proti bolesti, léky proti svalovým křečím. Léčba trvá několik týdnů, je také nutná pomalá a šetrná rehabilitace (cvičení). Pokud se stav nelepší a bolesti přetrvávají, je třeba přistoupit k léčbě operační. V tomto případě je lékařem odstraněna vyhřezlá ploténka, která utlačuje nervy. Opět následuje rehabilitace.
Počet aplikací Dornovy terapie potřebných k dosažení optimálního stavu záleží na zručnosti terapeuta a na míře uvědomění si odpovědnosti za své zdraví na straně ošetřovaného. Většinou stačí jedno či dvě komplexní ošetření. Po prvním je bezpodmínečně nutné dodržet pokyny terapeuta a provádět denně jednoduché cviky na udržení správného postavení kyčelních kloubů, aby měl organismus pro období přeprogramování chyb dostatečný impuls. Dostanete návod na samostatné cvičení a domluvíte si s terapeutem kontrolní vyšetření, po kterém už většinou další nepotřebujete. Doba trvání terapie je velice individuální a trvá v rozmezí od jedné do dvou hodin, ve velmi zřídkavých případech i déle.
Při dlouhotrvajících bolestech zad lékař posílá pacienta na odborné vyšetření, které má přesně identifikovat příčinu bolesti – rentgenové vyšetření, počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI), diskogram (vyšetření pomocí kontrastní látky, která se aplikuje přímo do meziobratlové ploténky), v některých případech na lumbální punkci. Pokud je bolest nesnesitelná a ohrožuje pacienta na zdraví, přistupuje se k operaci. Chirurgická operace páteře, meziobratlových plotének je klasická operace, která vyžaduje celkovou anestezii. V současnosti se vykonává pouze u pacientů, kteří jsou maximálně a dlouhodobě omezeni v pohybu. Současný lékařský trend je takový, že se vyhřezlé ploténky operují až v krajnosti, před deseti lety to bylo však přesně naopak, na operaci plotének šel člověk i s malým výhřezem ploténky.
Další a šetrnější metodou je laserová nukleotomie, operace meziobratlových plotének laserem – laserová nukleotomie je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou, a to tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud lékař usoudí, že se bude operovat dál – výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám, tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulsy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí pacient vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama.
Laserovou nukleotomii podstoupilo v Česku velice málo lidí. Mnoho lékařů nemá o tomto druhu léčby meziobratlových plotének prakticky žádné informace, proto je nemohou pacientovi sdělit.
Pojem vyhřezlá ploténka se v našich hlavách zafixoval jako problém, ze kterého není cesta ven a který lze řešit pouze operací. Přitom výhřezploténky po třicátém roce věku má asi 70 % populace. Ti všichni ale přece obtíže nemají. Znamená to, že samotný výhřez nám nemusí vůbec vadit. Pravdou je, že pokud dojde k výhřezu ploténky, jedná se do určité míry o nevratné poškození. To ovšem neznamená i trvalé obtíže. Lidský organismus má velké autoreparační mechanismy, pokud má k tomu dobré podmínky.
Po vyřešení akutního stavu je okamžitě zahájena fyzioterapie k upravení svalové dysbalance (nerovnoměrného zatěžování svalových skupin). Přetrvávající závažné stavy jsou řešeny chirurgicky. 3D pulzní terapii lze aplikovat i jako přípravu na operaci a pak v období rekonvalescence a následně jako prevenci dalších degenerativních změn. Postupně se člověk dostane do stabilizovaného stavu. Už je schopen běžných denních aktivit, musí se ale stále velmi kontrolovat, nesmí se předklánět, zvedat těžké věci či celý den sedět. Pokud cvičí a nedělá chyby, kterými by si problém obnovoval, stav se zlepšuje a postupně může uvažovat o sportování.
Obecně se má za to, že při bolestech zad či výhřezu ploténky běh není vhodný, protože při něm dochází k otřesům, které bolest či výhřez zhoršují. A že daleko lepší je třeba plavání. S tím ale nelze úplně souhlasit. Při dobře koordinovaném běhu by k velkým otřesům a nárazům docházet nemělo.
Pokud se dobře zpevníte v pase a do pasu dýcháte bránicí, bude trup hezky zpevněn a stabilizován a v páteři nebude docházet k destruktivním tlakům a páčením. V tomto případě pak může být běh i vhodnější než třeba uváděné plavání. Plavání totiž příliš dobrou službu zádům nedělá. Hrudník je vztlakem vody zvedán nahoru, zatímco pánev padá dolů, tedy vede to k rozpojení v pase. Bude nutná trpělivost a opatrnost, ale postupně se k běhu pravděpodobně budete moci vrátit. Vždy by však tato zkušenost měla zůstat určitým vztyčeným ukazováčkem, nabádajícím nás k opatrnosti a obezřetnosti. Takže pokud vás tento problém právě postihl, či vás již nějakou dobu omezuje, neházejte flintu do žita. Ve většině případů se dá velmi dobře řešit a návrat k původním aktivitám je možný.
Jízda na kole? Asi polovina lidí, kteří jezdí na kole a jsou po operaci bederní ploténky, pociťuje jízdou na kole zhoršení stavu a zvýšení bolestí v oblasti zad, ale přesto na kole dál jezdí. A druhá polovina tímto problémem postižených lidí jízdou na kole zaznamenává snížení bolestivosti zad, a právě proto s jízdou na kole nepřestává. Co z toho tedy vyplývá? Nezbývá než to po konzultaci s lékařem zkusit, ale doporučuje se tak půl hodiny v sedle, pak přestávka. A ne více než hodinu cyklistiky denně. Po operaci je však nutné poctivě pravidelně cvičit každý den tři čtvrtě hodiny cviky na posílení zádového i břišního svalstva. To může pomoci k bezproblémové jízdě na kole, ale i k práci bez bolestí za počítačem.
Co znamená bolest bederní páteře vystřelující do nohy
Bolest bederní páteře vystřelující do nohy nejčastěji signalizuje lidově řečeno „housera“ nebo „hexenšus“ (náhle vzniklá bolest spojená s křečí zádových svalů – blokádou, například po zvednutí těžké věci, „nešťastném otočení“ při sportu a podobně) nebo „išias“ (bolesti spojené s drážděním sedacího nervu, která vystřeluje ze zad do nohy, je často způsobená vyhřezlou ploténkou). Podle intenzity bolesti a míst, kam se bolest rozšiřuje, lze poznat, co se vlastně stalo – zda jste si záda „jen“ zablokovali, nebo máte výhřezploténky, a to v nebezpečnější nebo mírnější formě.
