Produkt Anurex Classic využívá kryoterapie (léčby pomocí nízkých teplot) k léčbě hemoroidů v domácím prostředí. Jedná se o americký patent založený na použití speciální gelové směsi uzavřené v tubusu z chirurgicky certifikovaného plastu. Tento tubus se nechává zmrazit v běžné mrazničce a následně se aplikuje na hemoroidy postižená místa. Hlavními výhodami jsou vysoká úspěšnost léčby (okolo 95 %), možnost opakované aplikovatelnosti, farmakologická neutrálnost (nejde o léčení pomocí léků, využít ho mohou tedy například i těhotné ženy) a naprosto diskrétní použití. Je možné jej použít i na vyhřezlé hemoroidy.
K nejosvědčenějším a nejpoužívanějším produktům na našem trhu se však řadí Hemostop Gel MAX, Faktu (dostupné ve formě masti a čípků) a Procto-Glyvenol (také dostupný jako mast a čípky).
U onemocnění hemeroidy, respektive hemoroidy, existují dva základní typy, a to buď vnitřní hemoroidy, nebo vnější hemoroidy. Základními příznaky u vnitřního typu je krvácení z konečníku bez známek bolesti. U vnějších je to viditelný otok v místech okolo svěrače, doprovázející menší či větší pocity svědění, pálení a bolesti.
Za normálních okolností jsou vnější hemoroidy rozmístěny kolem dokola řitního otvoru, a to před ním a uvnitř. Jestliže dojde k problémům s jejich funkčností, začne se v nich hromadit a srážet krev, až se nakonec vytvoří krví naplněný bolestivý a svědivý uzlík. V krátkém časovém horizontu dojde k postupnému vstřebání krve a uzel zmizí, nicméně po něm zůstane vystupující kožní útvar. Ten sice sám o sobě problémy přímo nezpůsobuje, ale může komplikovat hygienu v okolí a tím navyšovat pravděpodobnost opětovného výskytu potíží. Není tedy výjimkou, že se tento útvar odstraňuje pomocí chirurgického zákroku, tedy operací hemoroidů. Existuje však i možnost, že ke vstřebání krve nedojde a uzlík vlivem tlaku praskne. V takovém případě je naprosto nezbytné udržovat okolí konečníku neustále naprosto čisté, protože hrozí reálné riziko zanesení infekce do vzniklé rány.
Problémy s vnitřním typem vznikají uvnitř análního otvoru. Jejich typickým prvním symptomem je výskyt jasně červené krve při vyprazdňování nebo po něm. Setkat se můžeme jak s jejím odchodem společně se stolicí, tak s následným odkapáváním přímo z řitního otvoru. Signálem mohou být i drobné krvavé skvrny objevující se na toaletním papíru během hygieny po vykonání potřeby. Závažnost tohoto onemocnění a jeho projevy se však mohou postupně zhoršovat. V takových případech dojde k vyhřeznutí uzlíků z análního otvoru. V rámci různých stadií vývoje nemoci může docházet k tomu, že se vrací nazpět samy, nebo že je nutné je vrátit nazpět „ručně“, ale také k tomu, že již není možné je navrátit zpět a jsou nenávratně vyhřezlé ven. V pokročilejších stadiích se pak objevují doprovodné a sekundárně vzniklé problémy jako produkce hlenu, záněty pokožky v anální oblasti, a dokonce i fekální inkontinence.
Zásadním rozdílem mezi oběma typy je bolestivost, která se obvykle objevuje u vnějších hemoroidů, ale ani u nich se s ní nesetkáme vždy. Nutno podotknout, že řada příznaků nemusí být nutně důsledkem existence hemoroidů, ale jiného onemocnění, což se týká především zmiňované krve ve stolici. To však situaci nijak nezlehčuje, ba naopak. Ať už se tedy potýkáte s jakýmikoliv problémy týkajícími se análně-rektální oblasti, vyhledejte odbornou lékařskou pomoc v ordinaci proktologie. Je pochopitelné, že se jedná o velice intimní záležitost, která je nepříjemná prakticky pro kohokoliv, ale včasná léčba zabrání zhoršení situace a případnému vzniku trvalých následků.
Ve svém příspěvku ONEMOCNĚNÍ UŠNÍCH BOLTCŮ U KOČEK FOTOGALERIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Korecká Jaroslava.
Dobrý den,
máme kočku, stáří 5 let, která je venkovní, je plachá a chodí jen na jídlo. Jinak se chytit nedá, hned uteče. Asi před rokem začala mít strupy na ušním boltci a nyní už je to ve stádiu, kdy je celý boltec pokryt mokvající, krvácející boulí. Kočka se drbe a stále hází hlavou.Ráda bych ji pomohla, ale nevím jak.
Existují nějaké tablety nebo něco, co bych ji přidala do jídla?
děkuji za každou pomocnou radu J. K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila Hlavata.
Dibrý den,mám ten stejný problém jak psala paní,prosím o radu,děkuji.
Pro hemoroidy se často nesprávně používá výraz hemeroidy. Ať už jim říkáme tak či onak, má s nimi podle statistik zkušenost sedm z deseti lidí. Někteří se s tímto problémem setkají jen jednou nebo dvakrát za živout, ale většina se tímto onemocněním trápí dlouhodobě a nepříjemné příznaky se často vracejí.
Ve svém příspěvku SELHÁNÍ LEDVIN U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka Rybičkova.
Dobrý den, může se projevit selhání ledvin u koček? Podle toho, co je napsáno v článku o psech,si myslím, že moje kočička umřela právě na selhání ledvin. Moc pila, v puse měla krvácející zapáchající dásně, potravu všechno vyzvracela. Dostávala prášky (Prednicorton) po dobu asi 5 měsíců denně, a právě po nich hrozně moc pila a moc čurala.Pak přestala čurat, ležela naprosto bezvládná, bez jakéhokoliv zájmu a nakonec zemřela.Bylo to na Štědrý den, už se nedalo její stav konzultovat na veterině, kam jsme stále chodili. Děkuji za podání zprávy.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mobivenal léčí hemoroidy a je k této léčbě přímo indikován výrobcem. Správná formulace odborného názvu onemocnění hemoroidy (řecky Haimorrhoides flebes, alternativní český název je zlatá žíla, píštěl, případně zkomoleně hemeroid) říká, že jde o otok nebo zánět cévní struktury za řitním otvorem, která napomáhá při kontrole vyprazdňování. Ve svém původním fyziologickém stavu slouží jako polštářovitá výplň skládající se z arteriovenózních kanálků a vazivové tkáně.
Moučnivka je infekční onemocnění projevující se u kojenců jako bílý povlak na sliznici uvnitř úst, na jazyku nebo na patře. Infekce není pro dítě nebezpečná. Povlak je obtížné setřít a po setření se objeví zarudlá, někdy krvácející sliznice. Kojenci mohou mít podobný bílý povlak také od mléka, v tomto případě však povlak v krátké době mizí. U většiny dětí se jedná o nebolestivé onemocnění, ovšem pro některé může být moučnivka bolestivá. Zvláště na rtech je moučnivka u dětí velmi nepříjemná. Bolest se pak projevuje především při kojení nebo krmení z lahve.
Krvácející polyp s velkou pravděpodobností zjistí OK-test, což je test na přítomnost malého a okem neviditelného množství krve ve stolici. Je-li tento jednoduchý test pozitivní, provádí se následně obvykle kolonoskopie, při níž může lékař vidět polyp na vlastní oči. Velmi často je polyp náhodným nálezem při kolonoskopii prováděné ze zcela jiného důvodu.
Kolonoskopický přístroj umožní nejen vizualizaci polypu, ale i odběr drobného vzorku na histologické vyšetření. U dobře odstranitelných polypů je ovšem vhodnější je okamžitě odříznout a zaslat na histologii celé. Pokud není klasická kolonoskopie z nějakého důvodu proveditelná, může být střevní polyp nalezen i pomocí takzvané virtuální kolonoskopie. V takovém případě však vyvstává problém, jak polyp odstranit. Virtuální kolonoskopie to totiž neumí.
Klasickým léčebným přístupem je odstranění polypu. Používá se speciální ostrá klička a vlastní zákrok se označuje jako polypektomie. Některé polypy jsou pro svou velikost neodstranitelné, v tom případě je nutno provést chirurgický zákrok a vyříznout celou část střeva, ve které se polyp nachází. U onemocnění spojených s výskytem stovek až tisíc nádorových polypů je jedinou skutečně účinnou možností odstranit co největší úsek tlustého střeva, jak je to je možné. V opačném případě se přeměně některého z polypů v rakovinu střeva prakticky nedá zabránit.
Při bolestivé menstruaci se používá čaj z natě, kdy jednu čajovou lžičku kokošky přelijeme 250 ml vroucí vody a necháme 10 minut louhovat, scedíme a pijeme 2–3x denně jeden hrníček, užíváme maximálně jeden měsíc.
Při klimakteriu pijeme čaj z natě, který si připravíme z jedné čajové lžičky natě kokošky, kterou přelijeme 250 ml vroucí vody a necháme 5 minut louhovat, přecedíme a pijeme dva hrníčky denně po dobu čtyř týdnů, pak léčebnou kúru přerušíme na tři týdny, po třech týdnech můžeme v léčebné kúře opět pokračovat s dodržováním stejných intervalů v jejím přerušování.
Na nízký krevní tlak se pije čaj z natě. Tento čaj připravíme tak, že jednu čajovou lžičku natě přelijeme 250 ml vroucí vody, necháme 5 minut louhovat, přecedíme a pijeme denně jeden hrníček čaje ve stejný denní čas, kokoška reguluje krevní oběh, proto je možné ji podávat i při vysokém krevním tlaku.
Poranění a rány se léčí čajem z natě, na silně krvácející rány potřebujeme jednu čajovou lžičku kokošky, kterou zalijeme 250 ml vroucí vody a necháme louhovat 5–10 minut, přecedíme a pijeme 2–3x denně po doušcích jeden hrníček.
Na průjem použijeme čaj z natě, dáme tři čajové lžičky natě, přelijeme 500 ml vroucí vody a necháme 1 minutu louhovat, přecedíme a pijeme 2–3x denně jeden hrníček čaje.
Jedinou léčebnou možností je polyp odstranit. Většinu polypů lze odstranit pomocí endoskopického přístroje (nejčastěji odříznout = takzvaná polypektomie), některé rozsáhlé střevní polypy se pak musí odstranit při klasickém chirurgickém zákroku. U syndromu familiární adenomatózní polypózy, kdy se v tlustém střevě nacházejí tisíce drobných nádorových střevních polypů, se doporučuje chirurgické odstranění celého tlustého střeva.
Nádor může být přisedlý nebo na stopce (viz výše). Nádor lze odstranit speciálními nástroji, například drobnými kleštěmi nebo drátěnou kličkou řezající průtokem elektrického proudu, zajišťující zároveň současné stavění krve v místě řezu. Někdy je nutné i následné ošetření dané plochy (zástava zbytkového průsaku krve). Menší polypy mohou být odstraněny ambulantním zákrokem, při odstranění větších nebo rizikově lokalizovaných je nutná hospitalizace. Pokud po odstranění polypu řezná plocha krvácí nebo hrozí riziko dalšího krvácení, je nutné následné ošetření plochy po polypektomii opichem látky stavějící krvácení, a to naložením svorek uzavírajících krvácející cévku, nebo ošetření elektrickou koagulací. Krvácení z místa polypektomie nebývá většinou dramatické, ale pokud proběhne jako intenzivnější, je vhodnější následná krátká monitorace pacienta za hospitalizace, která je zajištěna přímo na chirurgii včetně transportu. Většinou je pacient bez nutnosti další intervence propuštěn druhý den domů.
Zánět dýchacích cest: Nejméně závažnou příčinou vykašlávání krve je probíhající zánět, většinou dlouhodobý zánět v dolních dýchacích cestách (například zánět průdušek nebo chronická bronchitida). Kašlem, který onemocnění provází, mohou popraskat cévky postižených tkání. Krev je potom příměsí vykašlávaného hlenu.
Tuberkulóza: Vykašlávání krve může způsobit i rozvinutá tuberkulóza (TBC) – jedno z nejčastějších a nejvážnějších infekčních onemocnění. Postihuje více orgánů – ledviny, močový měchýř, střevo, mízní uzliny, kůži, kosti, klouby, ale daleko nejčastěji plíce, což vede vesměs k jejich postupnému rozpadu, spojenému s krvácením a vykašláváním krve. Průběh nemoci je ovlivněn obranyschopností organismu. Pokud člověka trápí déle než čtrnáct dnů kašel neznámého původu, jestliže chraptí déle než dva týdny a značně a rychle ubývá na váze, měl by lékař vyloučit podezření na tuberkulózu. K dramatičtějším příznakům TBC patří vykašlávání krve, bolesti na hrudi a dušnost.
Rakovina plic: Lidé s rakovinou plic často trpí přetrvávajícími nebo nově vzniklými dýchacími obtížemi. K nejběžnějším příznakům patří kašel, dušnost, bolesti na prsou a vykašlávání krve. Téměř 50 procent pacientů má kromě vykašlávání krve další příznaky, které postihují celý organismus, jako je anorexie, úbytek tělesné hmotnosti a ztráta životní energie. Typickým příkladem pacientů s karcinomem plic jsou současní nebo bývalí kuřáci přes 50 let věku.
Rakovina hrtanu: Nejběžnější forma zasahující oblast hlasivek se projevuje chrapotem, později dušností, bolestmi v krku a vykašláváním krve. Každý chraptící by měl být do tří týdnů vyšetřen odborným lékařem. Ve všech lokalizacích nádoru se často objevuje vykašlávání krve a zápach z úst.
Otrava plyny: Vykašlávání krve může být způsobeno i otravou, při níž se člověk nadýchal jedovatých plynů.
Poruchy srážlivost krve: Masivní vykašlávání krve způsobují krvácející sliznice dýchacího ústrojí. Příčiny krvácení mohou být různé a zjistí je pouze odborné vyšetření. Těžké krvácivé stavy, ať už je jejich příčina jakákoliv, mohou způsobit krvácení ze sliznic dýchacího systému stejně jako ze sliznic systému trávicího.
Krvácení z nosu: Krátkodobé vykašlávání krve může být způsobeno i předchozím krvácením z nosu.
Krvácení do trávicího traktu: Při některých krvácivých stavech (vřed na dvanáctníku, žaludeční vředy) do zažívacího ústrojí může část krve proniknout i do dýchacího ústrojí. Tato krev je pak vykašlávána.
Léčba je vždy individuální, dle příčiny onemocnění.
Éterické oleje se ve vodě nerozpouští, ale potřebují tuk. Výborně se proto bude hodit například parafín (z lékárny) a z domácích surovin například mléko, med nebo krém.
Příprava koupele: Do mléka nebo medu nakapeme cca 5-8 kapek Oleje 31 bylin, směs pak vylijeme do vody. U malých dětí stačí 1-2 kapky.
Výplachy dutiny ústní a kloktání: Do 2 dcl vody dáme 2-4 kapky, případně nejdříve rozředit s trochou mléka.
Masáže a mazání: Olej 31 bylin nakapejte (3 – 5 kapek) do masážního oleje nebo krému (čistý bez dalších bylinných přísad). Chcete-li použít Olej 31 bylin přímo na kůži neředěný, vyzkoušejte pouze 1 kapku na menší plochu kůže.
Aromalampa: Do vody nakapat 3-5 kapek. V případě inhalace použít do vody 1-3 kapky.
Použití éterických olejů vnitřně:
Olej rozpustíte v medu nebo nakapejte na kostku cukru. Aplikované množství je 1-2 kapky. Je však nutné připomenout, že aplikace éterických olejů vnitřně se obvykle nedoporučuje.
Aplikace oleje podle potíží:
Pohybová soustava, svaly, klouby:
Záněty a bolesti kloubů, páteře, šíje, šlach (ve formě masáží a potírání)
Homeopatické léky na moučnivku/plísňová onemocnění
BORAX – Ústa s aftami a bělavými houbovitými výrůstky. Ústa horká a bolavá, vředy krvácejí při doteku a jídle. Bolestivé vředy dásní. Dítě pláče při kojení. Hořká pachuť. Chuť jako sklepní hniloba. Afty a vředy na sliznicích. Ústní kandidóza. Děti citlivé na borax bývají nervózní a neklidné. Užívá se 3x denně před jídlem.
CALCAREA CARBONICA – V ústech neustálá kyselá chuť. Ústa plná kyselých šťáv. Suchost jazyka v noci. Krvácející dásně. Obtížný a opožděný chrup. Bolesti zubů vyprovokované závanem větru, čímkoliv chladným nebo vřelým. Zápach z úst. Palčivá bolest špičky jazyka, horší, když se pozře cokoliv teplého. Chuť na sladké. Soor, moučnivka, bílý jazyk.
ECCHINACEA – Akutní infekce. Příznaky otravy krve, obecně septické stavy. Infekce v šestinedělí. Pocit únavy. Ústa: noma. Dásně se odchlipují a snadno krvácejí. Rozpraskané koutky úst. Jazyk suchý a oteklý, afty špinavě hnědé. Jazyk, rty a patro brní, s pocitem strachu u srdce (Acon.). Jazyk bíle povleklý, s červenými okraji. Podněcuje tvorbu slin. Hrdlo: mandle nachové nebo černé, šedý exsudát se šíří do nosohltanu a hrtanu. Bolesti v krku s tvorbou vřídků. Snížená imunita.
HYPERICUM PERFORATUM – velké bolesti nervů, zejména na hlavě (tepání na temeni) a v konečcích prstů. Neuralgie obličeje a zubů. Kůže: hyperhidróza, pot na kštici, horší ráno po spánku. Po úrazu vypadávají vlasy; ekzém na rukou a obličeji, intenzivní svědění, vyrážka jako by byla pod kůží. Herpes zoster. Staré vředy nebo eroze v ústech (soor), velmi citlivé. Tržné rány s velkou zesláblostí ze ztráty krve.
NATRIUM MURIATICUM – Ústa: pěnovitý povlak na jazyku, s bublinami po stranách. Pocit sucha. Skorbutické dásně, necitlivost, brnění jazyka, rtů a nosu. Vezikuly a pálení jazyka, jako by na něm byl vlas. Vyrážky kolem úst a puchýřky jako perličky na rtech. Rty a koutky úst suché, exulcerované a popraskané. Hluboká trhlina ve středu dolního rtu. Mapovitý jazyk, s bílým povlakem. Ztráta chuti. Velký puchýř na dolním rtu, který je zduřelý a pálí. Silná žízeň.
RHUS TOXICODENDRON – Septické stavy dutiny ústní. Celulitida a infekce, časné stadium karbunklů. Revmatismus v chladném počasí. Septikemie. Obličej oteklý, erysipel. Krusta lactea. Jazyk červený a rozpraskaný; povleklý, s výjimkou trojúhelníkového okrsku na špičce; suchý a červený na krajích. Soor, kandidózy, kvasinky. Ulcerace koutku úst; opar z horečky kolem úst a na bradě.
Diagnostika onemocnění je pro veterinárního lékaře ve většině případů jednoduchá. Je ovšem třeba odebrat skalpelem vzorek z postižené kůže (hluboký kožní seškrab až na mírně krvácející spodinu) a provést mikroskopické vyšetření. Pokud se vzorek odebere alespoň ze tří míst, neměl by být problém parazita zachytit.
Terapie onemocnění se diametrálně liší podle toho, zda se jedná o demodikózu u mladého jedince do 1,5 roku (juvenilní forma), nebo u dospělého psa. Juvenilní forma (je-li lokalizovaná) ve většině případů odezní spontánně i bez terapie. Demodikóza u zvířat dospělých vyžaduje léčbu vždy. Prvním krokem by mělo být dostatečné ostříhání zvířete a odstranění šupinek speciálním šampónem (obsahuje 2,5% benzoylperoxid, který pomáhá vypláchnout chlupové váčky). Po ošetření šampónem je nutné aplikovat amitraz (účinná látka proti vlastnímu trudníkovi) ve formě koupele v ředění 1 : 100. Nejčastěji používaný preparát je Ectodex. Při koupeli je důležité zabránit tomu, aby se amitraz dostal do očí, z tohoto důvodu je dobré před koupelí aplikovat do spojivkového vaku ochrannou oční mast. Také je třeba při koupeli a po koupeli dostatečně větrat a vlastní koupel provádět v rukavicích. Koupele v amitrazu provádíme zpravidla 2x týdně po dobu několik týdnů (cca 6–8 týdnů), a to tak dlouho, dokud není při kontrole u veterinárního lékaře negativní výsledek kožního seškrabu. Poté, co je kožní seškrab negativní, se doporučuje ještě 1 až 2 týdny v koupeli pokračovat. Ectodex (amitraz) by neměl být nikdy použit u čivav, neboť může být toxický. Další, ale výrazně dražší možností je použití milbemycinoximu (Interceptor). Levnější variantou je použití avermectinu (Dectomax, Ivomec) podáváním roztoku do tlamy psa opět po dobu několika týdnů, ale lze ho použít pouze u některých plemen psů (nikdy ne u kolií a jejich kříženců).
Jako doplňková léčba se někdy doporučuje i podávání vitamínu E (200 mg 1x až 2x denně) v kapslích. Je-li přítomna sekundární bakteriální infekce kůže, je nutná i celková léčba antibiotiky, cca 4–8 týdnů (podle hloubky a závažnosti přítomného zánětu kůže).
Prognóza onemocnění je velmi dobrá u lokalizované formy onemocnění ve štěněcím věku. Generalizovaná forma má lepší prognózu, vyskytne-li se opět ve věku do 1,5 roku života psa. U dospělého jedince je prognóza vždy méně dobrá až špatná a vždy hrozí poměrně velké riziko, že dojde k návratu onemocnění. Při výskytu trudníkovitosti psa v dospělosti je třeba pátrat i po jiných onemocněních, která mohou navozovat sníženou nebo neadekvátní funkci imunitního systému psa (onkologická onemocnění, některá hormonální onemocnění – nedostatečná funkce štítné žlázy).
U demodikózy je třeba se zaměřit zejména na prevenci. Zvířata, u kterých se demodikóza vyskytla v dospělosti, nepoužívat v chovu. Feny, u nichž se ve vrhu vyskytla štěňata s demodikózou, se doporučuje vyřadit z chovu, protože se u nich předpokládá přenos genetické dispozice. Dezinfekce prostředí není nutná, protože volně žijící trudníci rychle ztrácejí schopnost infikovat.
Krém má adstringentní (stahující) účinek, působí mírně chladivě a zastavuje kapilární krvácení. Také má antipruriginózní (tlumí svědivé pocity) a slabé antiseptické účinky (ničí choroboplodné zárodky).
Přípravek se používá na opruzeniny po malých zraněních končetin bez otevřené rány, po podvrtnutí, pohmožděninách, k prevenci a léčbě otoku při bodnutí hmyzem, při zánětech kůže po ozáření a popáleninách, na omrzliny I. stupně a po poradě s lékařem k léčbě hemoroidů. Pomáhá i jako prevence a léčba proleženin a opruzenin.
Přípravek mohou používat dospělí, mladiství a děti (u dětí do 2 let po konzultaci s lékařem).
Nepoužívejte lék
Nepoužívejte tento přípravek, pokud jste alergičtí (přecitlivělí) na léčivo (roztok octanu a vínanu hlinitého) nebo na kteroukoli další složku přípravku.
Nepoužívejte tento přípravek, jestliže máte otevřené krvácející rány, pyodermie (hnisavé kožní onemocnění) a infekční dermatózy.
Přípravek nesmí přijít do styku se sliznicemi a hlavně očima.
Léky
Pokud používáte ještě jiné kožní léky, před použitím přípravku je vhodné je smýt.
Používání přípravku s jídlem a pitím
Jelikož se krém používá pouze zvenčí, účinek není ovlivněn jídlem nebo pitím.
Těhotenství a kojení
Krém lze používat během těhotenství a kojení.
Řízení a obsluha strojů
Krém nemá žádný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Důležité informace o některých složkách přípravku
Žádné.
Používání přípravku
Vždy používejte přípravek přesně tak, jak vám řekl lékař. Pokud si nejste jisti, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
Krém se rovnoměrně nanese na postižená místa 1–3krát denně. Délka léčby je individuální a závisí na charakteru onemocnění.
Interakce
O vhodnosti použití přípravku s jinými kožními léky se poraďte se svým lékařem.
Pokud použijete více přípravku
Při správném použití přípravku předávkování není možné. Při náhodném požití přípravku dítětem vyvolejte zvracení a vyhledejte lékaře.
Možné nežádoucí účinky
Tak jako všechny léky může i tento přípravek způsobit nežádoucí účinky, ačkoli se neprojeví u každého.
Výjimečně se může vyskytnout alergie na některou jeho složku projevující se výrazným zarudnutím kůže, svěděním až pálením nebo jako výsev drobných puchýřů.
Pokud se u vás objeví kterýkoli z nežádoucích účinků nebo pokud zaznamenáte nežádoucí účinky, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, sdělte to prosím svému lékaři.
Skladování
Přípravek uchovávejte v dobře uzavřeném obalu při teplotě do 25 °C, chráněný před mrazem a přímým slunečním světlem. Uchovávejte mimo dosah dětí.
Přípravek nepoužívejte po datu použitelnosti uvedeném na obalu. Datum použitelnosti se vztahuje na poslední den v měsíci.
Co krém obsahuje složení masti
Léčivou látkou je: 10 g aluminii acetotartratis solutio (roztok octanu a vínanu hlinitého) ve 100 g přípravku.
Pomocnými látkami jsou: lanolin (vosk z ovčí vlny), vaselinum flavum (žlutá vazelína), aqua purificata (čištěná voda).
Jak vypadá krém a velikost balení
Krém je nažloutlé barvy, slabě zapáchající po kyselině octové.
Charakteristickým příznakem onemocnění zvaného „sloní noha“ je akutní, progresivně se zvětšující otok postižené končetiny, který vzniká náhle a velmi často takzvaně „přes noc“. Končetina je zduřelá od korunky až po kolenní či loketní kloub, při postižení pánevní končetiny se na vnitřní ploše stehna vytváří charakteristický val. Zduření je těstovité konzistence, teplé a bolestivé při palpaci. Těstovitý otok, při kterém zůstávají po dotyku v kůži prohloubené otisky prstů, je typický pro zánětlivý proces probíhající v podkoží a tento příznak lze použít pro odlišení zánětů lokalizovaných v hlouběji ležících tkáních. Rána na končetině, která se stala vstupní branou infekce, nemusí být vůbec nalezena. U těžkých případů může být patrné prosakování vodnaté tekutiny přes kůži a při opožděné nebo nesprávné léčbě mohou vzniknout rozsáhlé trhliny vedoucí ke vzniku plošných, otevřených a obtížně se hojících ran. Mízní uzliny v tříselné krajině jsou zduřelé, tuhé a citlivé na tlak. Postižení koně obvykle velmi silně kulhají, takže v řadě případů jsou zvěrolékaři pacienti avizováni s podezřením na zlomeninu. Kulhání se zesiluje s přibývajícím napětím tkáni, v klidu ve stoje je končetina odlehčována.
Celkový zdravotní stav pacienta bývá narušen. Vnitřní tělesná teplota je často výrazně zvýšená (40–41 °C), teplotní křivku charakterizuje strmý vzestup a jen pozvolný pokles hodnot. U řady koní stoupá také tepová a dechová frekvence; v těžkých případech se objevuje nápadná apatie a nechutenství.
U mnoha koní při včasné a správné léčbě lokální klinické příznaky během několika dnů odeznívají a celkový stav zvířete se upravuje. Po vstřebání zánětlivého výpotku dochází k úplnému vyléčení. U komplikovanějších případů může během 10–14 dní dojít k provalení ložisek hnisu. Dojde-li k porušení kůže, ať už provalením hnisu a vznikem vředů, nebo následkem nepřiměřeného napětí, vznikají často obtížně se hojící granulující rány. Komplikací prudké lymfangitidy je rovněž zánět šlachových pochev.
Chronická lymfangitida postihuje zvláště pánevní končetiny a vyznačuje se výrazným zvětšením jejich obvodu i ztrátou kožní elasticity. V blízkosti kloubů a v místech ohýbání se tvoří silné kožní řasy, které se už nemohou vyhladit. Zesílené partie těla nejsou ani bolestivé, ani teplejší. Kůže je někdy pokryta strupy, a pokud se zvíře škrábe, tyto krusty odpadávají a obnažují krvácející kožní povrchy. Srst více či méně vypadává, zježené chlupy stojí kolmo ke kožnímu povrchu. Zduření mírného stupně nezpůsobuje funkční poruchy. V pokročilých případech je však příčinou kulhání. V příčných rýhách se často rozvíjejí ekzémy a vznikají trhliny. Pokud se na postižených místech pacient dodatečně zraní, rány se hojí velmi špatně za vzniku nevzhledné vystouplé jizvy. Výrazný otok končetiny těsně nad kopytem vede k horší kvalitě nově se tvořící rohoviny. Celkový stav koně nebývá ovlivněn.
V závislosti na závažnosti problémů se přistupuje k odstranění několika formami léčby, a to konzervativním postupem, drobnými zákroky či chirurgickým zákrokem.
Konzervativní postupy: Mezi konzervativní postupy se řadí jednak dodržování zásad prevence, jako je příjem dostatku vlákniny, dodržování pitného režimu a podobně, ale také sedací koupele (nejpoužívanější je z dubové kůry) a aplikace nejrůznějších mastí. Co se týče přípravků pro aplikaci v rámci postiženého místa, nalezneme na trhu nepřeberné množství různých méně či více známých produktů na steroidní i nesteroidní bázi, které obsahují řadu aktivních látek. Zkušenosti jednotlivých pacientů s jednotlivými přípravky se různí a není tak možné jednoznačně říci, který produkt je pro toho konkrétního pacienta nejlepší. Jinými slovy, každý si musí vyzkoušet, který přípravek je pro něj nejlepší. To platí jak pro vnější hemoroidy, tak pro ty vnitřní.
Drobné zákroky: Tyto zákroky jsou řešeny ambulantně, tedy bez nutnosti hospitalizace pacienta, a v drtivé většině případů též bez nutnosti následné pracovní neschopnosti. Jedná se o:
Podvázání gumovou páskou – tento postup je u nás nejpoužívanější a prakticky vždy se jedná o první nasazenou formu léčby. Nutno však podotknout, že se aplikuje pouze na vnitřní hemoroidy, neboť u vnějších by způsobovala palčivou bolest. Fakticky se nejedná o nic jiného než o zaškrcení hemoroidu tak, aby odumřel a upadl. Toho je dosaženo zpravidla do jednoho týdne.
Skleroterapie – podstatou této léčby je injekce takzvané sklerotizační látky přímo do samotného hemoroidu, což má za následek kolaps stěn cév v něm vedoucích. Nejběžněji k tomuto účelu používanou látkou je fenol.
Kauterizační metody – tyto metody se v celé řadě případů ukázaly jako efektivní, avšak v praxi je k nim přistupováno většinou až tehdy, kdy ostatní formy léčby nemají požadované výsledky. Patří sem:
elektrokauterizace – použití elektrického proudu;
kauterizace infračerveným zářením – použití infračerveného záření;
tepelná kauterizace – použití vysoké teploty;
kryokauterizace – použití extrémně nízké teploty.
Chirurgické zákroky: Pokud výše zmíněné způsoby léčby selžou, přistupuje se k chirurgickým zákrokům. V dnešní době se k těmto úkonům používá laser i skalpel a odstraňovány bývají buď samotné hemoroidy, nebo i okolní tkáň. Tyto metody řešení problému jsou ovšem poněkud krajními, protože s sebou nesou nezanedbatelné riziko krátkodobých i dlouhodobých následků. Mezi ty můžeme zařadit krvácivost, zanesení infekce, fekální inkontinenci, zúžení řitního otvoru, výhřez anální sliznice nebo inkontinenci moči.
Operace jsou založeny na resekci jednotlivých hemoroidálních uzlů. Jedná se o úplné odstranění hemoroidálních komplexů, bez ohledu na jejich fyziologickou úlohu v této oblasti. To může v některých případech vést k pooperačním problémům charakterizovaným obtížným udržením větrů nebo řídké stolice. Jinou nepříjemnou komplikací těchto výkonů jsou anorektální stenózy. Ty bývaly častější po zavedení Whiteheadovy techniky do chirurgické praxe v roce 1882. Operace spočívá v radikální cirkulární excizi hemoroidů. V dnešní době se od tohoto výkonu prakticky opouští. Existuje celá řada hemoroidektomií v různých modifikacích. Operace dle Milligana-Morgana, která byla popsána již v roce 1937, je dodnes považována některými chirurgy za „zlatý standard“. Z dalších oblíbených operací můžeme jmenovat hemoroidektomii dle Parkse, Fergusona či Langenbecka. V podstatě se od sebe odlišují především tím, zda se provádí nebo neprovádí preparace a cílené prošití cévního pediklu hemoroidu, jak je postupováno v případě preparace a zda je vzniklý defekt uzavřen suturou či nikoliv. Hemoroidektomie klasickými technikami má několik zásadních nevýhod oproti méně invazivním výkonům. Jde zejména o výraznější pooperační bolestivost a delší dobu hojení ran a nutné rekonvalescence.
Dobrý den.Nikdy jsem problémy neměla az po porodu mám na konečníku hemeroid asi centimetr velký není bolestiví ale chtěla bych se zeptat jak by to šlo odstranit.Děkuji
Dobrý den,
máme kočku, stáří 5 let, která je venkovní, je plachá a chodí jen na jídlo. Jinak se chytit nedá, hned uteče. Asi před rokem začala mít strupy na ušním boltci a nyní už je to ve stádiu, kdy je celý boltec pokryt mokvající, krvácející boulí. Kočka se drbe a stále hází hlavou.Ráda bych ji pomohla, ale nevím jak.
Existují nějaké tablety nebo něco, co bych ji přidala do jídla?
Dobrý den, může se projevit selhání ledvin u koček? Podle toho, co je napsáno v článku o psech,si myslím, že moje kočička umřela právě na selhání ledvin. Moc pila, v puse měla krvácející zapáchající dásně, potravu všechno vyzvracela. Dostávala prášky (Prednicorton) po dobu asi 5 měsíců denně, a právě po nich hrozně moc pila a moc čurala.Pak přestala čurat, ležela naprosto bezvládná, bez jakéhokoliv zájmu a nakonec zemřela.Bylo to na Štědrý den, už se nedalo její stav konzultovat na veterině, kam jsme stále chodili. Děkuji za podání zprávy.
