LOBELIA

Jak na astma

Zde naleznete bylinky, které pomáhají na astma. Jejich využití je samozřejmě rozsáhlejší, ale my se zde budeme věnovat především jejich působení na astma.

Africká kopřiva (latinsky Plectranthus barbatus, Coleus barbatus)

Patří mezi vytrvalé bylinky, má podobné květy jako máta. Snižuje histamin, je tedy vhodná při léčbě alergií a astmatu.

Použití: Pro léčivé účinky se používají kořeny této rostliny. Užívá se ve formě tablet nebo prášku.

Angínovník čínský (Belamcanda chinensis)

Je známý pod čínským názvem She Gan. Patří mezi léčivé bylinky, přičemž hlavní léčivou částí je oddenek. Léčí bolesti v krku, kašel, astma.

Použití: Z angínovníku si můžete připravit odvar, který pomáhá u výše zmíněných zdravotních obtíží. Doporučené dávkování je od 5 do 10 gramů (jedna čajová lžička) v odvaru. Vzhledem ke své mírně toxicitě se nedoporučuje pro děti ani těhotné ženy.

Listy angínovníku lze také žvýkat jako lék proti respiračním onemocněním a bolesti v krku. Žvýkejte maximálně půl minuty a rozžvýkaný list nepolykejte, ale vyplivněte.

Z angínovníku si můžete připravit rovněž kloktadlo jako pomoc při bolestech v krku – jednu čajovou lžičku pokrájených lístků nechte 15 minut louhovat ve 200 ml vroucí vody.

Bakopa drobnolistá (Bacopa monnieri)

Je tropická rostlina. Léčí astma, bronchitidu a alergie.

Použití: Obvykle se bakopa užívá nastrouhaná jako koření nebo ve formě kapslí.

Čechřice vonná (Myrrhis odorata)

Je vytrvalá rostlina patřící do čeledi Apiaceae. Nyní opomíjená, tradičně byla používána k léčbě kašle, astmatu a dušnosti. Hlavní účinnou složkou v čechřici je esenciální olej, který obsahuje anetol, seskviterpeny a flavonoidy. Právě anetol je zodpovědný za výraznou chuť anýzu a vůni rostliny.

Použití: Pro lékařské účely se používají listy, kořeny i semena rostliny.

Česnek medvědí (Allium ursinum)

Pomáhá proti chřipce i astmatu.

Použití: V léčitelství se využívá jako doplněk stravy pro zlepšení trávicího ústrojí, krevního oběhu nebo jako prevence proti nachlazení a astmatu.

Devětsil lékařský (Petasites hybridus)

Pro léčebné účely se používá především oddenek. Ten se suší asi při 40 °C. Oddenek je nutné od rostliny oddělit před jejím rozkvětem. Mírní astma. Rostlina vydává nežádoucí pach, který může vyvolat u některých lidí nevolnost.

Použití: Používá se jako nálev při léčbě astmatu. Lze používat dlouhodobě.

Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)

Podporuje vykašlávání hlenu. Tlumí křeče průdušek. Pomáhá při astmatu.

Použití: Pro léčebné účely se využívá hlavně květ divizny, případně její listy. Divizna se podává ve většině případů vnitřně v podobě čaje, jako odvar z květů či listů.

Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla)

Heřmánek má všestranné využití. Pomáhá i od bronchiálního astmatu.

Použití: Heřmánkový čaj pomůže především v době nachlazení nebo při chorobách horních cest dýchacích.

Chvojník čínský (Ephedra sinica)

Je v tradiční čínské medicíně, kde má své hojné využití, označován jako „ma huang“. Používá se jako lék na astma.

Použití: V bylinné medicíně se využívají stonky a větvičky rostliny. Používá se v různých formách, nejčastější je vysušená bylinka ve formě prášku. Při přípravě čaje produkuje bylinka největší množství efedrinu po dobu 2 hodin.

Pozor! Dávka chvojníku by neměla překročit 8 mg na porci, užívá se až po 6 hodinách a nesmí přesáhnout 24 mg denně. Chvojník je stimulant, který ovlivňuje srdce, krevní oběh a centrální nervový systém.

TIP: Je vhodný i pro redukci váhy!

Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba)

Potlačuje alergické reakce a astma.

Použití: V současnosti se přípravky s obsahem účinných látek dostávají i na český trh, kde jsou k dostání v různých formách.

Kohoš žluťuchovitý (Caulophyllum thalictroides)

Používá se při kašli a astmatu.

Použití: V bylinné medicíně se využívají kořeny a oddenky. Kořen může dráždit sliznice a listy a stonky mohou způsobit podráždění kůže. Nesmí jej používat těhotné ženy, vyvolává kontrakce a poškození plodu.

Kopytník evropský (Asarum europaeum)

Používá se k léčbě bronchitidy, laryngitidy a silikózy. Léčí kašel související s kouřením. Je účinný i při léčbě astmatu.

Použití: Pro léčebné účinky se využívá zejména podnož, ale do jisté míry lze použít také listy. Nadzemní části rostliny jsou obvykle sbírány v květnu až v červnu, zatímco podnož se sklízí v srpnu. Celý rostlinný materiál by měl být vyčištěn a vysušen na vzduchu ve stínu. Sušená, prášková bylina má hořkou chuť. Dnes se bylinka většinou používá jako vyčištěný a standardizovaný suchý extrakt ve formě tablet, protože samotná suchá bylina je docela toxická.

Kozí brada luční (Tragopogon pratensis)

Používá se také jako účinný prostředek při astmatu a problémech s dýchacími cestami.

Kořen: Kořen mívá poněkud hořčejší chuť, jeho šťáva je vhodná především na problémy spojené s dýchacím ústrojím. Kořen je možné i uvařit a jíst ho například místo zeleniny.

Lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum)

Má hojivý účinek na plíce (proto je vhodná pro pacienty s astmatem a jinými respiračními onemocněními).

Použití: Lesklokorku můžeme koupit v sušených, koncentrovaných tabletách, kapslích, nebo dokonce i jako extrakt. V jakékoliv z těchto forem může být lesklokorka použita jako výživový doplněk. Doporučená dávka při použití lesklokorky jako doplňku stravy je 150 až 900 mg, jestliže se užívá ve formě tablet nebo kapslí, nebo 1,5 až 9 gramů v sušené podobě. Ojediněle byly hlášeny nežádoucí účinky, kdy někteří lidé užívající tuto houbu po dobu několika měsíců pocítili sucho v ústech, závratě, žaludeční nepohodlí nebo krvácení z nosu.

Lípie sladká (Lippia dulcis)

Léčí projevy astmatu, bronchitidy, černého kašle a dalších respiračních onemocnění.

Použití: Z rostliny se používá pryskyřice, která se získává řezy v kořenech. Používá se jako lék.

Lišejník islandský (Cetraria islandica)

Usnadňuje vykašlávání hlenu, používá se při léčbě bronchitidy a astmatu.

Použití: Nejčastěji se z něj připravuje čaj, odvar a tinktura.

Lobelka nadmutá (Lobelia inflata)

Je bylinka, která se používá k léčbě astmatu, bronchitidy a černého kašle. Je účinná při léčbě alergií.

Použití: Podává se ve formě tinktury jako tekutý extrakt. Jako sušená bylina se používá k přípravě čaje. Z lobelky se připravují také kapsle.

Ločidlo čertovo lejno (Ferula assa-foetida)

Používá se na úlevu od astmatu. Jedná se o tvrdou pryskyřičnou gumu.

Použití: Prodává se ve formě jemně mletého prášku jako doplněk stravy.

Mateřídouška obecná (Thymus vulgaris)

Pomáhá při chřipce, kašli, astmatu i bronchiálním kataru.

Použití: Mateřídouškový čaj je výborný na astma pro děti.

Postup: Lžičku sušené natě mateřídoušky přelijeme šálkem vroucí vody, necháme 15 minut louhovat, scedíme a podáváme dítěti jednou denně, nikoliv však dlouhodobě.

Mučenka pletní (Passiflora incarnata)

Je tropická rostlina užitečná rovněž ke zmírnění příznaků astmatu.

Použití: Využívá se celá rostlina, a to v čerstvé i sušené podobě.

Osladič obecný (Polypodium vulgare)

Usnadňuje odkašlávání, odhleňuje, léčí kašel, pomáhá při léčbě astmatu a bronchitidě, odstraňuje chrapot z nastydnutí, pomáhá léčit zánět průdušek.

Použití: Z osladiče obecného se vyrábí tinktura. Při užívání osladiče je nutné striktně dodržovat předepsané denní množství, jinak hrozí předávkování, které může mít velmi vážné následky. Dále se léčivka používá ve formě prášku, jeden až dva gramy denně, anebo v podobě nálevu. V současnosti se používá především v lidovém léčitelství.

Pastala rozprostřená (Turnera diffusa)

Je známější pod jménem damiána. Snižuje projevy astmatu.

Použití: Z rostliny se používají hlavně listy. Nejčastěji se tato bylinka pije ve formě čaje.

Pilát lékařský (Anchusa officinalis)

V lidovém léčitelství se mimo jiné dlouhodobě používá při léčbě astmatu.

Postup tinktura: Nať se natrhá na menší kousky, zalije se minimálně 40procentním alkoholem – a tinktura je na světě! Takto vyhotovená směs se nechá po dobu jednoho týdne odstát, poté se slije do menších lahviček, již ale bez natě, a takto připravenou ji můžeme užívat.

Postup nálev: Zalijte kávovou lžičku této bylinky horkou vodou, nechte až půl hodiny louhovat a poté výluh podávejte třikrát denně na polévkové lžíci.

Postup šťáva: Pro přípravu šťávy se používá kvetoucí nať – stejně jako u přípravy tinktury. Nať je nejdříve potřebné pomlít a následně z ní vymačkat šťávu. Takto připravená šťáva mívá výraznější účinky než již zmiňovaný nálev. Nevýhodou ale je, že šťávu lze pít pouze čerstvou, nelze ji připravovat na několik dní dopředu.

Podběl lékařský (Tussilago farfara)

Pomáhá proti kašli. Podpůrný při bronchitidě, astmatu.

Použití: Používá se květ a listy jako droga při vnitřním i zevním užití. Vnitřně jako čajový odvar.

Rozrazil lékařský (Veronica officinalis)

Hojně se vyskytující bylina, která má příznivé účinky při léčbě chrapotu, kašle a astmatu.

Použití: Při kašli usnadňuje vykašlávání, neboť napomáhá rozpouštění hlenů. Velmi dobře působí také při léčbě tuberkulózy a astmatu. Rozrazil nemá žádné vedlejší účinky, lze jej užívat dlouhodobě. Je však třeba dbát na dodržení doporučené denní dávky, která je 5 gramů.

Rýmovník (Plectranthus argentatus)

Je fantastická rostlina, patří však mezi bylinky, které nelze sušit, protože obsahuje hodně vlhkosti. Pokud si chcete úrodu rýmovníku zachovat pro pozdější použití (například v zimě), zkuste bylinku raději zmrazit než usušit. Zmírňuje projevy astmatu.

Postup sirup: 30 lístků rýmovníku a 1 citron dáme do hrnce a zalijeme 1,5 l vroucí vody, aby vše bylo ponořené. Necháme odstát do druhého dne. Druhý den přecedíme, přivedeme k varu, přidáme cca 1 kg cukru a vaříme, dokud se nám nebude zdát sirup dost hustý. Počítejte přibližně s hodinou času. Sirup ještě trochu zhoustne chladnutím. Ještě horký sirup nalijeme do čistých skleniček, zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru cca na 5 minut, poté obrátíme a necháme zcela vychladnout. Uchováváme na chladném místě, po otevření raději v ledničce. Uzavřený nám vydrží až 2 roky.

Řeřicha setá (Lepidium sativum)

Je bylinka, která má spoustu zdravotních přínosů. Mimo jiné minimalizuje symptomy astmatu, zlepšuje funkci plic u lidí trpících astmatem.

Postup: Smíchejte řeřichu s medem – řeřicha působí jako expektorans (usnadňuje vykašlávání).

Topolovka růžová (Alcea rosea)

Používá se při léčbě horních cest dýchacích, napomáhá problémům s odkašláním, rozpouští a uvolňuje hleny a také léčí astma.

Použití: V současné době se používá v lidovém léčitelství pro nejrůznější odvary, čaje, sirupy a kloktadla. Topolovka růžová se rovněž hojně využívá k omývání pokožky pro zmírnění ekzémů a akné.

Zběhovec plazivý (Ajuga reptans)

V lidovém léčitelství se používá na astma, proti bolestem v krku nebo proti chrapotu. Je skvělým pomocníkem při zánětu průdušek, kašli i chrapotu.

Postup: 5 dílů zběhovce, 5 dílů řepíku, 4 díly podbělu, 4 díly plicníku, 4 díly rozrazilu, 3 díly květu černého bezu, 3 díly fenyklových semínek. Lžíce směsi se přelije 3 dl vřelé vody a nechá se zhruba 15 minut louhovat. Čaj se následně pije dvakrát denně.

Zaplevanka rozkladitá (Grindelia robusta)

Léčí astma a bronchiální stavy. V bylinné medicíně se používají sušené nadzemní části rostliny, které se sbírají ještě před otevřením květových pupenů, poté se suší co nejrychleji na slunci.

Postup tinktura: Ve formě tinktury se užívají 1–2 ml třikrát denně. Pozor na předávkování. Pokud se užívá ve velkých dávkách, může způsobit podráždění žaludku nebo ledvin. Pro účely vnitřního použití by měla být rostlina konzumována pod vedením a dohledem kvalifikovaného poskytovatele zdravotní péče.

Postup nálev: 1 čajová lžička sušené byliny se přelije 1 šálkem převařené vody. Poté se nechá luhovat deset až patnáct minut. Nálev by měl být konzumován třikrát denně.

Zázvor obecný (Zingiber officinale)

Pomáhá s astmatem.

Použití: Používá se ve formě čaje.

Zdroj: článek Co pomáhá na astma

Léčebné účinky

Některé druhy lobelek se používaly v lidovém léčitelství. Například Lobelia inflata se využívala jako indický tabák. Užití této lobelie při kardiovaskulárním onemocnění může mít nepříznivé účinky.

Lobelia byla používána v tradiční medicíně jako lék na respirační choroby. Dva druhy, L. siphilitica a L. cardinalis, byly kdysi považovány za lék na syfilis. Bylinkář Samuel Thomson popularizoval léčivé použití lobelek ve Spojených státech na počátku 19. století.

Zdroj: článek Lobelka

Lobelka podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že Lobelia je rod kvetoucích rostlin obsahujících 415 druhů se subkosmopolitním rozdělením primárně v tropických až teplých mírných oblastech světa, několik druhů je rozšířeno do chladnějších mírných oblastí. Rostliny jsou obecně známé jako lobelky. Lobelka je ve své domovině trvalka s mnoha podtypy: varianta převislá, bílá, drobná, nadmutá, nízká, šarlatová.

Rod Lobelia byl pojmenován podle belgického botanika Matthiase de Lobela (1538-1616). Někteří botanici zařazují rod a jeho příbuzné do samostatné rodiny Lobeliaceae, jiní jako podčeleď Lobelioideae v rámci Campanulaceae. Rod Lobelia představuje pravděpodobně základní formu, ze které jsou odvozeny mnohé jiné rody. Například havajské druhy (havajské lobelioidy), které se v současné době dělí do několika rodů, pocházejí z rostliny, jejíž semínka byla na dnešní Havajské ostrovy zanesena asi před 15 miliony lety z Asie.

Několik druhů lobelek se v zahradách pěstuje jako okrasné rostliny. Mezi ně patří Lobelia cardinalis syn. Lobelia fulgens, Lobelia siphilitica a Lobelia erinus. Používají se jako lemy záhonků nebo slouží pro výsadbu v truhlících.

Bylo vypěstováno i mnoho hybridů, nejznámější je asi Lobelia speciosa, což je hybrid získaný z L. fulgens, L. cardinalis a L. siphilitica. Jde o vytrvalou rostlinu vyžadující úrodnou, vlhkou půdu. Je vhodná i pro pěstování v kontejnerech.

Zdroj: článek Lobelka

Toxické účinky

Mnoho druhů této rostliny se považuje za jedovaté, neboť obsahují toxický lobelin. Vzhledem k podobnosti lobelinů s nikotinem může být vnitřní užití lobelií pro vnímavé jedince nebezpečné, a to včetně dětí, těhotných žen a osob se srdečním onemocněním. Nadměrné používání způsobí nevolnost a zvracení. Rostliny také mohou obsahovat lobellicyonycin, který může způsobit závratě.

Výtažek z rostliny Lobelia inflata obsahuje lobelin, apigenin, lobelanin, isolobelanin, lobelanidin, quercetin dále kumariny, glukosidy a další flavonoidy.

Zdroj: článek Lobelka

Oman pravý – nebezpečí

Oman pravý obsahuje především silici (až 3 %) s hlavními účinnými složkami alantolaktonem, isoalantolaktonem a dihydroalantolaktonem, dále něco málo azulenu, heleninu, trochu hořčin a v oddenku na podzim cca 40–50 % inulinu, který se snadno štěpí. Oman obsahuje také fytoncidní látky. Rozpouští hlen a usnadňuje odkašlávání, působí povzbudivě na trávení a jako anthelmintikum. Větší dávky však dráždí k dávení.

Zde se můžete podívat na cenu omanu pravého.

Dále lze u této nemoci užívat i další byliny, jako je:

Pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum L.) je bylina obsahující průměrně 20–30 % slizových látek, bílkoviny, tuk, silici, saponin, trigonellin, flavonový glykosid, mnoho organicky vázaného fosforu, železa a cholin. Posilující účinek drogy podmiňuje vysoký obsah bílkovin, tuku a slizu, zesílený předpůsobením saponinu a chuť povzbuzujících hořčin. Působí příznivě na žaludeční a střevní činnost a na celkovou látkovou výměnu. Podporuje odkašlávání v podobě macerátu.

Lobelka nadmutá (Lobelia inflata) je pradávná rostlina, kterou využívali již indiáni na léčbu dýchací a svalové soustavy nebo jako projímadlo. Lobelia je jednoletá rostlina, která dorůstá až do výšky 50 cm. Má vysokou, přímou, hranatou a chlupatou lodyhu, která je v horní části rozvětvená. Listy jsou střídavé, podlouhlé, vejčité a dlouhé 7 cm. Drobné květy mají bleděmodrou barvu a vyrůstají v klasovitých hroznech. Plodem je dvoupouzdrá tobolka s malými černými semeny. Domovem této byliny je Severní Amerika, nyní se vyskytuje v jihovýchodní Kanadě. Lobelia roste planě na úhorech, loukách a ve světlých lesích. Pokud si ji chcete vypěstovat, musíte jí dopřát slunné stanoviště, mírnou zálivku a jílovitou půdu. Již v roce 1838 byla lobelka poprvé zkoumána a byl objeven i nový alkaloid, pojmenovaný lobelin. Dále v ní byla objevena zvláštní kyselina, která dostala název kyselina lobelová. Zastoupeny jsou i další látky jako pryskyřice, chlorofyl, sůl, draslík, vápník a oxid železitý. Z kvetoucí nati této rostliny se připravují léčivé tinktury a odvary, které příznivě působí při srdečních chorobách, astmatu, kašli a používají se i na utišení nervů.

Zdroj: článek Čaj na CHOPN

Léky plně hrazené pacientem L

LACTULOSE AL 667MG/ML SIR

LAGOSA TBL OBD

LACHESIS MUTUS 3K-10MK GRA

LAMYA 0,075MG TBL FLM

LAMZEDE 10MG INF PLV SOL

LATUDA 18,5MG TBL FLM

LEDAGA 160MCG/G GEL

LEDUM PALUSTRE 31CH-200CH GRA

LENTIOO 3MG/0,03MG TBL FLM

LEUCO-SCINT 0,18MG RAD KIT

LEVERETTE 0,15MG/0,03MG TBL FLM

LEVITRA 20MG TBL FLM

LEVOBUPIVACAINE KABI 5MG/ML INJ/INF SOL

LEVOCETIRIZIN DR.MAX 5MG TBL FLM

LEVOSERT 20MCG/24H IUT INS

LEVOSERT SHI 20MCG/24H IUT INS

LEVOSIMENDAN KABI 2,5MG/ML INF CNC SOL

LEVOSIMENDAN KALCEKS 2,5MG/ML INF CNC SOL

LEVOSIMENDAN ZENTIVA 2,5MG/ML INF CNC SOL

LEXAURIN 1,5MG TBL NOB

LEXAURIN 3MG TBL NOB

LIDBREE 42MG/ML IUT GEL

LIDOCAINE EGIS 10% DRM SPR SOL

LIDOCAINE EGIS 20MG/ML INJ SOL

LILIUM TIGRINUM 2CH-200CH GRA

LINDYNETTE 75MCG/20MCG TBL OBD

LIPOPLUS 20% INF EML

LIRIEN 0,15MG/0,03MG TBL FLM

LITFULO 50MG CPS DUR

LITHIUM CARBONICUM 3CH-200CH GRA

LIVMARLI 9,5MG/ML POR SOL

LIVTENCITY 200MG TBL FLM

LOBELIA INFLATA 3K-10MK GRA

LOCAMETZ 25MCG RAD KIT

LOETTE 0,1MG/0,02MG TBL FLM

LOGEST 0,075MG/0,02MG TBL OBD

LOJUXTA 10MG CPS DUR

LOJUXTA 20MG CPS DUR

LOJUXTA 5MG CPS DUR

LOSARTAN/HYDROCHLOROTHIAZID KRKA 50MG/12,5MG TBL FLM

LUISEA 0,02MG/3MG TBL FLM

LUNAFEM 0,075MG/0,02MG TBL OBD

LUNSUMIO 1MG INF CNC SOL

LUNSUMIO 30MG INF CNC SOL

LUSIENNE 0,075MG/0,02MG TBL NOB

LUTATHERA 370MBQ/ML INF SOL

LUTEINUM 4CH GRA

LYDELY 0,03MG/2MG TBL FLM

LYSAKARE 25G/25G INF SOL

Zdroj: článek Léky na předpis, které od července nehradí zdravotní pojišťovny

Jak si poradit s odhleněním

V léčbě se kromě dietních omezení a režimových opatření, která jsou významnou součástí léčby, využívají zejména inhibitory protonové pumpy. Tyto jsou vhodné především u pacientů s převahou kyselých refluxních epizod. Kromě toho se zkouší i suspenze alginátu. Další konzervativní možností je rehabilitace bránice. Chirurgická léčba (fundoplikace) nedosahuje v léčbě mimojícnových projevů tak dobrých výsledků jako v léčbě klasických jícnových symptomů. Pomocí dietních a režimových opatření a medikamentů lze úspěšně léčit cca 80 % pacientů s prokázaným onemocněním.

Lze také využít přírodních prostředků a bylinek. Přírodním prostředkem, který přináší pacientům s refluxním onemocněním úlevu, je masticha. Tato pryskyřice řečíku lentišku je tradičním přírodním receptem na pálení žáhy, zažívací potíže a zápach z úst. Původní žvýkání surových mastichových krystalů nahrazuje pohodlné užívání mastichového prášku v kapslích, který účinné látky dopraví přímo do zažívacího systému. Na výběr jsou Masticlife Strong & Pure kapsle s čistým mastichovým práškem nebo Prebiotic, doplněný o inulin. Uživatelé tohoto potravinového doplňku potvrzují tlumení nepříjemných důsledků refluxní choroby jícnu.

Z bylinek (bylinky) pomáhá lékořice: 2 lžičky drcené lékořice spařte šálkem horké vody a nechte louhovat 10 minut. Pijte šálek podle potřeby. Dalšími bylinkami, které pomáhají na pálení žáhy a můžete je pít ve formě čaje, jsou jitrocel, máta, zeměžluč, řebříček.

Vhodná jsou i homeopatika:

• Robinia 5C – v případě kyselého říhání, bolesti žaludku a pálení žáhy. Často bývá přítomno kyselé a hojné zvracení, které dráždí zuby. Přípravek je účinný v případě vředovitých bolestí žaludku nebo migrén doprovázených překyseleností žaludku.
• Gastrocynesine – při bolesti, pálení a pocitu tíhy v oblasti žaludku, pálení žáhy, spavosti po jídle, regurgitaci, gastroezofageálního refluxu.
• Lobelia inflata – při pocitu na zvracení, zvracení, říhání. Obtíže se zhoršují pohybem, kašlem, po jídle a škytáním.
• Cadmium sulfuricum – pokud pacient trpí zvracením s respiračními příznaky po sebemenším požití jídla.

Zdroj: článek Reflux jícnu a silné zahlenění

Medikace

Základem medikamentózní léčby v dětském i dospělém věku jsou léky ze skupiny inhibitorů protonové pumpy, například Helicid, Apo-ome, Lanzul a podobně. Doporučuje se léky podávat po dobu nejméně 3 měsíců a pak zhodnotit jejich účinnost. Refluxní choroba je v současné době považována za chronické onemocnění, které ve více než 50 % případů vyžaduje dlouhodobou léčbu. Při antirefluxní terapii je u řady astmatiků popisován výrazný ústup příznaků.

Přírodní léčba refluxní choroby jícnu

Na reflux jícnu jsou kromě výše uvedené léčby vhodné například i bylinky.

Surový, nefiltrovaný jablečný ocet: Reflux jícnu je podmíněn výskytem malého množství kyseliny v žaludku. Obsah žaludeční kyseliny můžete snadno upravit tak, že vypijete jednu polévkovou lžíci surového, nefiltrovaného jablečného octa rozmixovaného ve velké sklenici čisté vody.

Betain: Další možností je užití doplňku Betain HCL, který lze koupit v obchodech se zdravou výživou a někdy i v lékárnách bez lékařského předpisu. Potřebujete užít takové množství, které vám vyvolá slabý pálivý pocit v žaludku, a pak dávku snížit o jednu kapsli. Zlepší to vaše trávení a také napomůže k zabití bakterie Helicobacter pylori.

Soda (jedlá soda bikarbona): Půl až jedna celá čajová lžička jedlé sody rozmíchaná v 2,5 dl vody sníží pálivý pocit při kyselinovém refluxu, protože neutralizuje kyselinu v žaludku. Nedoporučuje se jako pravidelné řešení, ale v urgentních případech při silné bolesti dokáže spolehlivě pomoci.

Džus z aloe vera: Šťáva z aloe má přírodní protizánětlivé účinky a dokáže pomoci i při refluxu. Vypijte před jídlem přibližně polovinu sklenice šťávy z aloe vera. Chcete-li předejít jejím laxativním účinkům, sežeňte si značku, ze které byla laxativní složka odstraněna.

Kořen zázvoru: U zázvoru byla zjištěna jeho schopnost chránit žaludek a trávicí trakt tím, že blokuje žaludeční kyselinu a potlačuje bakterie Helicobacter pylori.

Lékořice: 2 lžičky drcené lékořice spařte šálkem horké vody a nechte louhovat 10 minut. Pijte šálek podle potřeby.

Další bylinky, které pomáhají na pálení žáhy a můžeme je pít ve formě čaje: jitrocel, máta, zeměžluč, řebříček.

Homeopatika

Robinia 5 C: přípravek se doporučuje v případě kyselého říhání, bolesti žaludku a pálení žáhy; často bývá přítomno kyselé a hojné zvracení, které dráždí zuby. Homeopatikum je účinné v případě vředovitých bolestí žaludku nebo v případě migrén doprovázených překyseleností žaludku.

Gastrocynesine: užívá se při bolesti, pálení a pocitu tíhy v oblasti žaludku, pálení žáhy, spavosti po jídle, regurgitaci, gastroesophageálním refluxu.

Lobelia inflata: doporučuje se při pocitu na zvracení, zvracení, říhání. A v případě, že se obtíže zhoršují pohybem, kašlem, po jídle a škytání.

Cadmium sulfuricum: užívá se, pokud pacient trpí zvracením po sebemenším požití jídla s respiračními příznaky.

Domácí léčba

Pomáhá pít mléko, jíst jablka, omezit kouření, kávu a alkohol, nejíst kynutá a sladká jídla, nejíst kořeněná jídla. Nechodit spát brzy po jídle, nenosit těsné oděvy.

Zdroj: článek Refluxní choroba jícnu a kašel