Uvolněná korunka nebo zubní můstek dokážou člověka zaskočit ve chvíli, kdy to nejméně čeká – při jídle, na dovolené nebo mimo dosah zubní ordinace. Mnoho lidí pak hledá rychlé a bezpečné řešení, jak situaci zvládnout bez zbytečného rizika.
V tomto článku se detailně podíváme na to, co lze a nelze dělat svépomocí, jaký je rozdíl mezi fixačními krémy a skutečnými zubními lepidly a kdy už je nezbytné vyhledat odbornou pomoc, aby nedošlo k poškození zubu, dásní nebo celé náhrady.
Jak se sundavá korunka (svépomocí)
Situace, kdy se zubní korunka uvolní nebo částečně pohybuje, je pro pacienta velmi nepříjemná. Přesto je důležité hned na začátku zdůraznit, že většina pevných korunek a můstků je určena výhradně k odbornému sejmutí v zubní ordinaci. Neodborný zásah doma může vést k poškození pilířového zubu, prasknutí korunky nebo poranění dásní.
Pokud se korunka pouze viklá a není pevně fixovaná, doporučuje se s ní nemanipulovat násilím. V některých případech může samovolně sklouznout, zejména pokud byl původní cement již degradovaný. Jakýkoli pokus o „páčení“ je vysoce rizikový.
Zubní lékaři dnes korunky nesundávají sklepáváním, ale řízeným rozříznutím, aby se minimalizovalo riziko poškození zubu pod korunkou. To je hlavní důvod, proč domácí sejmutí nelze považovat za bezpečné řešení.
V případě, že korunka spadne sama, je důležité ji uchovat v čistotě, opláchnout vlažnou vodou a uložit do suchého obalu. Nikdy ji nelepte běžným lepidlem z domácnosti.
Do doby návštěvy stomatologa se doporučuje chránit obnažený zub před chladem, teplem a sladkým, ideálně dočasným krytím (např. zubním voskem z lékárny).
Typy korunkových náhrad a jejich specifika
Korunkové náhrady se dělí na částečné a úplné. Každý typ má jiné mechanické vlastnosti a jiný způsob fixace.
Částečné náhrady zahrnují polokorunky, fazety, inleje, onleje a overleje. Tyto náhrady nahrazují pouze část zubu a jsou velmi citlivé na neodbornou manipulaci.
Úplné korunky, jako jsou celokeramické, metalokeramické nebo celoplášťové kovové korunky, jsou fixovány speciálním cementem a jejich sejmutí vyžaduje profesionální nástroje.
Ve svém příspěvku STOMATOLOGICKÉ ÚKONY HRAZENÉ VZP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naďa Váňová.
Dobrý den. Stomatolog po mě požaduje zaplacení 3000,- Kč za vyčištění zubního kanálku. Má na to nárok ?
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavla Orlová.
Dobrý den. Chtěla bych vědět,kde se ztratilo tolik proklamované moje PRÁVO vybrat si svého lékaře,když se rozbila fungující zdravotní péče o každého občana.Je mi 80let,můj zubař odešel do dúchodu a v mém okolí žádný zubař nové pacienty nebere.Dnes si zubní lékaři pacienty vybírají sami, podle toho,kolik jste schopni jim zaplatit. Nevím co se stalo, 60 let jsem u mé paní doktorky neplatila ani korunu navíc a teď,když mi spadla korunka ze dvou předích zubů, mám v jediném stomatologickém zařízení, které mě bylo ochotné přijmout(je asi 40km od mého bydliště,takže mě musí vozit autem syn),za nové korunky zaplatit 18000kč. Nevím, v jakém světě jsem se ocitla. Naši lékaři u nás vystudují za peníze budoucích pacientů, ale léčit je jen tak nebudou.Je mi z toho smutno, ale co se divím - vždyť prezident stomatologické komory musí řešit jiné problémy s koronavirem. Dík za to, že si mé stesky vyslechnete. Přeji hezký den. Orlová Pavla
Nejčastějším důvodem pro zhotovení korunky je s velkým náskokem indikace, že působením zubního kazu došlo k rozsáhlému zničení tvrdých zubních tkání a chybějící část zubu již nelze nahradit zhotovením výplně.
Chybí-li sousední zub a mezera se řeší zhotovením můstku, je zapotřebí zhotovit korunky na zuby sousedící s mezerou, která se můstkem překlenuje. Alternativou, která ušetří mnohdy jinak zdravé zuby před nutností preparace na korunku, je nahrazení chybějícího zubu implantátem. To ovšem vždy z různých důvodů nelze (nedostatek kvalitní kosti, vyšší cena a podobně).
Endodonticky ošetřený (lidově „mrtvý“) zub, to znamená zub, u kterého byly zaplněny kořenové kanálky, už není tak elastický jako zub živý. Po určité době od ošetření kanálků se zub stane křehkým a hrozí, že i při běžném zatížení praskne. Často se bohužel ulomí až u dásně, nebo dokonce lomná linie zasahuje pod úroveň dásně a kořen je pak nutno vytáhnout. Proto je vhodné a správné na endodonticky ošetřený zub zhotovit korunku. Zub je tak na řadu let chráněn před případnou frakturou. Dalším důvodem, proč zhotovit korunku na mrtvý zub, je estetika. Mrtvý zub po čase změní svou barvu a stane se našedlým, což vadí zejména u zubů ve viditelném úseku chrupu.
Při zhotovení snímatelné zubní náhrady je nutno náhradu připevnit ke zbylým zubům, aby držela v ústech. Zub, ke kterému je náhrada po nasazení uchycena, se opatří korunkou, na které mohou být zhotoveny různé typy takzvaných retenčních prvků – sponová korunka. Od jednoduchých, mezi lidmi neoblíbených háčků u levnějších náhrad přes „konusové“ korunky nebo na první pohled neviditelné systémy takzvaných attachmentů fungujících na principu patentky, zásuvky a podobně.
Korunka musí být použita i v případě, kdy následkem úrazu došlo k odlomení tak velké části zubu, že nahrazení chybějící části zubu výplní neslibuje dlouhodobou úspěšnost, podobně jako v případě hlubokého zubního kazu.
Dalším důvodem pro zhotovení korunky bývá korekce anomálního tvaru či postavení zubu, které je na pohled neestetické a zhoršuje možnost provádění ústní hygieny. Zejména v případech, kdy z nejrůznějších důvodů není možná korekce postavení zubu ortodontistou.
Korunku lze použít i tehdy, kdy je nutné vyměnit rozsáhlé výplně a z důvodu zajištění stability zubu a estetických důvodů by výměna výplní neměla smysl.
Používá se i tam, kde jsou vrozené defekty skloviny povrchu takového rozsahu, že je nelze korigovat výplněmi.
Dále je vhodná u zubů, u kterých došlo k takzvané vertikální nebo horizontální abrazi, tedy obroušení části tvrdé zubní tkáně v důsledku skřípání zubů (bruxismus), špatnou technikou
Ve svém příspěvku ZUBNÍ PROTÉZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Šmídek.
Je mi přes 70 let,mám již druhou snímací horní protézu ale stále nejsem spokojen s jejím upevněním-nejde s ní jíst,ani když použiji coregu.Doktorka mi řekla,že problém je s vnikajícím vzduchem okolo uzdiček vzadu.Navrhuje operativní zákrok-asi odříznutí části uzdičky.Já se toho však bojím a ptám se jestli by to skutečně odstranilo problém.Jaké jiné řešení by bylo?Na spodním patře mám na čepech pevnou náhradu,levá strana 5 zubů,pravá 6 zubů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra Kabourková.
Dobrý den,zajímalo by mne jestli jde udělat korunka na pravou horní čtyřku. Kořen je zdravý,ale část zubu se mi ulomila. Lékař tvrdí, že si korunku budu vykusovat a zub mi chce vytrhnout a řešit můstkem přes 3 zuby. Děkuji za odpověď
Korunka je umělá náhrada korunkové části zubu, která je nasazena na obroušený pahýl zubu nebo na čepovou nástavbu kořene. Zhotovuje se při velkých ztrátách tvrdých zubních tkání, kde nelze již zhotovit klasickou výplň (úraz, kaz, endodonticky ošetřené zuby). Dále jako pilířová konstrukce fixních můstků.
Určitě si pamatujete na zlaté korunky. Zlato je sice ušlechtilý kov, ale na přední zuby je naprosto nevyhovující. Metalokeramika už je lepší možnost, ale k dokonalosti má stále ještě daleko. Oproti tomu zirkonium v ústech vypadá naprosto přesvědčivě. Jde o umělý diamant, z něhož se zhotovují celokeramické korunky, které naprosto dokonale nahradí vlastní pravý zub. Dále jsou tu i další materiály, které mají podobné vlastnosti jako skutečný zub, například živcová keramika a podobně. Nejnovějším způsobem lze zhotovit i celokeramický můstek pomocí zirkoniové keramiky, která je pro svou nezničitelnost označována jako keramická ocel.
Celokeramická korunka je považována za královnu mezi korunkami. Celokeramická korunka představuje estetický vrchol současné stomatologické protetiky. Navíc je zcela bezkovovou prací a na keramické hmoty dosud nebyla popsána alergie na rozdíl od nejrůznějších pryskyřic a kovových slitin, přestože jsou schváleny pro užívání v ústní dutině. Jako základní a jediný materiál jsou použity keramické hmoty, které se v náročném procesu výroby individuálně přizpůsobují odstínu vlastních zubů. K definitivnímu cementování na preparovaný zub se používají rovněž barevně upravené speciální cementy.
Celokeramické korunky jsou nejen vysoce estetické, ale při vhodné indikaci, dodržení pracovního postupu při preparaci a výrobě dostatečně mechanicky i odolné pro přední zuby a pro stoličky.
Celokeramických systémů je v současné době více a je možno je rozdělit dle technik, kterými jsou celokeramické korunky zhotoveny. V zubní laboratoři spočívá technika výroby ve vrstvení živičné keramiky na základní masu, dnes zřejmě nejčastěji na tvrdé zirkonoxidové jádro, případně se celokeramická korunka vyrábí lisováním. Nově je možné celokeramickou korunku vyrobit i přímo v ordinaci bez nutnosti zasílat otisk do zubní laboratoře, a to během jediné návštěvy technikou frézování z keramického bloku. Ordinace však musí být vybavena drahou CAD/CAM technologií Cerec. Při tomto způsobu výroby celokeramické korunky odpadá nepříjemné otiskování, zhotovování provizorní korunky a 1–2týdenní čekání, než zubní technik korunku vyrobí. Korunku vyfrézuje robot na základě předchozího oskenování preparovaného zubu speciální kamerou.
Využití: prakticky u jakéhokoliv zubu, kdy je zapotřebí nahradit ztracené zubní tkáně korunkou; k estetické korektuře předních zubů.
V naší poradně s názvem PŘÍČINA LÁMÁNÍ ZUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Co je příčinou lámání zubů? Nejčastější příčinou lámání zubů, respektive stoliček, je jejich tvar. Když jsou například stoličky hluboko klenuté, takže do sebe při skusu velmi zapadají, tak se často stává, vlivem nějaké tvrdé stravy, že se zub ulomí. V místě, kde uvízne například kus pepře, se vytvoří při skusu tak velký tlak, že to klenba zubu neudrží a zub praskne.
Přední zuby jsou zase náchylné na nárazy z frontální strany dutiny ústní při pádech nebo při soubojích.
U některých pacientů může být příčinou lámání zubů i nedostatek vápníku. Při nedostatku vápníku v těle se zuby stávají krehčí a náchylnější k lámání zubů. Když byste chtěli vápník doplnit doplňky stravy, tak vápník se nejlépe vstřebává když se podává společně s vitamínem D3 a bere se před spaním.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Sundání korunky je možné pomocí ATD odstraňovače můstků a korunek.
Výhody:
neláme keramiku
nedeformuje kov
chrání krčkový uzávěr korunek
nepoškozuje parodont
lze jej nasadit na jakýkoliv mikromotor (standardní spojení)
Jak to probíhá
Odstraňovač vytváří sérii opakovaných impulzů, což je daleko účinnější pro rozrušení homogenity cementu. Je možno jej ovládat jednou rukou, takže druhou rukou lze kontrolovat nasazení háku na korunkový okraj a při práci přidržovat hák.
Tento odstraňovač korunek je daleko přesnější než tradiční odstraňovač korunek, a to kvůli různým možnostem nastavení intenzity a frekvence úderů. Při zacházení s ním je méně traumatizujících škod a je možno očekávat větší rychlost práce. Navíc nemusí být znovu nabíjen. Impulzy následují automaticky po sobě bez toho, aniž by se musela měnit pozice přístroje. Tak je možno pracovat stále v jedné ose.
Montáž háku
Hák se našroubuje na tělo nástroje a vyzkouší se správná pevnost spojení. Nastaví se rychlost mikromotoru na 20 000–30 000 ot/min.
Pokud je hák dobře nasazen na svém místě, může se spustit mikromotor a začít působit údery na korunku.
Důležité: Nikdy nepoužívejte vyšší rychlost!
Jaká je cena a kdo to platí
Korunka funguje jako ochranný plášť. Podle materiálu můžeme rozdělit korunky na:
Celokovové: Tyto korunky mají ze všech korunek největší životnost, avšak nejhorší estetiku. Jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Pacient doplácí pouze použitý kov a částka málokdy přesáhne 50 Kč.
Pryskyřicové: Odolnost pryskyřičné korunky při běžném užívání je poměrně malá, proto i její životnost nebývá příliš uspokojivá. Jedná se ale o levnou variantu protetického ošetření, které pacienta rehabilituje po stránce funkční, estetické i psychické. Pryskyřičná korunka je vhodná k provizornímu ošetření. Cena této korunky se pohybuje okolo 900 Kč.
Keramické: Mají nejlepší estetický výsledek. Tyto korunky mohou být vyrobeny tak dokonale, že jsou k nerozeznání od opravdového zubu. Keramická korunka je velice tvrdá, ale zároveň křehká. Může se proto stát, že při nešetřeném zacházení tato korunka praskne. Ošetření touto korunkou bývá zpravidla nejdražší. Jedna korunka přijde přibližně na 6 000 Kč.
Metalokeramické: Jsou tvořeny ze dvou materiálů – z kovu, který pokrývá celý povrch zubu, a z keramiky, která nasedá na kov a plní tak estetickou funkci. Cena metalokeramické korunky se pohybuje okolo 3 900 Kč.
Fazetovaná korunka s fazetou z kompozitního plastu: Jedná se o modifikovanou celokovovou korunku. Tato korunka je pokrytá estetickým materiálem pouze z viditelné strany. Žvýkací ploška a&n
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA BĚLENÍ ZUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Efektivní domácí recept na bělení zubů je založen na směsi tvořené z těchto surovin:
- půl čajové lžičky prášku zvaného jedlá soda,
- půl čajové lžičky kyselé tekutiny - ocet
- a ještě na bělení zubů nesmí chybět sůl, stačí jí jen špetka.
Směs by měla vypadat jako pasta, kterou si potřete své žluté a ošklivé zuby a po chvíli z nich směs smyjte. Procedura ze zubů odstraní hnědý povlak na zubech, dále pak ze zubů smyje bakterie a ochrání chrup před kazem. Vtipné levné a jednoduché a navíc jde o velmi efektivní nápad na domácí bělení zubů.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kolem roku 1600 se Jacques Guelleman pokusil o malou revoluci v oblasti zubních náhrad, místo zvířecích či lidských zubů, které v ústech podléhaly zkáze, bakteriím a podobně, navrhl minerální pastu k výrobě zubů umělých. Ta obsahovala mimo jiné bílý vosk, mastix, drcené korály a perly. Tím natolik předběhl svou dobu a vlastně i technické možnosti, že tento návrh zůstal spíše hudbou budoucnosti. V 19. století v Anglii byly zuby běžně nabízeny na tržištích, neboť zubní lékaři si zvykli vyrábět zubní náhrady z lidských zubů. A této možnosti, jak přijít k penězům, využívalo nemálo chudých lidí. Největšími dodavateli však zůstávala bitevní pole stejně jako vykradači hrobů. Nejcennější byl kompletní chrup či sada zubů sobě podobných. Tolik k historii.
Lidově řečeno: porcelánové zuby jsou vyrobeny z tvrdé dentální keramiky, která vydrží velký žvýkací tlak. Jsou velmi kvalitní, vysoce estetické, splynou s okolím a vypadají jako vlastní zub. Používají se také jako možné řešení pro celý nový chrup.
Celokeramické materiály umožňují jak náhradu ztracených zubů, tak ošetření různých defektů zubů. Celokeramické materiály jsou pevné, přesné, mají dlouhou životnost a především jsou estetické. Čím lépe se bude pacient o celokeramické materiály starat, tím déle mu budou dobře sloužit. Zuby nesoucí korunku jsou i nadále náchylné ke vzniku zubního kazu v oblasti krčku, kde je umístěn okraj korunky. Zároveň se v případě zanedbávání ústní hygieny může rozvinout zánět dásní.
Korunka je protetický výrobek, který tvoří umělý plášť ošetřovaného zubu. Svým tvarem a barvou by měl zcela věrně napodobit původní zub. Zhotovení korunek se doporučuje ve všech případech, kdy zub nelze kvalitně rekonstruovat jiným konzervativnějším způsobem (například výplní). Korunka umožňuje nejen rekonstrukci tvaru zubu, ale také významně zvýší mechanickou odolnost ošetřeného zubu a ochrání zub před možným podélným prasknutím. Korunkami se dají rovněž řešit větší korekce tvaru, postavení a barvy zubů.
Můstek je protetický výrobek, který nahrazuje ztracený zub anebo zuby spojuje. K jeho zhotovení je nutné obrousit nejméně 2 zuby sousedící s mezerou po ztraceném zubu. Na obroušené zuby se zhotoví korunky, které jsou spojené pomocí takzvaného mezičlenu (tedy daného nahrazovaného zubu). Můstky byly v minulosti hojně užívány, dnes jsou ztracené zuby většinou nahrazovány pomocí zubních implantátů. Jsou ale situace, kdy můstek představuje efektivnější variantu ošetření (například zuby jsou již nabroušené nebo v místě nahrazovaného zubu není dostatek kosti pro implantát). Můstek na implantátech má delší prognózu, protože na rozdíl od zubu je implantát v čelistní kosti zcela pevně ukotven. Platí samozřejmě
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Svědění zubu, jakkoliv se nám to může zdát nemožné, je u mnoha lidí běžná věc. Jde zde spíše o pocit, který vyvolává hojení po nepatrném zánětu kolem zubního krčku, který se projevuje jako svědění zubu. Jak předcházet svědění zubu? Jednoduše, zabránit vzniku oněch drobných zánětů v okolí krčků zubů. Toho dosáhneme pečlivou zubní hygienou, ale ne zase přehnanou, abychom si s ní krčky zbytečně neobnažili a nepřipravili podhoubí pro tvorbu nových mikrozánětů. Je třeba zakoupit si vhodný jemný kartáček a protizánětlivou zubní pastu a opatrně si zuby pravidelně, ale důkladně čistit. Zároveň je třeba do čištění zařadit i nové nástroje, jako dentální nit nebo mezizubní kartáček, který taktéž namožíme do protizánětlivé zubní pasty. Jako vhodná zubní pasta, která působí proti zánětu zubu se nám doma osvědčila zubní pasta s obsahem Nimby. Nimba působí v ústní dutině protizánětlivě.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Klasická čepová korunka se dříve zhotovovala i s kořenovým čepem jako jeden celek (takzvaná Richmondova korunka), a to zejména u dolních řezáků a horních malých řezáků (lidově řečeno: zuby napevno). Dnes se již tímto způsobem nezhotovuje. Chybí-li u endodonticky ošetřeného zubu velká část korunkové části, zhotoví se nejdříve kořenová nástavba – dříve litá v zubní laboratoři, dnes nejčastěji moderním způsobem s použitím čepu ze skelných vláken a dostavěním dostavbovým materiálem a teprve poté klasická korunka. Renesanci zažívá obdoba čepové korunky v ordinacích vybavených CAD/CAM technologií Cerec, jako takzvaná endokorunka, kdy se z keramického bloku vyfrézuje korunka zasahující svou vnitřní částí do části kořenového systému zubu, což zaručí vyšší stabilitu takto zhotovené práce a výbornou estetiku. Kromě dříve užívaného zhotovení kořenové nástavby na základě otisku odlitím kovové nástavby v zubní laboratoři se stále více uplatňují systémy aplikovatelné v ordinaci, šetřící čas pacienta i lékaře – jedná se většinou o prefabrikované kořenové čepy, buď takzvaný aktivní, tedy jakýsi vrut se závitem (vyvíjejí ovšem v kořeni zubu tlak a ten může později prasknout), nebo pasivní – cementují se do připraveného kořenového kanálku. Také materiál, ze kterého jsou zhotoveny, prochází vývojem – od starších kovových z nerezové oceli přes titanové k moderním skelným vláknům a keramickým čepům na bázi zirkonia.
Klasická kořenová nástavba odlévaná v laboratoři z kovu se dnes už téměř neužívá. Poměrně velká ztráta zubní tkáně, vyšší nákladnost laboratorní práce, jedna návštěva v ordinaci navíc a zvýšená náročnost s výrobou provizoria – to vše jsou nevýhody, které nejsou dostatečně vyváženy pozitivy tohoto řešení.
Využití: v případech, kdy je korunková část zubu (nad dásní) destruována v takové míře, že by na zbytku zubu korunka nenalezla dostatečnou oporu. Předpokladem zhotovení je vždy samostatné ošetření kořenového kanálku.
Životnost: je v řádech desetiletí, implantát by tedy měl vydržet celý život. Jedná se o kvalitní systém, který vykazuje 100% úspěšnost. Zavedený zhojený implantát se nevyměňuje.
Cena: Cena je individuální, u jednoho zubu se pohybuje okolo 23 000 Kč i s prací. Implantát se platí ve dvou částech. První platba probíhá po zavedení implantátu a druhá platba po usazení korunky na implantát. Vše záleží na individuální domluvě.
V naší poradně s názvem VYPADLÁ KORUNKA. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Dobrý den,je prosím prilepeni vypadle zubní korunky předního zubu u lékaře bezplatné, nebo zpoplatněno a o jakou částku se v tomto případě může jednat, děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedná se o protetický výkon recementace zubní korunky, na který se doplácí od 750 Kč.
Ano, mírná bolest nebo citlivost po nasazení korunky může být normální.
V prvních dnech po zákroku dochází k adaptaci zubu i okolních tkání. Mírná bolest, tlak nebo citlivost obvykle postupně slábnou. Pokud se však bolest zhoršuje, pulzuje nebo přetrvává déle než několik dní, už nejde o běžnou reakci a je vhodné vyhledat kontrolu.
Jak dlouho může korunka bolet po nasazení?
Normální adaptační bolest trvá obvykle několik dní.
Ve většině případů se obtíže zmírňují během 3–7 dnů. Pokud bolest trvá déle nebo se objeví znovu po období klidu, může jít o vysoký skus nebo zánětlivý proces. Dlouhodobá bolest není normální a neměla by se ignorovat.
Co znamená bolest korunky pouze při skusu?
Bolest při skusu často souvisí s mechanickým přetížením.
Nejčastější příčinou je příliš vysoká korunka nebo nerovnoměrný kontakt zubů. Zub je pak při kousání nadměrně zatěžován. Úprava skusu většinou problém rychle vyřeší. Pokud se bolest objeví i v klidu, je nutné hledat jinou příčinu.
Je nebezpečná noční bolest pod korunkou?
Ano, noční bolest je považována za varovný příznak.
Noční nebo klidová bolest často signalizuje zánět zubní dřeně nebo okolí kořene. Tento typ bolesti bývá pulzující a může se zhoršovat vleže. Nejde o běžnou adaptační reakci a je vhodné neodkládat vyšetření.
Může bolet mrtvý zub s korunkou?
Ano, mrtvý zub s korunkou může bolet.
Bolest vzniká nejčastěji při zánětu v oblasti kořene, netěsnosti korunky nebo skrytém kazu. Přestože zub nemá nerv, okolní tkáně reagují bolestí. Tento stav vyžaduje odborné řešení, nikoli čekání.
Co znamená pulzující bolest pod korunkou?
Pulzující bolest obvykle znamená zánět.
Tento typ bolesti bývá spojen s infekcí nebo tlakem v okolí kořene. Často se zhoršuje v noci a nereaguje dobře na běžná analgetika. Pulzující bolest není normální a měla by vést k vyšetření.
Je zápach nebo pachuť zpod korunky problém?
Ano, zápach a pachuť jsou alarmující příznaky.
Tyto projevy často ukazují na netěsnost korunky nebo infekci. Bakterie se mohou hromadit pod okrajem korunky a způsobovat zánět. Domácí hygiena problém nevyřeší a je nutné odborné ošetření.
Může se pod korunkou vytvořit kaz?
Ano, kaz se může vytvořit i pod korunkou.
Nejčastěji vzniká při netěsném okraji korunky. Kaz bývá dlouho skrytý a projeví se až bolestí, zápachem nebo zánětem. Pravidelné kontroly jsou zásadní pro včasné odhalení problému.
Co dělat, když se korunka viklá?
Viklání korunky je vždy důvodem k návštěvě zubaře.
Může jít o uvolnění cementu, úbytek kosti nebo zánět. Čím déle se stav neřeší, tím větší je ri
V naší poradně s názvem NEHTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Král Antonín.
Vážení,bohužel jsem se nedočetl,které jsou všechny příčiny podélného drážkování nehtů.Ve vodě se nemáčím a saponáty vůbec nepoužívám.Držím dietu diabetickou,třeba mi něco chybí.Prosím o radu.
děkuji Král
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dobrý den pane Králi, podélné rýhy na nehtech jsou vytvořeny již při vzniku nehtu v nehtovém lůžku a jejich hloubka je přímo úměrná věku, čím jsme starší, tím je někteří máme výraznější. Další překvapivé kritérium, které rýhy ovlivňuje, je alergie. Průzkumy prokázaly, že u alergiků se ve zvýšené míře objevuje toto rýhování na nehtech, ovšem výzkum zatím neprokázal přímou souvislost s konkrétními alergeny, takže zatím nemůžeme nasadit ani přímou medikaci na odstranění rýhování nehtů.
Jak odstranit podélné rýhování na nehtech?
Lékařství zatím nemá přímý lék, který by nám nehty narovnal, takže zbývá jen mechanické upravení povrchu nehtu pomocí pilníčků, kterými se dá nehet vyhladit a dokonce i do lesku vyleštit. Je ale důležité si uvědomit, že toto vyhlazení zároveň i ztenčí samotný nehet, takže je třeba počítat s menší tuhostí odrostlého nehtu, který má pak sklony k lámání, takže je třeba udržovat odrostlé nehty spíše kratší. Ženy si s oblibou nechávají na nehty přilepit umělé nehty, které také tento problém s podélnými rýhy na nehtech úspěšně řeší, ale již něco stojí. Opilování si uděláte sami a zadarmo. :-) Vnitřně můžete pevnost svých nehtů pozitivně ovlivnit některým z multivitamínových doplňků, například Calibrum a zevní péčí se o nehty můžete postarat krémy na ruce a nehty s glycerínem, například Garnier, nebo Kamil.
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně připojuje k zubu a slouží k ochraně pod ní ležících tkání před infekcí a jinými škodlivými vlivy.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Zubní extrakce
Zuby se odstraňují z důvodu nenapravitelného poškození nás
V naší poradně s názvem LEPENÍ ZUBU ZUBNÍ NÁHRADY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Na přilepení zubu do zubní náhrady se může použít kyanoakrylát. To je vteřinové lepidlo. Některá z nich jsou určená pro lepení ve zdravotnictví. Například lepidlo Loctite 4061. Zde je vidět jak vypadá: https://www.loctite.cz/Loct…
A tady je jeho cena a obchody, kde se dá koupit: https://www.zbozi.cz/hledan…
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Irena.
Když se může v zubní náhradě přilepit ulomený zub lepidlem Loctite 4061.. pak se snad může slepit zubní zlomená protéza?
Čím lépe se bude pacient o korunky starat, tím déle mu budou dobře sloužit. Zuby nesoucí korunku jsou i nadále náchylné ke vzniku zubního kazu v oblasti krčku, kde je umístěn okraj korunky. Zároveň se v případě zanedbávání ústní hygieny může rozvinout zánět dásní. Korunka umístěná na živý zub tudíž při špatné hygieně nezaručí bezkazovost a případnou bolest vzniklou zánětem.
Bolest mrtvého zubu pod korunkou
Pokud se objeví bolest mrtvého zubu pod korunkou, jedná se s největší pravděpodobností o zánět pulpy (dřeně). Před definitivní fixací keramické práce se doporučuje bolestivé zuby endodonticky ošetřit, to znamená zaplnit kanálky.
Citlivý zub pod korunkou
Pokud je zub citlivý pod korunkou, tak pravděpodobně nejde o mrtvý zub. Problém může být v tom, že korunka je nepřesná a je zde spára, kvůli níž dochází ke dráždění dřeně. Nebo je zub po obroušení korunkou drážděn. Více se zjistí podle vyšetření a RTG snímku u lékaře.
Kaz pod korunkou
Pokud je kaz pod korunkou, korunka se musí sejmout, kaz ošetřit a vyrobit se nová korunka.
Možná si ani neuvědomíte, že se vaše korunka uvolnila, dokud skutečně nevypadne. Existuje však řada důvodů, proč se to může stát.
Někdy se může objevit zubní kaz ve zbytku zubu pod korunkou. Bakterie se mohou vplížit pod korunu a způsobit hnilobu, zvláště pokud se část cementu opotřebuje nebo odplaví. Jak se rozpad ujme, může to ovlivnit usazení korunky.
Korunka se může uvolnit a je pak náchylnější k vypadnutí. Někdy prostě nezbývá dost zubu, aby korunku držela pevně na místě.
Další příčiny uvolněných korunek:
od začátku špatně nasazená korunka;
nedostatek cementu drží korunku na místě;
lepkavé potraviny a žvýkačky, které vytahují korunu z místa;
skřípání zubů;
vážně oslabený zub.
Někdy se korunka uvolní jen částečně. Pokud nestabilně visí na jedné straně, možná budete lepší ji úplně uvolnit a vyndat z úst.
Ve svém příspěvku BĚLENÍ ZUBŮ, ZOOM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alice .
Když si pročítám článek...zjišťuji, že jsem vyzkoušela na bělení zubů už snad vše. Někde jsem četla, že soda na bělení zubů nemá skoro žádný účinek, jen ničí sklovinu a dásně, ale to podle mě není pravda, protože po bělení sodou jsem viděla rozdíly už po první aplikaci. Dále jsem si nechávala bělit zuby i pomocí systému ZOOM a s tím mám taky dobré zkušenosti. Zařizovala jsem si to zde https://www.schwarzdent.cz/…. Vybělení zubů bylo intenzivní, nečekala jsem, že je budu mít až tak běloučké, byla jsem překvapená :-)
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem RESEKCE HORNÍCH 5 ZUBŮ A NÁSLEDNĚ VYTVOŘENÍ CELKOVĚ SNÍMATELNÉ ZUBNÍ PROTÉZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Budíková.
Dobrý den, mám k vám dotaz. 21.3.19 mi bude provedena resekce 5 zubů v horní čelisti a následně mu bude dána provizorní protéza, za vytržení zubů a za náhradní protézu mám zaplatit 5.OOO,--Kč , jsem u VZP, stálá protéza, je hrazena zdrav.pojišťovnou, náhradní mi zůstává. Také beru roky Warfarin 5- l tabl.denně, mám Leydenskou mutaci.Můj dotaz:
1. kolik dní před resekcí musím vysadit Warfarin- bylo mi řečeno,že týden? Zdá se mi to dlouhá doba, podle INR po 4 dnech vysazení mi budou dány injekce-tj.3 dny před resekcí- je to správně?
2.cena 5.OOO,--je v pořádku, nikde jsem nenašla ceník, záleží na stomatologovi, ten určuje cenu? Náhradní zubní proteza je nutná? proč nedostanu hned protezu hrazenou zdrav.pojišťovnou?
3. kolik by byla cena inplantátů těch 5 zubů na čepy do dásní, je mi 7O let, kolik let by mi to vydrželo, moje rozhodnutí na celkovou protézu je správné?
Děkuji vám za odpověď a jsem s pozdravem Budíková D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při vysazení Warfarinu důvěřujte svému lékaři a postupujte přesně podle toho, jak určí. Co se týče náhradní protézy, tak ta je nezbytná proto, aby se vaše dásně zatáhly a vytvořily stabilní podklad pro novou zubní náhradu. Po vytrhání zubů se bude chvíli (půl roku) měnit profil vaší čelisti a investovat hned do trvalé náhrady není rozumné, protože by vám dlouhodobě neseděla. Cena za implantáty je vysoká, deset tisíc i víc za jeden zub. Implantáty pak vydrží celý život.
Zuby jsou uloženy v zubním lůžku a s kostí jsou spojeny drobnými závěsnými vlákny. Závěsný aparát zubu bývá nazýván jako parodontium nebo také ozubice. Periodontium je tvořeno zubním cementem, periodontálními vazy, kostí lemující zubní lůžko a dásní. Vyplňuje úzký štěrbinovitý prostor mezi zubním lůžkem a cementem pokrývajícím kořen zubu. Hlavní součástí jsou periodontální vazy, které jsou tvořeny kolagenními vlákny. Prostor mezi vlákny je vyplněn amorfní hmotou obsahující ojedinělé buňky. Jedná se o nediferenciované buňky, které se mohou v případě potřeby přeměnit na buňky, které tvoří kost (blasty), nebo naopak na buňky, které kostní tkáň odbourávají (klasty).
Funkce
Vlákna periodontálních vazů probíhají různými směry. Na základě jejich průběhu a uspořádání je dělíme do několika skupin. Některá vlákna upevňují dáseň k zubu v krčkové oblasti (gingivální vlákna), další vlákna spojují krčky sousedních zubů (transseptální vlákna), ale většina jich spojuje kořen zubu s kostním lůžkem. Uspořádání vláken má velký význam pro pružné zavěšení zubu v zubním lůžku, což umožňuje především vyrovnávání tlakových sil, které na zub působí při kousání.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Nejčastějším problémem je tvorba plaku. Jedná se o pevně lpící, strukturovaný, vysoce organizovaný nažloutlý zubní povlak, složený z mikroorganismů zakotvených v proteinové a polysacharidové hmotě na povrchu zubu. Na tvorbě a vývoji zubního plaku se podílejí nejrůznější mikroorganismy, které žijí v dutině ústní. Dále je jeho vznik ovlivněn vlastnostmi zubních tkání, slinami a tekutinou, kterou vylučují dásně. Zubní plak je obecně označován jako vysoce organizovaná ekologická jednotka, tvořená velkým množstvím bakterií, které jsou usazeny v makromolekulární hmotě bakteriálního a slinného původu. Složení i struktura plaku se liší dle lokalizace. Neustále se mění a vyvíjí. Mineralizovaný zubní plak je označován jako zubní kámen. Na čisté zubní plošce se začíná nejdříve formovat pelikula, což je vrstva glykoproteinů pocházejících ze slin, která je umístěna na povrchu zubu. Tato vrstva umožňuje přichycení bakterií k povrchu zubu. Tím se začíná vytvářet zubní plak, který je postupně osídlován dalšími mikroorganismy. Bakterie se na tvorbě pelikuly nepodílejí. Růst zubního plaku podporují látky a mechanismy, které usnadňují přichycení bakterií k povrchu zubu. Jedná se například o fyzikálně chemické adhezivní síly (například van der Waalsovy), specifické adheziny, složení slin (sacharóza, vápník) a produkty metabolismu bakterií (teichoová kyselina, glykosiltransferáza). Naopak tvorbu zubního plaku znesnadňuje žvýkání, povrchové jevy (smáčivost a hydrofobie), antimikrobiální látky obsažené ve slině
Ve svém příspěvku ZÁNĚT OKOSTICE ZUBU A ZÁNĚT DÁSNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Hájek.
Utrpěl jsem těžký úraz předních zubů při práci,od té ddoby mám problémy se záněty,kdy nestačí speciální výplachy a čištění zubů kartáčkem je velmi nepříjemné.Jít kzubaři mám obavy,že přijdu o větší část zubů a na inplantáty nemám peníze-pojišťovny to neplatí,co dál.Při jídle mám velké problémy.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Trhání kořene zubu se provádí po umrtvení tkání v okolí zubu. Lékař speciální pákou uvolní okolní měkké tkáně, poté je pohyby do stran zub vyjmut z kostěného lůžka.
Možné komplikace:
zlomení kořene během trhání zubu;
prodloužené krvácení z rány – lékař do rány na podporu sražení krve vloží kolagenní hmotu;
odlomení části kostěného lůžka zubu;
rozpad krevní sraženiny v ráně během hojení a vznik takzvaného suchého lůžka – po vyčištění se do lůžka vloží speciální hmota s dezinfekčními účinky;
v horní čelisti může zřídka dojít k otevření v bezprostřední blízkosti se nacházející čelistní dutiny – lékař musí přes lůžko přešít sliznici z okolí rány;
při trhání dolních zubů moudrosti (osmičky) může ve výjimečných případech dojít ke zlomenině čelisti;
poškození sousedního zubu během rozkývání trhaného zubu;
poranění měkkých tkání v sousedství trhaného zubu;
poranění cév či nervu;
vdechnutí či polknutí trhaného zubu.
Trhání zubu se zánětem
Po extrakci horních zubů v bočním úseku se zánětem je možné otevření čelistní dutiny, případně zatlačení zubu či části zubu do čelistní dutiny, kdy je nutné otvor rozšířit a zub vyjmout, stav se následně řeší plastikou slizničním lalokem. Po výkonu může docházet k mírné krvavé sekreci z nosu. Hojení rány může být prodlouženo místním zánětem zubního lůžka, jehož léčba spočívá v drenáži a lokálním ošetřování rány.
Ve svém příspěvku EXTRAKCE JEDNICKY,-ZLOMENY KOREN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Dobry den,ve středu mi trhali koren u jednicky v pravo nahoře,dvojku mi zbrousil a prichystal na cep s korunkou,ve ctvrtek jsem prijela l zubaři s tim,ze jsme byli domluveni,na nahradu jednicky a korunky na dvojku,ale pres noc me to šíleně chytlo a bolelo a prijde mi ze me boli ta dvojka,s kterou nebyl žádný problem.Lekar mi tedy predepsal ant.Augmentin 625mg s tim ze se mi to zanitilo a nic na bolest,sehnala jsem si aulin na bolest, ale nezabira mi,uz 3 dny jsem se nevyspala v pondeli mam prijit,dnes je sobota a ja si nejsem jistá,zdali to do pondeli vydrzim,ta bolest mi vystreluje az do spodnich zubů. Prosim o radu,zdali si s tim zajet na pohotovost nebo pockat na meho lekare stomatochirurga do pondeli? Dekuji a preji hezky den
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana pscolkova.
Dnes jsem navštívila zubaře s bolesti v korunce, která trvala 4 dny. Lékař mi celou korunku vytrhl se slovy, ze to jinak nejde, protože korunka praskla. Zub mi trhal hodinu po pichnuti injekc a bolest byla strašná. Domnívám se, že postup nebyl spravnykorunky se přece běžné opravují a měla jsem ji 5 let. Prosím o radu, protoze mě čekají další opravy a nechtěla bych zažít podobný problém.
Otok je nahromadění tekutiny v mezibuněčném prostoru, a to v místech mimo cévy. Nadměrné filtraci tekutiny do okolí cév zabraňuje stěna cév, respektive hydrostatický a osmotický tlak. Otok je jedním z příznaků zánětu spolu s teplou kůží, zarudnutím, bolestivostí a poruchou funkce orgánu (takzvaných pět Celsových znaků zánětu). Pokud je v těle chorobný proces nebo třeba cizí těleso, imunitní systém produkuje látky, které způsobí, že se cévy v tomto místě roztáhnou, což umožní snazší prostup bílým krvinkám do tohoto místa. Zároveň se také filtruje do okolí cévy tkáňový mok, což způsobí zvětšení oblasti a otok. Otok je charakteristický při zánětu zubu. Zánět zubu neboli pulpitida je zánět zubní dřeně doprovázený extrémně silnou bolestí, která často vystřeluje do obličeje. Příčinou je především hluboká destrukce zubu zubním kazem. Zánět zubu je velmi bolestivé onemocnění, které do ordinací zubních lékařů přivede i ty, kteří se jim jinak vyhýbají. Mezi nejbolestivější záněty patří zánět zubní dřeně. Zubní dřeň je měkká tkáň vyplňující dutinu uvnitř zubu včetně kořenových kanálků. Je bohatá na cévy a nervy. Nejčastěji bývá zubní dřeň poškozena zubním kazem, který se postupně propracuje skrz tvrdý povrch zubní skloviny až do hloubky zubu. Další možností může být takzvané přetížení zubu, které je způsobeno nevhodnou protézou nebo příliš vysokou výplní. Důležité je chodit na preventivní prohlídky zubů. Zánět zubu může vzniknout také na podkladě zlomeniny zubu nebo při jeho přehřátí, ke kterému dochází při nešetrném broušení zubu.
Zubní korunka nahrazuje poškozenou část zubu a má obnovit jeho funkci i ochranu. Přesto se po jejím nasazení může objevit bolest nebo nepříjemné pocity.
Bolest sama o sobě neznamená chybu, ale vždy je signálem, že zub nebo okolní tkáně na zásah reagují.
Mezi nejčastější příčiny bolesti patří:
podráždění zubu při broušení
reakce nervu na zákrok
zatížení zubu při skusu
zánětlivá reakce dásně
Rozhodující je, jak dlouho bolest trvá a jak se chová v čase.
Korunky jsou řešením prasklých či odlomených korunek zubů, používají se k rekonstrukci zubu při velkých ztrátách tvrdých zubních tkání v okamžiku, kdy již nelze následkem úrazu, rozsáhlého zubního kazu či ošetření kořenového kanálku zhotovit klasickou výplň, tedy na živý zub. Korunkami se v současné době ošetřuje převážně mrtvý zub, u kterého došlo k výrazné ztrátě zubních tkání. Často korunky slouží také jako pilířová konstrukce fixních můstků. Přestože korunka potřebuje minimum zachované hmoty zubu, někdy je ztráta tvrdých zubních tkání tak velká, že je potřeba zub před nasazením korunky ošetřit takzvanou kořenovou nástavbou. Ta může být zhotovena v laboratoři po předchozím otisku upraveného zbytku zubu, případně je modelována přímo v ústech z beze zbytku spalitelné pryskyřice a prefabrikovaného čepu a následně v laboratoři odlita, nebo se do kořene cementují hotové vyrobené čepy, které se do definitivního tvaru doplní kompozitní pryskyřicí nebo amalgámem.
Nejpoužívanějšími korunkovými náhradami jsou metalokeramické korunky, jejichž vnitřní část je zhotovena z kovu, aby byla zajištěna dobrá mechanická odolnost, vnější plášť je napálen ve speciální peci z keramické hmoty, která výborně reprodukuje přirozený vzhled zubů. V předním úseku chrupu bývá u keramických korunek problém s kovovým lemem při okraji dásně, který může prosvítat a tím esteticky rušit. Z tohoto důvodu byly vyvinuty speciální postupy, při nichž se ke zhotovení vnitřní konstrukce nepoužívají kovy. Tyto korunky se pak nazývají celokeramické. Metalokeramické a celokeramické korunky jsou nejtrvanlivější a svými vlastnostmi se nejvíce blíží vlastním zubům.
