Zajímáte se o téma ZRYCHLENÉ? Tak právě pro vás je určen tento článek. Plíce jsou místem, kde probíhá dýchání a tvoří se zde energie. Jedná se o dýchací orgán, který rovněž zpracovává tekutiny v těle, řídí difúzi a sestup, hlas a výkonnost. Pokud plíce dokonale nefungují, máte slabší dech a řeč. K dýchání musíte vynaložit více úsilí a kašlete. Poruchy funkce plic se projevují dušností při námaze. Plicní potíže signalizují otoky v obličeji, ucpaný nos, svědění a hleny v nose, krvácení z nosu.
Plíce jsou místem, kde probíhá dýchání a tvoří se zde energie. Jedná se o dýchací orgán, který rovněž zpracovává tekutiny v těle, řídí difúzi a sestup, hlas a výkonnost. Pokud plíce dokonale nefungují, máte slabší dech a řeč. K dýchání musíte vynaložit více úsilí a kašlete. Poruchy funkce plic se projevují dušností při námaze. Plicní potíže signalizují otoky v obličeji, ucpaný nos, svědění a hleny v nose, krvácení z nosu.
Ve svém příspěvku CO ZPUSOBUJE VYSAZENI CIPRALEXU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobry den.Uzivala jsem cipralex 1 rok a vubec mi nepomahal s depresi a to i mnoho dalsich antidepresiv.I pres to mi psychiatr dale cipralex predepisoval.Ted jsem se rozhodla neuzivat zadne antidepresiva.Za jakou dobu mi muze byt lepe?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Dobry den,Jiz po 4 letech uzivani cipralexu na panickou uzkost a s rocnim vysazovanim jsem se panicke ataky zbavila.Zacala jsem posledni 2 roky sportovat 4x tydne ve fitnescentru,zhubla 16kg citim se skvele.Hned po vysazeni jsem mela takovy slet myslenek a emoci ale vse se uklidnilo asi po 2 tydnech.Nyni jsem 1 mesic bez tablet a sem tam mivam uzkost,ne strach z preplnenych obchodnich center a tramvaji jak predtim ale spis se potim,citim tlak na hrudi ,zadychavani,zrychlene buseni srdce..snazim se vzdy premyslet nad tim ze je to jen stav a zachvilku to pomine.Muzete mi rict zda je toto normalni po 1mesici vysazeni a uklidni se to?Nebo je to znamka ze se v pomale forme zase ta ataka vraci?Dekuji moc za odpoved,Katka.
Kašel je u dítěte tak běžný projev nemoci, že mu někdy ani nevěnujeme patřičnou pozornost. Zápal plic u dítěte vzniká šířením infekce z horních cest dýchacích. Jeho výskyt i u jinak zdravých dětí je celkem častý (každý rok jím onemocní cca 2,5 % dětí ročně). Úmrtnost na zápal plic je velmi malá, ale stoupá u rizikových pacientů, jako jsou děti s poruchami imunitního systému, s chronickým plicním onemocněním, vrozenými srdečními vadami či děti původně nedonošené. Zápal plic se začíná projevovat poměrně rychle. Hlavním symptomem je kašel, který může být tak záchvatovitý, že se z něj dítě může i pozvracet. Dalšími příznaky jsou horečka, zrychlené či namáhavé dýchání a u malých kojenců i porucha sání. Starší děti si mohou stěžovat na bolest na hrudníku či v rameni, na bolest břicha a bolest hlavy. U menšího procenta pacientů ale nemusí příznaky probíhat vůbec extrémně a nemoc může připomínat spíše chřipku.
Příznaky onemocnění u dětí:
kašel, zprvu může být mírný, menší než při zánětu průdušek;
planoucí tváře;
výdechová dušnost;
únava a noční pocení;
teploty;
někdy jen zvýšené, zrychlené dýchání.
Hlavní část léčby spočívá v nasazení antibiotik. Kromě nich je také volena léčba pro ulehčení od příznaků nemoci – jsou tedy předepisovány léky proti horečce, nitrožilní infúze pro zavodnění a výživu, či kyslík v případě velkých dýchacích problémů. Obvyklá doba antibiotické léčby je 7–10 dní, ale v těžších případech se může vyšplhat až na 14 dní. V každém případě okamžitě navštivte s dítětem pediatra. Po zápalu plic je důležitá rekonvalescence. Její délka by měla být určena dle závažnosti průběhu nemoci. Neměla by být kratší než 14 dní, u těžších případů je vhodné alespoň 6 týdnů.
V naší poradně s názvem HUČENÍ V HLAVĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav novotny.
Dobrý den. Mám již několik týdnů nepříjemné šumnění(hučení) v hlavě. Doktor mi předepsal Vertimed (Hipacusis bilat cum tinito). Nyní mi doporučil jít na kapačky 10 pracovních dní po sobě, vždy na 1a půl hodiny denně. Já již několik měsíců jsem měl dost namáhavou a těžkou práci i trochu i psychika. Je mi 62 let, štíhlejší, snažím se zdravě se stravovat i kondičně sportování. Děkuji za odpověd. S pozdravem Mirek Novotný
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Doktor zřejmě poznal vaše zrychlené tempo a chtěl vám dopřát alespoň hodinu a půl klidu každý den. Zamyslete se nad tím a zvolněte. Kromě zdravé stravy a kondičního sportování se soustřeďte také na to, jak se cítíte. Jestli ze své činnosti máte radost. Špatný stav vaší psychiky může negativně ovlivnit zdravotní stav právě i v podobě tinittu neboli hučení v uších. Pokud si nedokážete pomoci sám racionálním zhodnocením vaší situace, můžete požádat o pomoc lékaře psychiatra. Může vám krom medikamentů doporučit uvolňovací techniky. Jedna taková zajímavá technika jsou pravidelné erotické masáže.
Chronický stres je dlouhotrvající, vleklá, přetrvávající zátěž (projevuje se například úzkostmi, depresemi, migrénami, chronickým únavovým syndromem, kognitivními potížemi, psychosomatickými závadami a poruchami, syndromem vyhoření). Když nějaké ohrožení trvá delší dobu, dostává se tělo do stavu permanentní úzkosti, kdy nastávají potíže s dýcháním. A právě to je případ většiny emočních problémů. Organismus se připravuje na střetnutí nebo na útěk před nebezpečím a člověk začíná zrychleně a takzvaně povrchově dýchat. Překážku však většinou není třeba překonat fyzicky. Proto naše tělo zůstává ve stavu stálého nabuzení. Zrychlené dýchání se mění v návyk. Dochází ke vdechování příliš velkého množství oxidu uhličitého. Tento jev je znám pod názvem „cyklus úzkosti“ a vede k hyperventilaci.
Popsanou situaci se naučíte předvídat, když si uvědomíte, jak vlastně reagujete na stres. Pokuste se podívat svůj současný problém s odstupem. Zamyslete se nad svým životem a nad tím, jak ho ovládáte (nebo jak ovládá on vás). Je-li člověk pod tlakem a na hranici stresu, může chápat problém dvěma způsoby: buď jako nebezpečí, tehdy se mohou dostavit pocity vyčerpání, nejistoty a začnete věřit, že negativní prvky převáží nad těmi pozitivními. Nebo se můžete k problému postavit jako k výzvě, pak stres dokážete úspěšně vyřešit a využít k tomu správné množství energie. Budoucnost uvidíte v kladném světle a váš organismus se vrátí do normálního stavu.
Aerobní cvičení je aktivita, která trvá delší dobu, vyžaduje velký přísun kyslíku, avšak není tak náročná, aby se kyslík ve vašem těle vyčerpal. Jedná se spíše o vytrvalostní cvičení, při němž nejsou příliš namáhány svaly. Řadíme sem běh na delší vzdálenosti, posilování, lyžování, squash, plavání, cyklistiku, aerobik, tanec aj.
Anaerobní cvičení je intenzivní trénink při tepové frekvenci od 75 % MTF výše, kdy tělo musí vynaložit velkou sílu, respektive pracuje vysokou frekvencí. V prvé řadě si musíme stanovit cíl, čeho chceme dosáhnout, abychom se pohybovali ve správných tréninkových pásmech vymezených podle procenta naší maximální tepové frekvence. Běžné rozmezí aerobního cvičení se nachází mezi 55–80 % MTF. Cvičíme-li s vyšší intenzitou mezi 80–85 % MTF, přestává být náš organismus schopen dodávat svalům potřebné množství kyslíku a narazíme na tzv. anaerobní práh. Pokračujeme-li déle (více než 90 sekund), přepínáme na kyslíkový dluh, svaly se „zakyselí“ a cvičení musíme přerušit. Je-li vaším hlavním cílem snižovat nadváhu, při slabé fyzické kondici nebo jste-li začátečníci, měli byste se pohybovat na nižší úrovni MTF (cca 55–70 %). Intenzita by ale neměla dlouho klesat pod 60 % MTF, poněvadž pak již nepřináší kýžený efekt v podobě zrychlené látkové přeměny a nezbavujete se tuků. Cvičení by mělo trvat dostatečně dlouho, protože tuk začíná tělo využívat jako energetický zdroj až přibližně po 20 minutách činnosti. Chcete-li při aerobním cvičení zvyšovat kondici, pak je nejúčinnější pohybovat se v pásmu přibližně 80 % MTF neboli těsně pod hranicí anaerobního prahu.
Mravenčení končetin je nepříjemný pocit, kdy vnímáme určitou část jinak než obvykle.
Příčiny:
Útlak nervů – k útlaku nervů dochází v místech, kde nerv prochází pod kůží a blízko kosti. Tento stav je nám známý jako přeležení, kdy se probudíme v noci s brnícími prsty rukou či nohou. Tento stav mravenčení po chvíli odezní. Vážnější jsou potom takzvané úžinové syndromy, kdy dochází k dlouhodobému stlačení nervů v určitém místě jeho průběhu anatomickými strukturami, to je různými kanály (karpální/zápěstní tunel, kubitální/loketní tunel). Nejznámější je syndrom, při němž dochází k útlaku středního nervu (n. medianus) v karpálním tunelu. Dalším známým útlakovým stavem je výhřez meziobratlové ploténky.
Mozková mrtvice (iktus) ‒ mozková mrtvice může zapříčinit dočasné nebo trvalé znecitlivění, brnění, parestézie v určité oblasti těla.
Ischemie, zúžení cév ‒ ischemie může být i záchvatovitá, například u Raynaudova syndromu dochází ke stahu drobných cév, což kromě zmodrání prstů může vyvolat i parestézie a bolestivost. Při dlouhodobé ischemizaci (nedokrevnosti), například u ischemické choroby dolních končetin, může dojít k poškození nervů, což se projeví změnami v čití.
Neurologické záchvatovité stavy ‒ jak záchvat migrény, tak epileptický záchvat mohou být provázeny zhoršením čitím končetin.
Nádorová onemocnění ‒ nádory mohou vyvolat takzvaný paraneoplastický syndrom, kdy mohou produkovat hormony nebo hormonům podobné látky. To může mít dopad i na kožní čití.
Alkoholismus – dlouhodobě zvýšený přísun alkoholu vede k poškození nervů, navíc také alkohol vyčerpává zásoby vitamínů skupiny B, které jsou nutné pro správnou funkci nervů.
Cukrovka ‒ cukrovky obou typů I i II mohou poničit nervy, a to hlavně tím, že jsou poničeny drobné cévy, které je zásobují. Jedná se o takzvanou diabetickou neuropatii.
Metabolická a hormonální onemocnění – mravenčení mohou způsobit hromadící se metabolity, zplodiny v těle, například při selhávání jater či ledvin. Také hormonální změny, jako jsou poruchy štítné žlázy, mohou vyústit v poruchy kožního čití v podobě brnění.
Roztroušená skleróza ‒ při této nemoci dochází k demyelinizaci nervových vláken a s tím souvisí i poruchy vedení nervového vzruchu a pocit mravenčení.
Nedostatek vitamínů ‒ zvláště pak ze skupiny B, způsobuje záněty nervů, takzvanou polyneuropatii.
Hyperventilace ‒ při hyperventilaci, což je zrychlené a prohloubené dýchání, dochází k acidóze, tedy překyselení a snížení hladiny vápníku. Tento stav následně vede k brnění až křečím končetin.
Infekční a poinfekční stavy ‒ například borelióza, kdy jsou napadeny i nervové struktury.
Neprůchodnost střev se může v závislosti na příčině jejího vzniku projevovat různě. Typickými varovnými příznaky rozvoje onemocnění jsou ale: zástava odchodů plynů a stolice, ať už v důsledku překážky, nebo zástavy peristaltiky. Ve střevě tak dochází k jejich hromadění, což způsobí roztažení střev, které se projeví vzedmutím břicha. Jelikož potrava se kvůli překážce ucpávající střevo nemůže posouvat dále, dochází k úpornému zvracení. Tyto příznaky doprovází silná bolest, která může mít kolikovitý charakter (přichází ve vlnách, stupňuje se až do maxima, pak slábne, a znovu zesiluje), nebo může být trvalá, krutá a neutišitelná – tak tomu bývá u strangulačního ileu, kdy střevo trpí nedostatkem kyslíku. U strangulačního ileu (nejvíce nebezpečného) se také mohou objevit příznaky počínajícího šoku – tedy neklid, nebo naopak výrazná spavost, bledá kůže se studeným potem, rychlé bušení srdce, zrychlené dýchání.
Stresové pocení jistě každý zná z vlastní zkušenosti. Například když jde o důležitý pracovní pohovor, závěrečnou zkoušku na vysoké škole nebo třeba o situaci, kdy se muž chystá požádat partnerku o ruku. Stresové pocení se přisuzuje poplachové reakci organismu, která má svůj základ již v prvopočátcích existence lidstva. Samotné emoce způsobují v našem organismu celý řetězec reakcí, přičemž jejich projevy jsou pro každého člověka individuální. Základ celého procesu spočívá často ve vylučování adrenalinu nadledvinami, což má za následek zvýšení krevního tlaku, tepové frekvence a zrychlené dýchání. Potní žlázy jsou inervovány sympatickým vegetativním nervstvem, které stimuluje vylučování potu. Přenos signálu k vylučování potu ovšem zprostředkovává acetylcholin. Současně je vydán impulz ke zvýšení tvorby potu, a to zejména potním žlázám na dlaních, chodidlech a v podpaží. Tímto způsobem se vlastně lidský organismus uvádí do stavu „zvýšené pohotovosti“ umožňující rychlé jednání v odpověď na danou situaci. Stresové pocení může probíhat i během spánku, zejména v závislosti na snech, kdy se člověk například z velmi nepříjemného či strašidelného snu probouzí propocený doslova skrz naskrz. Některé studie ukazují, že během dne vzniká vlivem emočního pocení až pětkrát více potu než při pocení vznikajícím v závislosti na zvýšení tělesné teploty.
Pokud se potíme kvůli stressovým situacím, může nám pomoci šalvěj. Vhodnější formou než bylinný čaj jsou kapsle, případně dražé s extraktem. U nich je možné ohlídat dostatečné množství účinné látky.
Šalvěj působí na centrální nervovou soustavu. Je-li člověk duševně vyčerpaný, má na něj příznivé účinky. Uvolňuje psychický přetlak, křeče hladkých svalů a snižuje svalové napětí, které odráží napětí psychické.
Akutní infarkt myokardu vážně ohrožuje člověka na životě. První pomoc při infarktu myokardu je často tím nejdůležitějším život zachraňujícím opatřením. Jde o zavolání rychlé lékařské pomoci. První pomoc při infarktu myokardu musí být rychlá a rozhodná, váhání si může vybrat tu nejvyšší daň. Infarkt myokardu vzniká v případě ucpání jedné nebo více tepen, které zásobují srdeční sval kyslíkem a živinami. Srdeční sval, tedy myokard, bez nich nemůže fungovat, začne odumírat a hromadí se v něm nejrůznější odpadní látky. Pokud infarkt nastane, jsou časté případy úmrtí ihned v prvních minutách. Vše závisí na rozsahu postižení srdce. U velké části lidí postižených infarktem myokardu nastupuje nevratné poškození srdce až po různě dlouhé době, to znamená do hodiny od vzniku infarktu myokardu, nebo ještě později. Když se v tomto relativně krátkém časovém úseku podniknou patřičné kroky, je možné nejen zachránit lidský život, ale i výrazně zlepšit vyhlídky na kvalitu života postižených lidí. Tyto kroky nejsou nijak zvláště složité.
Při zahájení první pomoci je nutné onemocnění nejprve správně rozpoznat. Hlavním příznakem infarktu myokardu je náhlá svíravá bolest nebo pálení v oblasti hrudní kosti. Tato bolest nejčastěji vystřeluje do levého ramene nebo do celé levé ruky. Bolest může vyzařovat například i do pravého ramene, dozadu mezi lopatky nebo do čelisti. Jak srdeční tep, tak dýchání jsou zrychlené. K tomu se přidávají příznaky jako bledost, pocení, celková schvácenost nebo ztráta vědomí. Popsané příznaky se nemusí vyskytovat u každého pacienta. Není-li postižení srdce takového rozsahu, postiženému zabezpečíme klid a zajistíme polohu nejlépe vsedě. Vhodné je také podání acetylsalicylové kyseliny, například aspirinu či acylpyrinu. Dostatečné množství představuje jedna tableta, která zabezpečí snížené srážení krve a mírně zpomalí rozvoj poškození srdce. Jestliže postižený přestane kdykoliv v průběhu čekání na rychlou záchrannou službu reagovat, je nutné zajistit volné dýchací cesty a zahájit resuscitaci.
V případě, že pacient ztratil vědomí, je nezbytně nutné zajistit průchodnost dýchacích cest a zahájit masáž srdce. Pacienta uložíme na záda a zakloníme co nejvíce hlavu. Otevřeme ústa postiženého a zkontrolujeme, zda se v dutině ústní nenachází cizí předmět či něco, co by vedlo k uzavření dýchacích cest. Dnes již není povinné dýchání z úst do úst, ale povinná je srdeční masáž. Ta se provádí přiložením obou dlaní na sebe do dolní části hrudní kosti a stlačováním hrudníku frekvencí 100 stlačení za minutu. Vzhledem k tomu, že se jedná o fyzicky namáhavou činnost, je vhodné přivolat si pomoc z okolí.
V případě podezření na infarkt myokardu je životně důležité ihned volat zdravotnickou záchrannou službu, která zajistí transport na nejbližší specializované oddělení. Nikdy se nesnažte transportovat člověka s infarktem do nemocnice sami. Lékař rychlé zdravotní služby posoudí, do které nemocnice pacienta zavést, a již v přepravovaném voze se pacientovi dostane odborné pomoci.
Tato porucha se projevuje střídáním mánie (manická epizoda) a těžké deprese (bipolární deprese). Dalšími projevy může být rychlá a nečekaná změna nálad (více než 4 fáze v jednom roce) či takzvané ultrarapidní cyklování, to znamená, že mánie a deprese se nečekaně střídají několikrát za den. Při smíšené fázi postižený zažívá symptomy obou stavů zároveň (mánie i deprese). Manickým syndromem se rozumí stav, kdy postiženého snadno rozruší i sebemenší maličkosti, jedná impulsivně, například utrácí velké částky z vypůjčených peněz, které poté nemá jak splácet. Nemocný trpící mánií bývá nadměrně sebevědomý (většinou ovšem neproduktivně), veselý nepřiměřeně okolnostem, nic pro něho není problém, má sníženou potřebu spánku, zrychlenou řeč, rychlé střídání myšlenek, je sexuálně promiskuitní, navazuje stále nové vztahy. Postižený může být zároveň i podrážděný, veškeré pochody v jeho těle jsou zrychlené, může mít pocity nadřazenosti a nezastavitelnosti, a může být nebezpečný pro sebe i své okolí.
Bipolární porucha velmi často souvisí s jinými poruchami, například poruchami osobnosti. Příkladem může být hraniční porucha osobnosti, která se také projevuje střídáním nálad, obvykle ale v kratších časových úsecích, například hodinách nebo dnech. Je otázka, jestli jde o skutečnou komorbiditu (tedy současný výskyt dvou různých nemocí), nebo podobnost příznaků. DSM – diagnostický systém používaný v USA – řadí obě poruchy vedle sebe do takzvaných poruch bipolárního spektra. Dále jde o narcistickou poruchu v širším slova smyslu, tedy osobnost s nestabilní regulací pocitu vlastní hodnoty. Tato nestabilita má různé projevy, od narcistické poruchy osobnosti v užším smyslu, jak je laicky dobře známá (přesvědčení o vlastní výjimečnosti, nadřazenosti, neempatické, sobecké chování, upevňování pocitu vlastní hodnoty na úkor druhých), přes depresivní poruchu osobnosti, kde je sebehodnocení naopak trvale patologicky snížené, ke střídání pocitů zvýšené a snížené vlastní hodnoty a s tím i nálad a aktivity, které se mohou podobat projevům BAP nebo v ně přecházet.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace (World Health Organization) patří bipolární porucha mezi deset nejdražších nemocí s nejhoršími následky.
Klíšťata, která přenášejí virus klíšťové encefalitidy, se vyskytují po celé České republice a už v březnu se můžeme nakazit touto nebezpečnou nemocí. Jedinou možností skutečně spolehlivé prevence je očkování. Očkovat se dá celoročně, ale nejvhodnější doba pro zahájení očkování je na podzim nebo koncem zimy, či ještě začátkem jara.
Nízká proočkovanost obyvatel v České republice ukazuje, že mnoho lidí zatím bere klíšťovou encefalitidu na lehkou váhu. Základní očkovací schéma představuje 3 dávky vakcíny. Druhá dávka se podává za 1 až 3 měsíce od první a třetí dávka za 5–12 měsíců od první dávky. Následuje přeočkování každých 5 let. Existuje také zrychlené schéma, kdy se interval mezi 1. a 2. dávkou zkracuje na 14 dnů. Toto schéma se využívá, když je potřeba rychle zajistit ochranu před klíštětem, například když se první dávka podá v teplejších jarních dnech, kdy už jsou klíšťata v přírodě aktivní. Po 2 dávkách je přibližně za 14 dnů již jedinec proti nemoci chráněn. K upevnění hladiny protilátek je ale nutná 3. dávka a následná pravidelná přeočkování. Správně absolvovaná prevence představuje dvojí očkování brzy po sobě, to je v období 1–3 měsíců, třetí maximálně po roce od druhé dávky a následující přeočkování vždy do každých 3–5 let. Tento způsob nás před klíšťovou encefalitidou ochrání zhruba 14 dní po podání druhé dávky a při pravidelném přeočkování už prakticky navždy.
Zauzlení střev u dospělých se dělí na tři typy: mechanické, neurogenní a vaskulární. Další dělení popisuje místo, kde neprůchodnost vznikla, tedy zauzlení vysoké (oblast mezi žaludkem a tenkým střevem, nebo v začátku tenkého střeva) a nízké (druhá polovina tenkého střeva a tlusté střevo).
Příznaky: Charakteristickými příznaky rozvoje onemocnění jsou zástava odchodů plynů a stolice, ať už v důsledku překážky, nebo zástavy peristaltiky. Ve střevě dochází k jejich hromadění, což způsobí roztažení střev, které se projeví vzedmutím břicha. Jelikož se potrava kvůli překážce ucpávající střevo nemůže posouvat dále, dochází k úpornému zvracení. Tyto příznaky doprovází silná bolest, která může mít kolikovitý charakter (přichází ve vlnách, stupňuje se až do maxima, pak slábne, a znovu zesiluje), nebo může být trvalá, krutá a neutišitelná – tak tomu bývá u strangulačního ileu, kdy střevo trpí nedostatkem kyslíku. U strangulačního ileu (nejvíce nebezpečného) se také mohou objevit příznaky počínajícího šoku, tedy neklid, nebo naopak výrazná spavost, bledá kůže se studeným potem, rychlé bušení srdce, zrychlené dýchání.
Léčba: Léčba neprůchodnosti střev je ve většině případů chirurgická, okamžitá operace může pacientovi zachránit život. Jenom ve výjimečných případech se volí takzvaná konzervativní léčba, tedy nechirurgická terapie. V tom případě se přes nos zavede do žaludku pacienta sonda, kterou je krmen, musí mít také zavedenou infuzi v žíle a močovou cévku, kterou se vyvádí moč do sběrného pytlíku, čímž se kontroluje jeho výdej tekutin. Lékař také předepíše šetrné projímadlo, které dostane stagnující střevní obsah z organismu ven.
Rizika: Neprůchodnost střev je velmi vážný, život ohrožující stav, který se může týkat jak tenkého, tak tlustého střeva. Protože pro pacienta vždy znamená potenciální ohrožení života, je nutno ho bezprostředně řešit na chirurgickém oddělení.
Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Svého lékaře, zdravotní sestru nebo pohotovostní oddělení nejbližší nemocnice vyhledejte okamžitě, pokud se u vás objeví níže uvedené nežádoucí účinky.
Velmi časté (mohou postihnout více než 1 z 10 osob):
nekontrolovatelné pohyby, zejména jazyka, úst, čelisti, rukou a nohou nebo porucha souhry normálních pohybů
svalová ztuhlost nebo křeče, pomalé pohyby nebo pocit, že nelze vydržet v klidu
Časté (mohou postihnout až 1 z 10 osob):
křeče (epileptický záchvat)
změna srdečního rytmu zjistitelná na EKG (takzvané prodloužení QT intervalu)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit):
alergická reakce, přičemž příznaky mohou zahrnovat vyrážku, svědění, horečku, potíže s dýcháním nebo sípání, zimnici, otok očních víček, rtů, jazyka nebo hrdla
velmi rychlý, nepravidelný srdeční tep nebo bušení srdce; potíže s dýcháním jako sípání, dušnost, tlak na hrudi a bolest na hrudi – mohly by to být příznaky velmi vážných, život ohrožujících problémů se srdcem
bolesti kloubů, oteklé klouby, únava nebo slabost, bolesti na hrudi a dušnost – může jít o projevy nemoci nazývané „systémový lupus erythematosus“ (SLE)
žlutá kůže nebo oční bělmo (žloutenka) a tmavě zbarvená moč – může jít o projevy poškození jater
časté infekce, horečka, silná zimnice, bolest v krku nebo vředy v ústech – může jít o sníženou tvorbu bílých krvinek, která se nazývá „leukopenie“
vysoká teplota, pocení, ztuhlé svaly, rychlý tep, rychlý dech a pocit zmatenosti, malátnosti nebo neklidu – může jít o projevy závažného, ale vzácného nežádoucího účinku nazývaného „neuroleptický maligní syndrom“
nadýmání a bolestivé křeče v břiše, zvracení, neodcházejí plyny ani stolice – může to být způsobeno neprůchodností střeva; pokud se ještě navíc objeví neklid nebo výrazná spavost, bledá kůže se studeným potem, zrychlené dýchání i tep, může se jednat o příznaky proděravění střeva
bolest břicha se zvracením, průjmem a červenou krví ve stolici – může jít o příznak zánětu tlustého střeva způsobeného nedostatkem kyslíku
dlouhotrvající, bolestivá erekce
krevní sraženiny v žilách zvláště dolních končetin (příznaky zahrnují otok, bolest a zarudnutí dolní končetiny), které mohou putovat žilním řečištěm do plic a zapříčinit bolest na hrudi a dýchací obtíže
Jestliže zpozorujete některý z těchto příznaků, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc.
Informujte co nejdříve zdravotní sestru nebo lékaře, pokud máte kterýkoli z následujících nežádoucích účinků:
Velmi časté (mohou postihnout více než 1 z 10 osob):
Ledvinová kolika - jejím základním příznakem je, že bolest má stoupající a klesající intenzitu. Je pociťována v bederní oblasti, odkud vystřeluje podél močovodů do oblasti podbřišku, šourku či stydkých pysků a vnitřní strany stehna. Bolest trvá několik minut až hodin. Může trvat celou dobu nebo s přestávkami. Ledvinová kolika vzniká zpravidla náhle, může ji vyprovokovat podchlazení, stres či dietní chyba. Doprovodnými příznaky jsou často nevolnost a zvracení. Příčinou bolesti je uzávěr močových cest, na který reaguje svalovina ve stěně orgánů močových cest stahy se snahou překážku odstranit. Svalovina se opakovaně křečovitě stahuje a uvolňuje. Nejčastější příčinou rozvoje ledvinové koliky jsou ledvinové kameny. K jejich rozvoji přispívá zvýšená koncentrace kamenotvorných látek v moči, zvýšená kyselost moči, nedostatek ochranných látek či nedostatečný příjem tekutin. Kameny nejčastěji ucpou vývodný systém v oblasti přechodu pánvička – močovod, v močovodu a v oblasti přechodu močovod – močový měchýř. Další příčinou je vznik krevní sraženiny při přítomnosti krve v moči a její následný posun vývodnými cestami. Dále je to posun nádorových hmot, hnisu nebo přítomnost cizího tělesa. Diagnózu usnadňuje poměrně klasický průběh záchvatu. Někdy dochází také k zástavě pohybu střev, jde o reflexní děj. Doprovodné příznaky ledvinové koliky v oblasti zažívacího traktu souvisejí se společným vývojem. Další doprovodné příznaky jsou zvýšená srdeční frekvence, zrychlené dýchání a pokles krevního tlaku. V moči bývá přítomna krev. Pacient je neklidný, neustále se pohybuje, hledá úlevovou polohu.
Kašel: Vytrvalý kašel může být předzvěstí infarktu, protože se v důsledku nedostatečné srdeční činnosti může v plicích hromadit tekutina. Mohou se objevit i krvavé hleny. Symptomy infarktu si nepleťme s již existujícím onemocněním, jako je například bronchitida nebo zápal plic.
Vyčerpanost: Náhle se objevující bezdůvodná slabost trvající několik dnů nebo i týdnů je časným příznakem blížícího se srdečního infarktu. V těchto případech je třeba si pro jistotu nechat udělat vyšetření EKG.
Nevolnost: Může být také symptomem blížícího se infarktu, ale může se objevit i během samotného záchvatu. Jako znak blížícího infarktu je důležité zmínit také potíže odlišné od běžných trávicích problémů, jako je nadýmání v podbřišku nebo náhlé nechutenství.
Rychlý nebo nepravidelný srdeční rytmus: Opakovaně se objevující zrychlené bušení srdce, především pokud je doprovázeno náhlou malátností, může být také symptomem infarktu. Nechte se včas vyšetřit, protože jenom tak se můžete vyhnout nejenom infarktu, ale i jiným onemocněním srdce.
Trávicí potíže: Před infarktem si mnoho pacientů stěžuje na zažívací potíže. Vysvětlení se nachází v krevním oběhu – organismus není schopen ujmout se svých běžných úkolů.
Poruchy spánku: Následkem nedostatečné činnosti srdce se mění i zásobování krve kyslíkem, které vede k neklidu a nedostatku spánku, nezávisle na stresu.
U žen mohou být projevy infarktu odlišné, v jejich případě se častěji objevují:
křeče v podbřišku;
bolesti čelistí nebo zad;
nevolnost;
dušnost;
rozmazané vidění;
zesilující pocení hlavy.
Slabý infarkt, tedy menší ischemie, může mít příznaky zastřené a není výjimkou přechození tohoto stavu.
Akutní infarkt myokardu začíná v okamžiku, kdy se věnčitá tepna krevní sraženinou úplně uzavře a příslušná část srdečního svalu přestane dostávat okysličenou krev. Nedokrvená část myokardu začne odumírat již po 20 minutách. Nekróza pak postupuje v ohrožené oblasti od vrstev pod srdeční nitroblánou na povrch srdce až k vrstvám ležícím pod osrdečníkem.
Moderní léčba vedla k dramatickému snížení nemocniční úmrtnosti na infarkt myokardu na hodnoty okolo 5–7 %, přesto jde o závažné onemocnění, k řadě úmrtí totiž dojde ještě předtím, než se pacient dostane do nemocnice. Relativně často tak může být náhlá smrt prvním projevem onemocnění. V akutní fázi onemocnění je zásadním faktorem čas! Proto je nutné při vzniku výše uvedených symptomů vždy co nejdříve kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu na telefonu 155 (nebo 112), kde je operátorem školený zdravotník.
Během 15 minut by měl k pacientovi dorazit vůz rychlé lékařské pomoci, vybavený EKG pro správné